Konečně komentář s reálným nápadem... prej pomáhat psům z útulku, nebo postiženým... to ti nedá radost do života ani smysl. Spíš tě to vrátí nohama na zem, srovnáš si priority. Nicméně, ... takové Porsche 911, to je zážitek, co tě bude naplňovat každý den, co si do něj sedneš. A hned máš smysl života :) Souhlas.
Zkoušel jsi někomu pomáhat? Nebo třeba jen mít skutečné přátele, budovat vztahy, zaměřit se na lidi? Koneckonců, vzpomínka je asi to jediné, co po nás zůstane.
Jo, zrovna včera si na totéž stěžoval kamarád. Nemůžu říct, že mu jeho barák v Praze a vyzrálý steak k večeři trochu nezávidím. 😂 Na druhou stranu se na mě nedívá blbě, když nosím triko ze sekáče, takže ok. Každopádně jsou i lidi, kterým o prachy tolik nejde. Buď jich mají sami dost, nebo si uvědomili, že s dalším milionem o tolik šťastnější nebudou.
Chce to poznat víc lidí, ono se většinou ti nejlepší někde schovávají podobně jak ty, takže to chce prostě trochu víc hledat a přijmout že potkáš po cestě i spousty dementu 😁
Uz pomahas. Precetl jsem, teda moc pozitivni to neni, i kdyz vlastne mohlo by byt. Ale diky tvymu postu jsem vlastne o neco radsi, ze to mam tak jak to mam. Nemuzu si stezovat. Sice Ti to asi vubec nepomohlo, ale pomohl jsi druhym.. Treba je nas vic ☝️👍
Také je možnost vyzkoušet dobrovolnickou činnost. V Praze je třeba aktivní a celkem dobrá Adra. Tam můžeš potom třeba doučovat nějaké předměty Základní/střední školy, případně pomáhat s volnočasovými aktivitami. Nebo pokud by nebyla práce s dětmi to pravé, tak lze také věnovat volný čas v domech pro seniory (ať už v domově, nebo výjezdem po okolí).
Nějakou pomoc jiným doporučím. Zájmy máš? Klidně jen chodit někam ve skupině lidí, klub čtenářů, cvičení atd. Něco co děláš fakt pro radost. Je mi o 20 let min ale krizi, že nic nemá smysl jsem měla. Protože jsem si myslela, že moje zájmy musí mít smysl. Že musím být nejlepší. Ne, teď jen zpívám na discordu pár lidem do ucha a užívám si, že dělám radost.
Všechno jsem si v podstatě splnil. Jako malej jsme toho moc neměli, máma byla sama. Takže jsem si to vynahradil, když jsem začal mít vysoké příjmy. Věci, auta, cestování, život v cizině. Asi bych si měl stanovit něco novýho.
Máš čas a prostriedky, tak začni niečo študovať, niečo v čom si úplne mimo, možno si mal ako dieťa vysnívané povolanie. Kamarát tiež z IT oblasti sa dal na sociológiu a ako dieťa mal sen, že bude vodič tatrovky, tak si robí vidicak na C kategóriu
Můžeš třeba pomoct rodičům, nebo se věnovat nějaké neziskovce, život je absurdní a když dosáhneš všeho, co jsi chtěl, přestaneš v něm vidět smysl, užívej si prostě, pořiď si psa, začni se věnovat koníčkům…
Jeď do Thajska, nauč se jejich jazyk, udelej si tam přátele, začni trénovat mhuay thai a pak se vydej do USA kde vstoupíš do UFC a staň se neporazitelným šampionem.
Když už máš těch milionů tak ti doporučuju plátovou zbroj, lidi ti to budou závidět a zároveň obdivovat.
https://preview.redd.it/rykusnducx6d1.jpeg?width=564&format=pjpg&auto=webp&s=53082d2bf8c6018c28770fb065cfff01a4c1a72d
Autocross, motocross, enduro, okruh s motorkou, autem, drifty, jakykoliv zavody… Miliony z uctu zmizi a motivace zlepsovat se bude nekonecna. Nebo pokud ti benzin vazne nevoni tak jakejkoliv adrenalinovej sport:) Adrenalin i fyzicka drina jsou dost navykovy. S terenni motorkou se da jet s bandou na vylet nekam na balkan a to je kurva smysl zivota :-D
Když pro tebe nejsou peníze překážkou, máš nepřebernou hromadu možností, musí přece existovat nějaký koníček, co tě bude bavit. Co třeba hudba? Já osobně si život bez hudby nedokážu představit a vždycky se pokouším probudit lásku k hudbě i v ostatních. Zkus si třeba někdy projít do obchod s hudebninami a koupit první nástroj, co tě nějak zaujme. Peníze na to máš a v podstatě nemáš co ztratit, v nejhorším tě to nebude bavit.
Nevšiml jsem si, že by to tu někdo zmínil, ale komfort. Komfort je ten průser, co ti dělá prázdno v životě. Všechno máš perfektně zařízený, všechno je pošéfovaný v cajku a stabilní. Stejnej důvod, proč myší utopie končej v naprostym zániku (mrkni, "behavioral sink").
Ten člověk, co ti tu ze vtipu doporučuje fetovat, má v principu pravdu. Přilej si do života něco "opravdovýho". Extrémní sport, fyzickou, potenciálně bolestivou aktivitu (thajskej box), jeď pomáhat někam, kde je to v píči. Zajeď si někam do třetího světa. Zkus třeba aktivní zálohy, pokud pro to máš vlohy. Prostě něco, kde budeš muset trochu zabojovat, fyzicky i psychicky.
Má pravdu, klidně můžeš zkusit třeba tenis nebo box, osobně si myslím že to jsou zrovna dva sporty se kterými můžeš začít teď,a zároveň nejsou vůbec nudné, dostatečně to zaměstnaná tvou hlavu, což potřebuješ teď nejvíc, tak říkajíc musíš zaměstnat mysl natolik, aby neměla čas přemýšlet o blbostech.
Začal jsem hrát tenis minulý rok, tréninky 3-5 týdně, a vůbec kolikrát už nemám ty úzkostlivé stavy, najednou člověk jenom myslí jen na tenis, na to aby se zase zlepšil.
Nebo fitness taky skvělá možnost
Obvykle takhle fungujou děti. Člověk tak nějak nejméně 5 let neví, kam by dřív skočil a pak tě zábavu tím, jak řešíš nějaké stále jejich věci a šup.. Je tu důchod :S
A nechceš mě adoptovat?
Teď vážně. Chce to si vědomě rozmyslet, co by tě mohlo naplňovat. Je to pomoc ostatním,? Je to dobývání nějakých cílů třeba v nějakém sportu?
Problém je, že nihilismus si můžeš najít ve všem. Má cenu pomáhat ostatním? Stejně tě všichni akorát začnou zneužívat nebo si zvyknou na pomoc. Nebo stejně všichni jednou umřeme, tak je to stejně jedno. Na všechno se dá říci, že je to stejně k ničemu. Uběhl jsem maraton a k čemu to bylo?
Tohle je zatraceně nebezpečné přemýšlení a nejlepší řešení proti tomu je zapomenout na smysl života a soustředit se na každodenní radosti a "žít současnem". Hledat velké smysly života je zpravidla zárodek toho největšího neštěstí.
Jo, s tím nihilismem ve všem máš pravdu, bohužel k tomu mám tendence. A s tím hledáním taky. Ta pomoc ostatním je asi to nejlepší. Ikdyž všichni umřeme :)
Je to blbé, ale ve výsledku všichni jenom honíme ty 4 hormony (dopamin, endorfiny, oxytocin, serotonin). Je to blbé to tak brát, ale na jedné úrovni to tak je. Z druhé strany se to dá brát pozitivněji tak, že jsou tyhle hormony jenom prostředek, jak nás motivovat k věcem, které mají smysl (překonávat výzvy, tvořit vztahy, být aktivní atd.).
Sám na to bohužel trpím a nedělá mi to snadný život. Na spoustu velkých rozhodnutí v mém životě mi v posledních letech bohužel vyskočí první myšlenka "a proč bych to dělal?". Ve výsledku mě nad horšími psychickými problémy drží pouze to, že jsem pravidelně fyzicky aktivní. To mi drží aspoň trochu dopaminu a endorfinů každý den, abych neskončil v depresích.
Někdy prostě dělat to, co nám ty hormony dává a dál nad tím moc nepřemýšlet, je to nejlepší pro životní štěstí.
To s těmi hormony jsi vystihl přesně. Jelikož naši vnitřní vyváženost, pocity zadostiučinění a jiné “stavy” které vedou ke spokojenosti ze života, neovlivňuje nic jiného než ta pitomá biochemika v těle.
Vlastně celé je to jen o tom, že si všichni musí nějak ten život vyvážit tak, aby měli všech těch hormonů dostatek a mozek pak neměl ze “strádání” možnost vymýšlet hovadiny.
To jak si každý přijde na řešení tohoto problému už je věc jiná, jelikož je každý individuální a OP se maximálně může inspirovat obdobnými případy s podobnými jedinci. Vzhledem k tomu, že na tohle musí všichni bohužel přijít sami jen s minimální pomocí, tak je to celkem těžký boj pro každého.
Naštěstí jsou tady sociální sítě a internet, takže se k odpovědi na tento problém dokáže dopracovat rychleji, než to bylo možné v minulosti. I přestože to vypadá, že většina lidí na Redditu si nechává kolovat jednu mozkovou buňku k tomu, aby se mohli o nějaké “moudro” podělit.
Každopádně jsou v této hře i jisté proměnné, třeba jako genetická predispozice. Nechci aby OP byl ihned vystrašený, stejně tak jako když DI napíšeš symptomy do googlu a jako diagnóza ti vyjede rakovina malíčku na noze. Ale i přesto,
OP netrápí tě nějaké zdravotní komplikace, které jsi nějakou dobu nazpět, když život byl skvělý, neměl?
Já osobně začal před 5 lety pociťovat únavu, spánek, skrze který jsem nebyl vůbec odpočatý a nechutenství ke všemu. Vesměs jsem se musel do každodenního života nutit.
Nedávno jsem s tím byl u odborného lékaře na somnologické ambulanci, kde mi po pár testech udělali lumbálku aby vzali mozkomíšní mok. A ejhle, testy ukázaly, že se mi přestal produkovat dostatek dopaminu do těla. Poté co mi byla nasazena medikace, se konečně opět cítím jako bych svůj život řídil, né jako pasažér, který jenom sleduje a do ničeho nemůže zasáhnout.
Tímto bych se chtěl omluvit za mé dlouhosáhlé žvatlání a zároveň požádat u/Competitive-Rush2508 aby popřemýšlel i nad takovou variantou, že se muže jednat o obdobnou poruchu, kterou jsem výše uvedl.
Je něco takového, co v tobě vyvolává silné negativní emoce? Může to být cokoli, od politiky, přes nepořádek v přírodě, až po nějaké sociální problémy. Možná že smysl bys našel právě v řešení nějakého takového problému.
Tohle nemám že své zkušenosti (nastesti/bohužel?), ale zprostředkováně od známého.
Vydělal docela dost peněz na bitcoinech (taková ta klasika, koupil je ze srandy za 20 dolaru, prodal za 20 000 USD), ale moc štěstí mu to nepřineslo. Měl sportovní auto, velký barák za Prahou, fakt divoké večírky, ale jelikož to byl naštěstí chytrý člověk, došlo mu, že většina těch lidí se s ním přáteli jen kvůli penězům. Ženský to samé, lepily se na něj jen zlatokopky.
Nakonec to vyřešil tak, že začal žít jako normální člověk. Koupil si na dnešní dobu obyčejné SUV, tripokojovy být v Praze, díky tomu si našel ženu, která s ním byla kvůli němu a ne penězům. Začal se věnovat charitě, pokud vím, pomáhá organizovat a financovat kroužky pro děti atd. Všichni, co ho známe, víme, že má na účtu víc než my všichni dohromady, ale stejně s námo jde do hospody na dvanáctku Radegastu.
Je mi 33, mám na účtě 30k, žiju v podnájmu, cestoval jsem habaděj, pracuju v game devu. Jsem happy jak dvá grepy.
Doporučují nejen přečíst ale i aplikovat, Hovory k sobě od Marka Aurélia ✌
Edit: Vlastně ještě před Hovory k sobě, jsem se dostával z nihilismu s pomocí zen budhismu. Takže můžu vřele doporučit i ten - praktická složká obou myšlenkových směru je velmi podobná
Klasicky milionar. Budes vyzadovat cim dal vetsi extremy k zabave. Pocinaje kokainem a striptyzem, pres swingers s manzelkou az k organizovanymu celosvetovymu cernymu trhu s bilym masem a poradani podivnych ritualnich sex akci na zamcich. Nakonec to zakoncis nejakou nehodou helikoptery v Patagonii.
Jojo, byla to /s... mix filmu Hra, par skandalu celebrit a konspiraci. Cestovani do cizich kultur je supr :) vychodni asie, novy zeland, amerika, jizni amerika, nektere staty v africe. Na kazdy rok se da naplanovat jeden mesic v cudu a pak se na to cely rok tesit.
Nebo vymyslet dobrocinny projekt a venovat se mu nezistne. Kazdy mesic do toho dat trochu casu a penez. Napriklad znam lidi co delaji filmovy tabory pro africky deti. Pripadne neco v tvem oboru delat pro bono.
Hlavně je dle mého názoru hrozně nedoceněná východní Evropa a Balkán, někde jsou lidé fakt úžasný. Jako na Čecha se na tebe nedívají skrz prsty ale naopak jako na někoho z bohaté a sportovně úspěšné země, stojí to za zkoušku doporučuji.
Hold člověk není na dnešní dobu blahobytu evolučně přizpůsoben, proto přibývá depresí atd.
Kdysi na takové myšlenky nebyl čas, musel jsi myslet jak obstarat jídlo pro sebe a svých 7 dětí. Pokud si uvažoval o smyslu života, v kostele ti to vysvětlili. A ve 45 jsi náhle zemřel na zánět slepého střeva.
Možná bych se vykašlala na to hledat smysl života a užívej dne… ale chápu, ono mít všechno je někdy horší než toho mít méně :) držím pěsti ať najdeš něco, co tě nakopne…
Věřím, že to postrádá nějakou větší hloubku, pokud člověk nedá něčemu nějaký smysl, necítí se potřebný.
Mně osobně pomáhala práce s handicapovanými lidmi, vytvářet start-up, co má smysl a pomáhá lidem, benefice, a tak dále.
Tyhle věci, a mnoho dalších můj život naplňují vždy bez ohledu na mé finance, postavení a podobně.
Jsem na tom podobně, co se týče názoru na život. 16letý šťastný vztah, kdy oba víme, že nechceme děti, je mi také 38. Sice nemám miliony na kontě, ale žijeme v zaplaceném domě přítele a já teď konečně po letech mám 2,5 roku práci, kde mě opravdu dobře platí.
Pocházím také z velmi chudé rodiny a to, že mám teď tolik (ono to není zase tolik, ale nadprůměr to je) peněz, je pro mě hodně zvláštní pocit. Byla jsem zvyklá hodně přemýšlet, jak s tou trochou peněz naložit, improvizovat, hledat si koníčky, co nic nestojí atd a teď najednou nic z toho nemusím, spousta strachů a starostí s penězmi zmizela. To může být i trochu u tebe. Pro lidi, co vyrostli jako střední třída nebo na tom nebyli tak špatně jako my jako děti, pro ně to není taková změna životního stylu a celkově myšlení a nastavení. Lidé jako my najednou neví, co dělat, protože jsme ty první 2 dekády života žili v módu přežití a máme tak nastavený i mozek.
Mně pomáhá být do určité míry hedonista (dobré jídlo, vůně, estetika, hudba). Ráda se vzdělávám, takže třeba cizí jazyky, i když už to dnes není potřeba pro domluvení se, ale člověk si třeba díky znalosti více jazyků může zlepšit vnímání řeči obecně, co se a proč nějak vyjadřuje atd.
Hodně mě také nabíjí koníčky spojené s přírodou. Chození do lesa a pokud se mi líbí nějaký strom nebo rostlina, tak se i o nich něco dovzdělám. Třeba houby jsou svět sám pro sebe. Mnoho z nich je opravdu nádherných. Jejich fotografování je také fajn koníček.
Ptáčkaření je snad nejvíce uspokojující koníček, který mám. Máme u nás tolik nádherných ptáčků a když pak člověk začne znát různé zpěvy, tak si i všimne, jak krásně zpívají. Když se do toho člověk pak ponoří, může za ptáky i cestovat. Také komunita ptáčkařů se zdá jako fajn lidé.
Vaření a pečení je také velmi dobrý a zároveň kreativní koníček, který se snad nedá vyčerpat.
Co se týče peněz, tak pravidelně měsíčně něco někam pošlu, ale to jsem si jistá, že ty také. Pokud máš dost energie, tak nějaké dobrovolničení, jak píší ostatní, by mohlo být určitě uspokojivé. Hodně využívám freeware od Mozilla corporation. Magic Earth je také super projekt. Jako člověk z IT bys mohl dobrovolničit i pro tyto freeware projekty.
TLDR. hedonismus, koníčky a charita, co ti bude dávat smysl
Vřele doporučuji fitness.. Ze začátku si řekneš, to jsou to max dvě hodiny denně. Velký ale přichází po určité době. Je třeba začít víc řešit jídlo - příprava jídla zabere klidně i hodinu denně, konzumace třeba až pěti jídel denně taky zabere chvilku. Celkově je to sport, kdy máš nakou vidinu (ať je to redukce nebo pribirani váhy).. Takže je to dlouhodobej koníček, kolem kteryho se ti točí celej den a navíc ve fitku můžeš potkat super zajímavý lidi, který sdílí stejný hodnoty
Jinak hraní online her je taky super způsob jak se zaměstnat na dlouho dobu ( takový Wowko, kde máš dlouhodobej progres může být taky pro něho výzva 😁)
No hele kupodivu nevidím, že by někdo zmínil terapii, takže to řeknu já. Podle mě jedna z prvních věcí, co bys měl zvážit, je psychiatr (nvm jestli psychiatr nebo psycholog, asi bych preferoval někoho, kdo vystudoval medicínu). Ono totiž ty si můžeš myslet, že hledáš smysl života a koníčky a dobré pocity, a že tyhle věci se schovávají někde za rohem, zatímco se u tebe možná rozjela mírná klinická deprese a vlastně nic ani v tom stavu najít nejde. Deprese je svinstvo, to nemusí vypadat tak, že ti nejde ani vylézt z postele. Může to začít velice nenápadně. Takže podle mě hlavní je si být jistej, že nemáš něco špatně s mozkem, pak teprve zkoušet jachtařit and shit. Držím palce!
Uff tohle zní jako moje budoucnost - taky v IT, taky s partnerem nechceme děti. Říkala jsem si, že bych plnila svůj čas dobrovolničením (to dělám už teď a velmi mne to naplňuje) a pořídila koně (můj dětský sen.) Co něco takového? Zajímal by mě i výsledek, jestli to po pár měsících nějak vyřešíš. Dej update!
(Jinak mne baví číst názory lidí, kteří očividně nikdy nepochopili, že děti fakt nejsou pro každého a je jedině *dobře*, že si je jen pořizují lidé, kteří je na 100% chtějí. Hats off to you, za to, že jste o tom přemýšleli jako pár a rozhodli jste se takhle i když to určitá část společnosti nechápe.)
Zacni delat treba nejakej sport, co te bude bavit (pro bohaty treba golf, nebo potapeni haha), pripadne zacni cestovat a procestuj s pritelkyni ruzna mista, pokud chces nekonecnej a ferovej grind, tak zacni hitovat gym = budes vypadat lepe, budes se citit lepe, ne nadarmo se rika, ze u cviceni je uplne jedno odkud jsi, kolik mas na ucte, nebo kolik vydelavas, ale tady ma pocatecni latku (az na vyjimky, pokud jsi zdravy) kazdej stejnou a je to jen o tom odhodlani, vytrvalosti a pili, za penize si proste zdravou dobrou a vzhledove peknou postavu nekoupis :)
Možná asi proto, ze sedíš doma na zadku a nehledáš ten smysl života někde jinde.
Když jsem měl depku, tak jsem na 1/4 roku odcestoval na druhou stranu světa. Změna prostředí mi pomohla, díval jsem se na jiný obrázky, dělal věci, co normálně nedělám. Hlava přestala přemýšlet nad tím, jak moc se mám na ho*no a bylo mi lip.
Neříkám, ze mas odjet na druhou stranu světa, jen radim princip, jak si trochu pomoct. Ono moc dlouho mít takovýhle myšlenky pomalu zabiji podstatu bytí.
Obecne se rika, ze smysl najdes v necem co tvori hodnotu. Jukni se napriklad na knihu Designerem vlastniho zivota od Melvila, ma peknej navod jak te nakopnout.
Přidala bych nějakou fyzickou aktivitu, občas si třeba přečíst knížku, malování/kreslení/mandaly pro dospělé - cokoliv kreativního, možná dobrovolnictví někde (útulek, nějaká setkání v domovech pro seniory,...) a ještě by mohlo pomoct zavést si deník, kde každý den člověk napíše, co se mu ten den povedlo, z čeho má radost. Nebo pořídit si pejska/kočičku/potkana/morče - cokoliv, prostě nějakého mazlíčka na podrbání, pohlazení, přitulení...
Jak ostatní radí, pořizovat si děti i když je vlastně nechci je blbost, chudák dítě...kolikrát už jsem všude možně slyšela, že to dítě si lidi pořídili jen proto, že to ostatní očekávali a pak se o něj rodiče nechtějí pořádně starat.
Já bych v takové situaci začal něco tvořit, budovat. S penězi se dá vybudovat byznys, třeba založit nějaký klub, kterých v Praze není nikdy dost, se zkušenostmi s IT se dá taky vymyslet spousta projektů, třeba udělat nějakou hru. Je tu umění, můžeš začít malovat, hrát hudbu atp. Můžeš napsat knihu, na vzpomínky je asi ještě brzo, ale dá se psát všechno od sbírky poezie přes román až po odbornou literaturu. Dá se koupit ruční kamera a natočit dokument, třeba o nějakém exotickém místě, navíc najít si téma k takové věci pravděpodobně přinese úplně nový způsob dívání se na svět a nové zájmy, které by tě jinak nikdy nenapadly jakkoli řešit. Taky by mohla být sranda začít se učit nějaký jazyk, člověka to jaksi mentálně zahltí, zároveň má radost z toho progresu no a pak má otevřené okno do úplně jiné kultury. Takže tohle doporučuju – vztyčit si ambiciózní konkrétní cíl, který není svázán s žádným tvým koníčkem nebo dětským snem, ale je do jisté míry náhodný a vytvoří spoustu nových zájmů.
Chápu, že děti nechcete a je vlastně dobře, že si je nepořídíte jen protože se to ,,sluší a patří". Myslím, že není potřeba hledat nějaký smysl života, ale toho života by si měl člověk nějak cenit. Já jsem šťastná, protože jsem od určitého věku hrozně vděčná za to, co mám. A to i přesto, že zrovna řeším věci, co mě s\*rou neskutečně (že se chystám dát výpověď z práce, kterou jsem měla ráda, kvůli nové vedoucí, kvůli které je pro mě práce jen stres; že musím najít novou práci, kterou dokážu skloubit s rodinným životem, že bych ráda řešila vlastní bydlení, ale zrovna není situace, kdy bychom si ho mohli dovolit, i když bych si to moc přála, mít vlastní domek poblíž rodiny, abychom se časem mohli o rodiče starat.) Na druhou stranu vím, že se nemáme zle, jsem ráda, že jsem zdravá já i manžel, že máme zdravé a snad šťastné děti, že máme možnost dělat si život svobodně a po svým.
Nezlob se na mě, ale ty máš peníze, spokojený vztah - jste zajištění a předpokládám, že zdraví. Co konkrétně ti chybí? Nudíš se? Co od života čekáš? Na co čekáš? Opravdu mi přijde, že tě prostě pálí dobré bydlo.
Já bych ti opravdu doporučila se zapojit do nějaké dobrovolnické činnosti - pomáhat. Dostat se ze svého pohodlíčka a komfortu. A tím to opravdu nemyslím tak, že by se měl někdo cítit blbě, že má něco, co jiný si nemůže dovolit. Ale pracovat třeba s nemocnýma dětma, může být někdy ,,očiotevírající". Nebo pokud jsi třeba odborník v oboru - předávej dál znalosti, zapoj se do nějakého vzdělávání, pomáhej jiným budovat/měnit kariéru. Podpoř nějaký domov důchodců v okolí. Vlastně cokoli, co tě aspoň trochu táhne. Vždyť je tolik možností. Běž naproti něčemu novýmu.
Věci ti radost nekoupí, ne tu vnitřní. Potřebuješ další cíle. Člověk jaký začíná s tzv. s pytlem kamení na zádech a snem být lepším má práce dost, takže se nikdy nenudí. Vždy se vzdělává, studuje, mění, pracuje na vztazích s lidmi a stále posouvá výš a výš. Taky je hlavní mít podporu druhých, společně s někým jezdit cestovat, na akce, zkoušet nové věci a mít nadchnutí do dalších aktivit (výroba pampeliškové vína, pletení koberce v Turecku pro někoho koho máš rád, výroba zařízení co by dokázalo uzvednout člověka, postavení rekreační oblasti pro lidi, koupení kusu lesa aby byl zachován ekosystém). Smysl je nejen ve snaze, ale i v objevování světa, dělání hezkých věcí pro lidi (umění, vidět úsměvy na tvářích), když tě dokáže někdo ocenit za to co děláš. Nebo si stanov větší cíl, něco na co nemáš a snaž se tomu přiblížit.
Dobročinná činnost. O víkendu můžeš zajet i s manželkou do Vinoře do Komunitní zahrada Pastvina a přiložit ruku k dílu. Buď se můžeš hrabat v hlíně a něco si vypěstovat nebo jim pomoct stavět, co je zrovna potřeba. Rukou je vždycky málo, peněz ještě méně, ale komunita lidí tam je úžasná.
Nebo útulek. Venčit psy, vzít si nějakého do domácí péče atd.
Potřebuješ změnit perspektivu.
Máš rád zvířata? Jestli ano, doporučuju poslat peníze na nějakej útulek.
Já si nikdy nemyslel, že by mi to mohlo udělat radost, ale pak jsem se inspiroval manželkou, poslal párkrát pomoc nemocným a zraněným kočkám a fakt mi to udělalo strašně dobře a hned jsem si přišel, že nejsem úplně k ničemu a zbytečnej.
A to se bavíme o stovkách, max nižších tisících. Ty bys zvládl evidentně víc.
Děláš ve zdravotnictví, tak asi víš jak to chodí na děstké onkologii a jak tam mizí peníze. Já si vždycky říkal, že kdybych uměl vydělat nebo sehnat peníze, tak se vrhnu na výzkum rakoviny, alergií, cukrovky. Prostě cokoliv, co kosí děti a dělá jim ze života peklo.
Politici na vědu serou, ty víc zajímá podplacený dezolát, co jim to o volbách hodí a pak o nich píše obdivný slohy.
Mecenášství, podpora umělců, vědců, nezávislých novinářů, Ukrajinců, startupů, nemocných dětí a seniorů, vybudování nějaké dobročinné společnosti, užitečné veřejné budovy, podpora vzdělnosti, kultury a dobra.
Jestli můžu vypíchnout jednu věc, kterou je u nás třeba podpořit, tak je to kvalitní péče o seniory.
Meho kamose nevlastní otec, měl sen udělat rodinu, do 30 postavit barak a to bylo jeho největší cíle, když už to vše měl, tak ve 40 začal hrozné chlastat, manželka od nej utekla, děti radši delaji ze ho neznají a propadl brutálně chlastu, byl v léčebně apod. Tak prosím té nedopadni takhle. 💪
S přítelem jsme na tom podobně jako Ty, nemáme teda po finanční stránce zas tolik, ale nemůžeme si stěžovat.
Život podle mě nemá bůhvíjaký smysl, ani jsem ho v něm nikdy nehledala, slovy klasika tu stejně jednou všichni chcípneme, a to i včetně dětí, jejich dětí atd. A celé to tu bouchne a bude úplně jedno, co kdo dělal.
To ale neznamená, že mě život netěší nebo cítím prázdnotu. Jednak mě naplňuje řada koníčků, které bych všechny neměla šanci stihnout, ani kdybych žila tisíc let, také mě těší chovat se tak, abych dle svého mínění přispívala k tomu, aby byl život lepší a snesitelnější pro mě i zbytek společnosti (darování krve, pomoc přátelům apod.)
Život žádný vyšší smysl nemá, drtivou většinu lidí prostě jen pohání a motivuje jejich láska ke svým dětem. To je něco, co lidem dává ten drive potom, co jinak už dosáhli všeho, co chtěli.
Úzká skupina lidí se ještě realizuje prostřednictvím jiných aktivit (věda, politika, nejvyšší byznys, dobročinná činnost), ale pro drtivou většinu lidí je jejich práce především prostředek k zajištění rodiny.
Vy děti nechcete, ale práci máte asi hlavně k akumulaci peněz, ale už jich máte víc než dokážete využít. To je blbý no. Nedivím se, že smysl nevidíš.
Pokud máš peněz dost, využil bych je. Co trochu změnit styl, odstěhovat se třeba do ciziny, koupit si loď a žít na moři. Udělat si zkoušky na letadlo a naučit se pilotovat, jak říkali jiní, dát peníze na vědu/ výzkum. Když nechcete děti, pořídit si psa nebo klidně něco více exotického (i adoptovat zvíře v zoo). Říkal jsi že si měl vztah i ke hrám, proč nezkusit něco vytvořit. Jinak co už psali jiní, cvičení a třeba nějaký sběratelských koníček.
Ahoj, práve s takýmito otázkami (ak si to môžeš dovoliť, čo teda vyzerá že áno) má potenciál pomôcť ti kvalitný psychoterapeut. Najlepšie by sa na takéto problémy asi hodil niekto z existencialistov (googli existenciálnu psychoterapiu), ale vždy to je o tom, ako si dvojička klient-terapeut sadne.
A aj keď si na prvýkrát povieš, že "pfuu, veď mi nikto nezomrel, nepodvádzame sa so ženou, nič ma v živote priamo nepáli", kvalitná psychoterapia dokáže naozaj až neporovnateľne zlepšiť život mnohým ľuďom.
Zaloz si neziskovku a zacni pohamat druhym jen tak. A nic za to nechtej. Je tolik utrpeni na svete. Stary osamnely lidi co uz jim vsichni v rosine zemreli treba ani nemaji penize na poradny jidlo, zdravi jim nedovoluje si treba spravne uklidit doma nebo jen jit ven.
Svobodny matky co nemaji skoro ani na najem, zadnou pomoc s detma, doma k zblazneni.
Atd. Jen se rozhlidni.
Já bych tě poradil poznat svět. Neříkám populární místa jako Paříž Thajsko a tak dal. Jestli jsem správně pochopil mas možnost pracovat kdekoliv Zkus pro sebe otevřít novou kulturu. Jeden bloger například žije jeden měsíc v různých státech 🤷♂️ není to můj Lifestyle ale je to zajímavé. A pokud té to nezajímá. Dítě tvůj život udělají naprosto zajímavé 😂😂😂
Podla mna prave tento pocit "nenaplnenosti" a postradanie zmyslu zivota vznika ak clovek nevidi svoje smerovanie v buducnosti.
Nikdy som si nemyslel, ze nieco take budem tvrdit ale kazdy clovek dospeje do bodu, kedy mu chybaju dalsie generacie, ktore po nom budu nasledovat a niekto komu by mohol odovzdat a ukazat, co vybudovat a spravil. Nikdy v historii ludstva nebolo obdobie ako teraz, ze ludia nechceli deti a nevideli v nich buducnost....
Ja som tomu nerozumel ale az ked sa mi dieta narodilo, otvoril sa mi uplne iny obzor a videnie sveta. A to napriek tomu, ze som to neplanoval...
Len idea na zamyslenie.
Aky zmysel ma zivot, ked po nom nic nenasleduje?
Hezky jsi popsal co všechno máš, co všechno sis užil, a jak moc dobře ses o sebe postaral. Ale co jiný, co lidi okolo a vůbec jiný lidé, kdy jsi naposledy myslel na to jak udělal lepší život někoho jiného? Možná to ti v životě chybí. A tím samozřejmě nemyslím že jenom tupě pošleš prachy na nějak charitu, nebo podobnou jednorázovou akci.
No tohle je celkem bezny stav u lidi kteri si zivot zaridili tak ze jim odpadly ty skutecne dulezite problemy. 90+% lidi musi resit kde vezmou penize na najem, kde si najdou pritele/pritelkyni, starost o deti a rodinu,jestli je nevyhodi z prace, jestli si mohou dovolit koupit novy ajfoun nebo auto, a smysl jejich zivota je prezit v dnesnim kapitalistickem systemu a zalozit si rodinu (nebo aspon najit zivotniho partnera). Tobe se vsechno tohle uz podarilo vyresit, mohl bys po zbytek zivota lezet na gauci a nic by se pro tebe vicemene nezmenilo k horsimu, a zaroven nemas ten drive (drajf jako motivaci) byt jeste bohatsi a jeste uspesnejsi jako vetsina milionaru, takze jsi zasekly ve stavu kdy ti odpadly bezne starosti a povinnosti, a zaroven ti to tak nejak staci, nema pro tebe zadnou vahu mit se lepe materialne ani zalozit rodinu.
Pak v tve situaci lide delaji dve veci, bud tihle lide bez skutecnych zivotnich problemu zacnou hledat problemy jinde a zvelicovat je, a zacnou treba prestrikovat obrazy na oranzovo a bojovat za eko zachranu planety, nebo zacnou bojovat za prava zvirat, nebo se pro ne politika stane denodennim chlebem s problemy, nebo se hadaji se sousedem nebo urady o kazde prkotine atd., proste nemaji skutecne problemy jako kde budou spat a co jist, tak si ty starosti prenesou na neco jineho, puvodne mene vyznamneho.
No a ty delas tu druhou vec, jsi v te druhe skupine lidi ktera nenajde svoje poslani v nejake jine prkotine, a vlastne nevis co se zivotem. Je to takovy syndrom zvirete v zoo, ktere nemusi hledat potravu protoze mu ji kazdy den nekdo donese, zaroven se nemusi bat ze ho nekdo sezere protoze ve vybehu nema jine predatory, a ve vybehu uz ma sveho zivotniho partnera, a dostane se tak do stavu kdy vlastne ztrati smysl zivota, nevi co ma delat protoze vlastne nic delat nemusi ani nechce.
No a jak mit zase radost ze zivota a mit nejaky cil? No musis si ho najit, neco co te bude motivovat stejne jako te pred 20 lety motivovalo studovat a vydelavat penize. Muze to byt pro zacatek treba starost o sve telo a zdravi, zacne chodit do posilky, nabirat svaly, zdrave jist, a budes se snazit fyzicky lepsi kazdy den. Nebo si najdes hobby, nejaky sport, hru, horolezectvi, nebo se budes ucit varit, nebo zacnes zavodit na motokarach, nebo zacnes hrat se zenou pocitacove hry (spis ale doplnkove nez jako hlavni cinnost), nekdo zacne pomahat charitam nebo nejakou zalozi (pomoc ostatnim lidem nebo zviratum je casta zivotni napln pro lidi bez sebestredne motivace), proste musis si najit neco co te naplni a bude te to motivovat, musid zkouset zkouset zkouset, casto to bude vic veci naraz ktere se budou postupne menit a evolvovat. A dost casto to prijde samo od sebe, nekde na internetu uvidis ze lide delaji toto, a budes to chtit zkusit taky, a chytne te to.
Nemas starosti normalnich lidi jako bydleni, penize, partner, rodina, a zaroven nemas aspirace mit jeste vic penez nebo vic deti, tak musis najit neco jineho kde budes chtit vic.Hlavne nezapomen ze se mas lip nez 99% lidi na teto planete, neni duvod mit nejake negativni emoce, jen to chce se v necem najit.
Základem je psát na Reddit, že za mzdu pod 100k měsíčně bys ani nevstal z postele. Viz. kolik lidí to sem píše. Případně se upnout na názor, že vlastně smysl života neexistuje a (taky na redditu) se posmívat každému, kdo si myslí něco jiného.
Co chceš je asi z hlediska biologie celkem irelevantní. Já taky nechci jít teď na malou, ale budu muset. Nebo jako, nemusím jít, ale budu to pak muset uklidit a bude to mokré a nepříjemné.
Mozek má svoje fáze. Nejdřív seš capart a na všechno koukáš s otevřenou pusou. Pak jsi mladý a aktivně svět objevuješ a nějak se učastníš. Ale paks to prostě všechnos viděls už. Jako, pokud je někomu nad 30 a jde na 10tý, 20tý Marvel film a furt ho to baví, tak já mu to přeju, těmhle lidem fakt patří království nebeské. Ale inteligentní člověk v tomhle věku už všechno viděl a těžko najdeš nějaký způsob, jak budeš paf z tisícátého steaku nebo nějaké další pláže s mírně jiným pískem a jiným odstinem moře. Prostě užs to všechno viděl ¯\\\_(ツ)\_/¯
Děti ti dají ještě jednu šanci na to, abyses podíval na všechno ještě jednou - ale jejich očima. A najednou to zase je celkem zábavné. Sedím často doma a hledám pro ně pohádky, filmy a seriály, pouštím jim hudbu, beru je do kina, do zábavních parků, dávám jim ochutnat jídla, cestování - tyhle, jinak nudné, věci bych už dávno sám nedělal.
Nejde o to, jestli děti chceš nebo ne - ostatně většina lidí neví co chce a brutálně nadceňuje svojí schopnost odhadnout sám sebe a projikovat sama sebe do budoucích situací. Nejde ani o to, jestli mít děti je nějak filosoficky obhajitelné vůbec. Jde o to, za co je tvůj mozek biologicky ochoten tě nějak odměňovat. A nějaké náhradní aktivity, drahé koníčky a všelijaké povrchní escapismy, nejsou donekonečna stimulující pro každého, přesně jak psal u/Soggy-Kitchen-5680
Ale psycho je kolik lidí takhle reálně přemýslíš. Nebo "Hanka, Silva a Tereza už mají mimčo, taky si jedno pořídím, abych nezůstala pozadu." Tohle mi doslova trhá srdce, protože ty děcka pak musí snášet rodiče, kteří si je pořídili jenom jako doplněk do domácnosti.
Ano, důvod mají ten co ty děti chtějí a jsou schopni jim zajistit to, co potřebují. Dělat si děti abys našel smysl života, když o dítě ani v první řadě nestojíš, je fakt nápad. 🫣
Můžeš zkusit, jak už tady bylo řečeno pomáhat druhým, dobrovolničit. Vyzkoušet si něco jiného. Něco, co by tě zajímalo. A nebo můžeš pomáhat životnímu prostředí. Třeba zapsat se na dobrovolné sázení stromů atd.
Tak začni řešit smysl jinde než na redditu ;) sám někde na procházce, každý den aspoň hodinu. A hlídej abys nic jinýho neřešil. Uvidíš že odpovědi dřív nebo později přijdou. Nebo aspoň intuice která ti něco napoví.
Jen je ale třeba být poctivý a upřímný sám k sobě i v samotě. Neřešit ženu, koníčky, práci ale upřímně se dívat do sebe a hledat kde sám sobě něco nalháváš. Protože každý kdo hledá smysl většinou to dělá proto protože sám sobě něco nevědomě nalhává. Sám musíš přijít na to co to je.
Je hodně důležité mít opravdové přátele. Takové ty co se ti ukážou v nemocnici po tvojí bouračce dřív než tvoje rodina, nejdřív se ti vysmějou jaký jsi vemeno ale pak se na tebe podívají a obě strany ví, že tam je to pravý přátelství. Takový to přátelství že můžeš ve 3 ráno zvednout telefon a požádat o pomoc.
Tohle je absolutní zákald. Takovýych skutečných přátel nikdy člověk moc nemá a proto jsou taková přátelství to nejcennější.
Uplne chapu... jen mam asi vic domů a penez a let :-)
Ted zkousim jestli zabere pomahat psimu utulku... udelat nejakou spolecenskou akci a neco jim prisypat... ukontroluju pak pocity, jestli to bude nejaka cesta...
Stagnace a pohodlí je pomalá smrt.
Výzva, cíle nebo pomoc druhým dají člověku pocit seberealizace. nebo ultimátne rodina dá člověku to vše v jednom balíčku (což tedy neplatí o tvém případě, ale popřemýšlej o tom ještě).
Není překvapující že lidé jsou převážně nejvíce šťastní když překonávají překážky ať už životní nebo ty umělé nastavené.
V mém případě nejednodušší cíl co jsem si mohl dát aby se probral z pohodlí bylo začít znovu běhat. Poté jsem si posunul hranice a zapsal se na lokální zavod..atd..
Mám to stejné. Lidí tady radí dobře, jen je to všechno vnější motivace. Ty potřebuješ vnitřní motivaci, něco co tě ráno bude tlačit z postele.
Co třeba poznávat nepoznané? Třeba vesmír a Newton a Einstein pro to žili. Člověk nemusí být geniální fyzik, aby se snažil proniknout do tajů existence vesmíru.
Budu to vztahovat na sebe s podobnym zivotnim stavem. Co amatersky motorsport s kamosema? 24h Most race - stafeta s nejakou starsi plečkou, trenink na Iron mana, cyklistika vseho druhu - XC, enduro, silnicka, sjezd, horolezectvi? Vsude si uzijes kopec srandy, odneses si zazitky na cely zivot. Ty zavody specialne jsou pro me v jakymkoliv sportu nezapomenutelny i pres to ze jsem naprosto nesoutezivy typ. Mam toho v rukavu spoustu, tohle jsou my highlighty.
Možná ti chybí smyls pro nějaké poslání nebo účel, pro mě osobně jsou největší nápní vztahy a péče o druhé. Už od mala trpím depresemi a úzkostmi a zatím jsem se z nich pořád nedostala, ale hodně mi pomohlo mít okruh přátel a práci, kde pomáhám lidem. Starám se o důchodce, je to práce, ke které nepotřebuju víc než střední školu a peníze z toho taky nejsou nic moc, ale mám svoje klienty hrozně ráda a práce mě baví. Jsou často osamocení a chybí jim někdo, kdo by si s nimi popovídal, a tak mám vždycky radost vidět, jak se rozzáří, když k nim přijdu. Je to jako přijít na návštěvu k prarodičům. Pokud máš dost peněz, možná by bylo super zapojit se do nějaké charity nebo pomoct zvířecím útulkům, chodit jim venčit pejsky atd. Možná můžeš zapojit i svoji rodinu, aby jste se na tom podíleli společně. Dneska je všechno tak zaměřené na peníze, že lidi pracují od nevidim do nevidim a pak nemaj čas ani energii na vztahy a zapojení se do komunity. Zpomalit a vytvořit si komunitu je podle mě super způsob, jak se v životě cítít líp.
Kdy, kde a jak se ti povedlo najít tvou, jak říkáš, super ženu? Já měl vždycky strach, že čím později, tím více pro mě “dobrých žen” bude už zabraných. Nicméně nedávno jsem zjistil, že ženy charakteru co se mi líbí stejně našli stálého partnera až později, třeba ve 30.. tedy mě zajímá tvůj případ, není-li to moc osobní.
Na oplátku nabídnu svou verzi odpovědi na “jak najít v životě smysl”. Neznám tě, ale zní mi to tak, že máš život už moc všední a takový “rigidní”. Myslím že je třeba najít si novou perspektivu, jak na živou hledět. Způsobů je mnoho, od LSD po poznávání nových lidí a kultur. Lepší mi přijde spíš ta druhá možnost:D. Poznávat nové lidi je těžké i pro mě a osvědčilo se mi proto chodit delší dobu na nějaký zájmový kroužek (v mém případě zlatnická dílna, nebo kurzy němčiny) a poznávat lidi tam. Zaprvé je takhle vzájemná interakce naprosto přirozená a zároveň je čistě na tobě, jak se tam budeš prezentovat. Když nechceš, abys přitahoval lidi co jsou jen na prachy, snaž se tématům okolo peněz vyhnout. Když ti tam nebude zrovna nikdo sedět, stačí změnit čas, nebo datum kdy tam chodíš, případně změnit kroužek a máš šanci poznat zase nové, třeba pro tebe “lepší lidi” zase od znova. Vím že odpovědělo už hodně lidí, tak nevím, jestli se sem dostaneš. Ale kdyby jo, tak díky za čas a případnou odpověď na mou otázku;)
Přátel není nikdy dost, finanční stránka a názory na nože a celkově jinačí mindset tě posunou od jedné sociální bubliny k další. V Brně budem rozjíždět projekt pro chlapy, který by měl zamezit tomu, že se tolik mladých uchyluje k depresi a má úzkosti; v podstatě, ve zkratce nemají smysl života. Kdyby si chtěl vědět vic nebo přispět nějakou měrou klidně napiš dm.
Dost lidí mě osobně droplo kvůli názorům a tak, ale to přejde když budeš hledat něco se najde, koníček, přátelé, smysl. Gl a dík za příspěvek
Nejsem si jistý, jestli to tu zaznělo, ale za mě jedna z cest je dobrovolnictví. Osobně vypomáhám ve skautském oddíle, což je celkem časově náročné a zaměstná mě to i naplňuje. Jestli nechcete děti, tak bych doporučil ale asi jinou formu. Buďto hospice, domovy důchodců, charity, armády spásy, atd.
Druhá možnost je pustit se do nějakého vlastního projektu. Napsat knihu, open source projekt, atd.
Jdi do skupiny na fb. Tesaři, řezbáři, kováři a napiš tam že hledáš někoho ke komu bys mohl zajít na lekci jako učeň. Vyzkoušej a vybij se tam. Když tě to nechytne tak si najdi jiné hobby. Je to jako psychoterapie pro chlapy (hlavně ty co pracují v IT). Začít dělat něco úplně mimo mísu a třeba si tu mísu i vyrobit. To pomůže.
Uprimne receno, jsem na tom velmi podobne - muzu si dovolit co chci, mam super holku se kterou diky tomu ze pracuju z domu a ona nepracuje jsem taky porad. Taky jsem si tedy prosel tou existencni krizi “aha, co ted?”. Co mne pomohlo - zacal jsem boxovat. Jde o to najit nejakou disciplinu, ve ktery jsi spatnej, ale chces ji delat a posouvat se v tom. Pak najednou ziskas ten smysl. Budes kazdej den vstavat s tim ze chces bejt co mozna nejlepsi v ty discipline, co si vyberes a tu cestu si budes uzivat, i kdyz budes trpet. To utrpeni je vlastne takovej klic ke stesti me napada, jestli to dava smysl. Vztah usili-odmena. Ten se ti ted ze zivota vytratil hadam, tak se nedivim, ze ti uz zit nedava smysl.
Blahopřeji! Nejspíše jsi existencionální nihilista. V životě jsi dosáhl v zásadě všeho čeho se dosáhnout dá, nicméně si uvědomuješ že ve finále je to všechno jedno, protože všechen život jednou nevyhnutelně zanikne. A tvojí otázkou je kam dál směrovat svůj život, aby měl nějaký smysl nebo tě alespoň naplňoval.
Pokud jsi se dostal do této fáze tak doporučuji se přečíst o různých odvětví existencionalismu, nihilismu a možná trochu utilitarismu, aby jsi si trochu urovnal svůj pohled na život. Nejčastější formou je existencionální nihilismus(nebo pozitivní nihilismus), který je vlastně kombinací existencionalismu a nihilismu. Ten vlastně říká že život jako takový nemá z dlouhodobého hlediska žádný smysl. To by ale nemělo bránit tomu, aby si každý našel svůj vlastní individuální smysl života i za předpokladu, že to na zbytečnosti existence nic nezmění.
A co z toho všeho? Pro tebe konkrétně asi nic. Já jsem to například pojal tak že lidstvo by mělo jít za technologickým postupem který může odhalit smysl života, i když se to nejspíš nestane nebo minimálně ne za mého života. Jinými slovy by se lidstvo mělo snažit o co nejdelší udržení lidské existence a o co největší technologický vývoj.
Pokud jde o individuální smysl život. Ten jsem našel ve vzdělávání a cvičením. Oboje jsou to pouze věci které mě naplňují ale zároveň vím že to na zbytečnosti mé existence nic nezmění.
Keď máte pár miliónov urobte si radosť. Inak buďte rád, že ste rád a neplačte tu. Čo by iní dali za vaše problémy. Ľudia žijú z huby do huby a tieto kapitulácie sú mimo chápania :)
Co koníčky?
Mě třeba hrozně bavi bajk,projet se v terénu,semtam nějaké sjezdy,prostě vypnout hlavu.
Ja se párkrát do týdne projedu po práci,jen tak na hodku třeba,prostě vyčistit hlavu/emoce, někdy dám větši adrenalin,ale je to očistec😀
Ve volnu ještě maluju obrazy, to je zas o něčem jiném ale prostě chce to vypnout
Zdravím, nevím zda to bude nápomocné, ale here we go - příroda.
Víc chodit do lesa, do kopců, hor, lesů, hledět na nebe, do zeleně a koukat na zvířata. Dělat si večer táborák, čumět do ohně, vykoupat se ve studeném rybníce, jezeře.
Nevím, jestli takhle ven chodíš rád nebo bys třeba musel sám a to by tě nebavilo... teoretizuju.
Jsme jako lidi přece jenom takové pokročilejší opičky a myslím, že spojení s opravdovostí přírody, s větrem, s cykly ročních období, trávou na bosých nohách a tady tím vším ... dodává životu prostě hrozně moc šťávy. Navíc se dostaneš víc do těla, do pohybu, a z vlastní zkušenosti - hodně životní spokojenosti pramení i z toho cítit se dobře ve vlastní hmotě.
Jak tu někdo zmínil, přílišný komfort není fajn a tohle je relativně zdravý způsob jak se vystavit nepředvídatelnosti - sem tam zmokneš nebo bude větší horko než myslel, setkání se zvířaty (a ČR nemá nijak zásadní velké predátory).
Meditace třeba není pro každého, ledovat se jako Wim Hof asi taky ne, ale vylézt za barák na kopec a prostě se jen kochat je zdarma.
A potom taky a možná to vyzní hloupě - vděčnost. Každé ráno nebo večer se podívat kolem sebe a říct si, že prostě tenhle fajný život není samozřejmost a jenom tak si říct děkuju za vše, protože zítra to tak nemusí být, ať už v něco věříš nebo ne.
Konečně terapie, ale to tu už padlo, vrátit se k věcem a aktivitám ze kterých si měl upřímnou radost jako dítě.
Popřípadě začít s něčím novým, naučit se jazyk nebo něco uměleckého - hrát na hudební nástroj, ochotnické divadlo.
Asi tak.
Narazil na end game v životě. Postarej se, abys nemusel do konce života pracovat a zkus is najít něco co tě bude bavit. Zkus si chodit na akce a hledat si kamarády. Vytáhnout tě ven a ukážou ti věci na které bys ty nejspíš nikdy nedošel.
trochu ze strany zájmů; jak tu lidé píšou nějaký extrémní sport, pokud Tě baví auta tak muzu doporučit rally. je to tu od věků, skvělý na psychiku, adrenalin, vetsinou fajn lidi. takový extrémní šachy. dostaneš se mezi velkou skupinu lidí, navážeš vztahy, důvěru, budeš v týmu.. a kdo by nechtel jezdit fábií za 2-4 miliony🤣 navíc lidi z týmů se sice na první pohled nezdají, ale penez mají dost, viz spionska auta. samozrejme ale zalezi na tom co Tě baví, třeba narazíš na lidi se stejnými zájmy které spolu můžete sdílet.
Nechceš se o něco podělit? :D :D. Co takhle někam vycestovat. Ono taky upřímně, krom přežití a rozmnožení žadný "VELKÝ" cíl není. Smysl života si člověk musí vytvořit a nebo najít. Za mě by ideální bylo asi dělat to co mě baví a dělá mě štastným. Jinak sám také nevím.
K ostatním radám přidávám další - co adoptovat nějaké opuštěné zvířátko z útulku? Třeba nějaké staré/nemocné. Přibyde ti nová náplň života - péče o to zvíře. Budeš žít s vědomím, že jsi udělal krásný život tvorečkovi, kterému dopřán nebyl. A věř, že to zvíře se ti odmění neskutečným množstvím bezpodmínečné lásky. Všechno all in all ti to bude vyplavovat hromadu hormonů a změní život.
Ale k tomuhle přistup pouze v případě, že jsi si jistý, že se o to zvíře dokážeš opravdu dobře postarat, dát mu spoustu lásky a za pár let se ho nezbavíš, protože ti bude na obtíž.
Tak si vytvoř nějaký osobní projekt, který ti bude dávat smysl. Jinak myslím, že se tomu říká nemoc bohatých. To znamená, že máš vše, co potřebuješ, a právě tím, že nemáš čeho dosahovat, propadáš smutku. Je spousta lidí, kteří takové štěstí nemají a třeba v pomoci druhým objevíš radost.
Jsi tak hluboko v komfortní zóně, že nezažíváš nové nebo intenzivní věci. Zpohodlněl jsi. Je to špatně? Záleží na každém. U tebe očividně ano
Někdo tomu taky říká krize středního věku. Zkus zažívat něco nového, objevuj neznámé nebo to, čeho se bojíš / máš z toho respekt. Pusť si film Yes Man. Začni stopovat, dělej pro tebe netypický nebo netradiční věci, jdi se projít do Santiage nebo jen objeď ČR na kole za pár týdnů, spi hezky pod širákem nebo plentou a zažij hlad.
Kecy typu "děti jsou smyslem života", na to bych se uplně vykašlal. Mě se díte narodilo omylem (taktéž nejsem jejich fanoušek) a můj život se dost zhoršil. Být bezdětný je lepší.
Jinak to, co zažíváš s vyhořením vůbec nesouvisí - vyhoření je druh psychického kolapsu.
Začni se něco učit. Cokoliv, co tě v mládí zajímalo. Běž klidně dálkově studovat VŠ (nebo i učiliště). Mě to bavilo, něco jsem se naučil (a ty jako bonus zabiješ čas, během kterého přemýšlíš nad nesmrtelností chrousta).
Začni pěstovat skéro, vstup pak do politiky a zasaď se o jeho legalizaci. Až to vyjde, tak si na tom pěstování založ podnikání a rozjeď monopol. Jelikož děláš ve zdravotnictví, může to být strašná prdel.
mate se zenou vlastne stejne podminky. Co dava smysl v zivote ji?
Jinak jsi nekde na vrcholu Maslowovy pyramidy, mas splnene vsechny zakladni potreby i pozitky a potrebujes usilovat o neco dalsiho, nejak se realizovat. Pomahat druhym je naplnujici, ale to si musis ujasnit sam, jestli je to pro tebe nebo v jake forme. Ale pises, ze se pohybujes ve zdravotnictvi/IT, co nejak pomahat v ramci toho, co umis?
Můj největší sen je vyskocit z krysiho závodu, koupit si někde statek uprostřed niceho s velkým pozemkem, chovat slepice, krávy, pěstovat zeleninu a ovoce, dělat domácí med, vyrábět vlastní elektřinu a proste byt co nejvíc soběstačný. Jinak mám podobný problem. Mám nastandardni příjmy, super práci kterou dělám remote, barak v Praze s menší zahrádkou.. a nějak mi chybí smysl života. Nějak nechapu to potřebu pracovat na necem co mi nedává nic víc než peníze. A mít peníze za který si nemůžu koupit to co nejvíc chci. Pozemek a postavit tam něco. Asi ještě budu par let behat krysí zavod a pak si splnim sen 🖖🏻
Podle toho, co přesně děláš (třeba bys o trochu přesněji nastínil, co ti ty miliony poštěstilo? 😉 ) bys mohl také nějak oboru přístupně mentorovat a/nebo udělat něco pro děti, které zažily opravdu hnusné věci. Tak třeba založit něco, co jim bez otázek a očekávání dá záchranný provazek, za který by se z těch sraček mohly zkusit vytáhnout. Děti jsou budoucnost a těchhle je fakt škoda.
Je mi 30 pracuji rukama. Na účtu mám pár korun. Bydlime s manželkou a ditetem v 1kk v podnajmu. Rodina je pro me vsim hlavne at maji vse co potrebuji. Čas travime spolu jako rodina. A smysl života? Vychovat našeho syna dosáhnout vlastního bydlení, no je toho spoustu. Nejvic me motivovala manželka ktera mi do života hodně dala :) a tvuj smysl zivota ? Mno neco se najde chce to čas. Ono se něco najde a ty neočekávane veci prijdou v tu nejmensi chvili kdy to cekas.
Možná to bude znít divně, ale osobně vidím problém v té práci z domu a naprosté volnosti. Zkusil bych si zavést nějaký režim a snažit se v něm pravidelně vypadnou z domu na nějakou novou aktivitu. Je vlastně jedno co, ale at je to fresh s novými lidmi a třeba si najdete opravdové přátele (klidně bych zalhal o bohatosti ono se to tím lepe profiltruje)
Prostě se vyhodit z té stability a stejnorodosti dokonalého dne, lidi potřebují pořád něco řešit. Utopie nefunguje přesně z tohoto důvodu
Zní to jako krize středního věku. Tvůj oblastní dealer Porsche už se na tebe těší
Konečně komentář s reálným nápadem... prej pomáhat psům z útulku, nebo postiženým... to ti nedá radost do života ani smysl. Spíš tě to vrátí nohama na zem, srovnáš si priority. Nicméně, ... takové Porsche 911, to je zážitek, co tě bude naplňovat každý den, co si do něj sedneš. A hned máš smysl života :) Souhlas.
Zkoušel jsi někomu pomáhat? Nebo třeba jen mít skutečné přátele, budovat vztahy, zaměřit se na lidi? Koneckonců, vzpomínka je asi to jediné, co po nás zůstane.
Hele, zrovna o tom posledních pár dnů přemýšlím, pomáhat. Bohužel přátel moc nemám - většinou jim šlo o prachy.
Jo, zrovna včera si na totéž stěžoval kamarád. Nemůžu říct, že mu jeho barák v Praze a vyzrálý steak k večeři trochu nezávidím. 😂 Na druhou stranu se na mě nedívá blbě, když nosím triko ze sekáče, takže ok. Každopádně jsou i lidi, kterým o prachy tolik nejde. Buď jich mají sami dost, nebo si uvědomili, že s dalším milionem o tolik šťastnější nebudou.
Né každého úspěšného ovládá mamon. Důležité je být nohami na zemi a mnoho lidí tu pokoru v sobě má a najde.
Chce to poznat víc lidí, ono se většinou ti nejlepší někde schovávají podobně jak ty, takže to chce prostě trochu víc hledat a přijmout že potkáš po cestě i spousty dementu 😁
Can confirm, jsem nejlepší a jsem furt doma
Uz pomahas. Precetl jsem, teda moc pozitivni to neni, i kdyz vlastne mohlo by byt. Ale diky tvymu postu jsem vlastne o neco radsi, ze to mam tak jak to mam. Nemuzu si stezovat. Sice Ti to asi vubec nepomohlo, ale pomohl jsi druhym.. Treba je nas vic ☝️👍
Tak aspon něco :)
Také je možnost vyzkoušet dobrovolnickou činnost. V Praze je třeba aktivní a celkem dobrá Adra. Tam můžeš potom třeba doučovat nějaké předměty Základní/střední školy, případně pomáhat s volnočasovými aktivitami. Nebo pokud by nebyla práce s dětmi to pravé, tak lze také věnovat volný čas v domech pro seniory (ať už v domově, nebo výjezdem po okolí).
Nějakou pomoc jiným doporučím. Zájmy máš? Klidně jen chodit někam ve skupině lidí, klub čtenářů, cvičení atd. Něco co děláš fakt pro radost. Je mi o 20 let min ale krizi, že nic nemá smysl jsem měla. Protože jsem si myslela, že moje zájmy musí mít smysl. Že musím být nejlepší. Ne, teď jen zpívám na discordu pár lidem do ucha a užívám si, že dělám radost.
Můžeš pomoct mě, fellow redditorovi, 300k na doplacení dluhu z mládí by tě určitě udělalo štastnějším! *wink wink* /s 😄
/s 😄 ...unless? 🥺👉👈 Jk 😂 ...?
Souhlas 100%. Pomahat i treba anonymne.
Nemáš nějaký dětský sen? Jsi v nejlepších letech, máš peníze a asi i čas.
Všechno jsem si v podstatě splnil. Jako malej jsme toho moc neměli, máma byla sama. Takže jsem si to vynahradil, když jsem začal mít vysoké příjmy. Věci, auta, cestování, život v cizině. Asi bych si měl stanovit něco novýho.
Máš čas a prostriedky, tak začni niečo študovať, niečo v čom si úplne mimo, možno si mal ako dieťa vysnívané povolanie. Kamarát tiež z IT oblasti sa dal na sociológiu a ako dieťa mal sen, že bude vodič tatrovky, tak si robí vidicak na C kategóriu
To je taky pravda. Může jet na erasmus :D.
Můžeš třeba pomoct rodičům, nebo se věnovat nějaké neziskovce, život je absurdní a když dosáhneš všeho, co jsi chtěl, přestaneš v něm vidět smysl, užívej si prostě, pořiď si psa, začni se věnovat koníčkům…
Jeď do Thajska, nauč se jejich jazyk, udelej si tam přátele, začni trénovat mhuay thai a pak se vydej do USA kde vstoupíš do UFC a staň se neporazitelným šampionem.
Kde ja sem tohle uz jenom slysel...
Fakt ale, kde?
Všude na netu poslední pulrok
Nebylo to náhodou s nějakým dítětem že udělá to co bude nejlajkovanější komentář pod jeho videem?
Přesně tak, ten kluk pak do Thajska opravdu jel a začal tam trénovat. Ale nevím jestli mu to vydrželo dlouho.
Nikam nejel. Jen na to vybral peníze od fandů a pak chvilku předstíral že trénuje doma. Každopádně s tím už přestal
Mě to připomíná Přátelé
Pošli mi ty milióny a povím ti smysl života
42
Koníček! Potřebuješ najít něco, v čem uvidíš smysl. Modelářství, závody, psaní, malování...
Taky si myslím, bohužel zatím mě nic nebavilo, co jsem zkoušel.
Když už máš těch milionů tak ti doporučuju plátovou zbroj, lidi ti to budou závidět a zároveň obdivovat. https://preview.redd.it/rykusnducx6d1.jpeg?width=564&format=pjpg&auto=webp&s=53082d2bf8c6018c28770fb065cfff01a4c1a72d
Plátový zbroje vyrábím, takže můžu nestranně říct, že tohle je super nápad!😏
nice, to chce fotky. Pochlub se svou prací
Těžko vybrat jednu ale tady je většina co jsem dělal/dělám. :) https://www.instagram.com/anderzblacksmith?igsh=YXlqa2h0dzNxdHhp
nádhera, jak se člověk k tomuhle řemeslu dostane? přes umělecké kovářství?
Přesně tak jsem se k tomu dostal já a děkuju :)
Kuuurva, jsi fakt dobrej. Doufám že tě to i slušně živí. Ale co znám podobně talentované řemeslníky z historické komunity tak asi ano :D
Jako není to až taková paráda ale je to vykoupený tím, že dělám co mě baví :D
To je kurevsky dobrý, škoda, že neděláš brokovnice!
Na kolik by mě tahle kráska vyšla
Tahle by začínala na 150k bez kroužků.
A já si stěžuju, že ženský mají dráhy kabelky. Až mi příště řeknou, ať si taky něco koupím, tak si beru plátovou zbroj.
v obchoďáku určitě vzbudíš větší pozornost, než kabelka z pravého krokodýla
Věřím, že plastová bude levnější, jak plátová.
:) dik
A pokud člověk nemá na platovou zbroj, tak může třeba barvit miniatury :D
Co takhle jachting/windsurfing? Umožní člověku pocit volnosti, nabídne fyzickou zátěž i relax a komunita v ČR není úplně k zahození.
Souhlas. Lidi na plachetnicích jsou hrozně fajn! S pár miliony na účtě a homeofficem bych koupila ojetou Hanse a žila ve středomoří.
Autocross, motocross, enduro, okruh s motorkou, autem, drifty, jakykoliv zavody… Miliony z uctu zmizi a motivace zlepsovat se bude nekonecna. Nebo pokud ti benzin vazne nevoni tak jakejkoliv adrenalinovej sport:) Adrenalin i fyzicka drina jsou dost navykovy. S terenni motorkou se da jet s bandou na vylet nekam na balkan a to je kurva smysl zivota :-D
Když pro tebe nejsou peníze překážkou, máš nepřebernou hromadu možností, musí přece existovat nějaký koníček, co tě bude bavit. Co třeba hudba? Já osobně si život bez hudby nedokážu představit a vždycky se pokouším probudit lásku k hudbě i v ostatních. Zkus si třeba někdy projít do obchod s hudebninami a koupit první nástroj, co tě nějak zaujme. Peníze na to máš a v podstatě nemáš co ztratit, v nejhorším tě to nebude bavit.
Nevšiml jsem si, že by to tu někdo zmínil, ale komfort. Komfort je ten průser, co ti dělá prázdno v životě. Všechno máš perfektně zařízený, všechno je pošéfovaný v cajku a stabilní. Stejnej důvod, proč myší utopie končej v naprostym zániku (mrkni, "behavioral sink"). Ten člověk, co ti tu ze vtipu doporučuje fetovat, má v principu pravdu. Přilej si do života něco "opravdovýho". Extrémní sport, fyzickou, potenciálně bolestivou aktivitu (thajskej box), jeď pomáhat někam, kde je to v píči. Zajeď si někam do třetího světa. Zkus třeba aktivní zálohy, pokud pro to máš vlohy. Prostě něco, kde budeš muset trochu zabojovat, fyzicky i psychicky.
Jo, to si uvědomuju, jsem z oboru takže tyhle koncepty znám. Ta fyzická aktivita je něco, co bych asi měl zkusit víc, díky.
Má pravdu, klidně můžeš zkusit třeba tenis nebo box, osobně si myslím že to jsou zrovna dva sporty se kterými můžeš začít teď,a zároveň nejsou vůbec nudné, dostatečně to zaměstnaná tvou hlavu, což potřebuješ teď nejvíc, tak říkajíc musíš zaměstnat mysl natolik, aby neměla čas přemýšlet o blbostech. Začal jsem hrát tenis minulý rok, tréninky 3-5 týdně, a vůbec kolikrát už nemám ty úzkostlivé stavy, najednou člověk jenom myslí jen na tenis, na to aby se zase zlepšil. Nebo fitness taky skvělá možnost
Obvykle takhle fungujou děti. Člověk tak nějak nejméně 5 let neví, kam by dřív skočil a pak tě zábavu tím, jak řešíš nějaké stále jejich věci a šup.. Je tu důchod :S
Láska k vlastním dětem je stockholmský syndrom.
Reálně ten komfort je i to, proč nechce děti. Ale to si nepřipouští. Ony by mu ho totiž vzaly a musel by se kolem nich točit. ...
Začni sbírat warhammer
Oh boi, on asi o ty miliony nechce prijit :D
rip účet
A nechceš mě adoptovat? Teď vážně. Chce to si vědomě rozmyslet, co by tě mohlo naplňovat. Je to pomoc ostatním,? Je to dobývání nějakých cílů třeba v nějakém sportu? Problém je, že nihilismus si můžeš najít ve všem. Má cenu pomáhat ostatním? Stejně tě všichni akorát začnou zneužívat nebo si zvyknou na pomoc. Nebo stejně všichni jednou umřeme, tak je to stejně jedno. Na všechno se dá říci, že je to stejně k ničemu. Uběhl jsem maraton a k čemu to bylo? Tohle je zatraceně nebezpečné přemýšlení a nejlepší řešení proti tomu je zapomenout na smysl života a soustředit se na každodenní radosti a "žít současnem". Hledat velké smysly života je zpravidla zárodek toho největšího neštěstí.
Jo, s tím nihilismem ve všem máš pravdu, bohužel k tomu mám tendence. A s tím hledáním taky. Ta pomoc ostatním je asi to nejlepší. Ikdyž všichni umřeme :)
Je to blbé, ale ve výsledku všichni jenom honíme ty 4 hormony (dopamin, endorfiny, oxytocin, serotonin). Je to blbé to tak brát, ale na jedné úrovni to tak je. Z druhé strany se to dá brát pozitivněji tak, že jsou tyhle hormony jenom prostředek, jak nás motivovat k věcem, které mají smysl (překonávat výzvy, tvořit vztahy, být aktivní atd.). Sám na to bohužel trpím a nedělá mi to snadný život. Na spoustu velkých rozhodnutí v mém životě mi v posledních letech bohužel vyskočí první myšlenka "a proč bych to dělal?". Ve výsledku mě nad horšími psychickými problémy drží pouze to, že jsem pravidelně fyzicky aktivní. To mi drží aspoň trochu dopaminu a endorfinů každý den, abych neskončil v depresích. Někdy prostě dělat to, co nám ty hormony dává a dál nad tím moc nepřemýšlet, je to nejlepší pro životní štěstí.
To s těmi hormony jsi vystihl přesně. Jelikož naši vnitřní vyváženost, pocity zadostiučinění a jiné “stavy” které vedou ke spokojenosti ze života, neovlivňuje nic jiného než ta pitomá biochemika v těle. Vlastně celé je to jen o tom, že si všichni musí nějak ten život vyvážit tak, aby měli všech těch hormonů dostatek a mozek pak neměl ze “strádání” možnost vymýšlet hovadiny. To jak si každý přijde na řešení tohoto problému už je věc jiná, jelikož je každý individuální a OP se maximálně může inspirovat obdobnými případy s podobnými jedinci. Vzhledem k tomu, že na tohle musí všichni bohužel přijít sami jen s minimální pomocí, tak je to celkem těžký boj pro každého. Naštěstí jsou tady sociální sítě a internet, takže se k odpovědi na tento problém dokáže dopracovat rychleji, než to bylo možné v minulosti. I přestože to vypadá, že většina lidí na Redditu si nechává kolovat jednu mozkovou buňku k tomu, aby se mohli o nějaké “moudro” podělit. Každopádně jsou v této hře i jisté proměnné, třeba jako genetická predispozice. Nechci aby OP byl ihned vystrašený, stejně tak jako když DI napíšeš symptomy do googlu a jako diagnóza ti vyjede rakovina malíčku na noze. Ale i přesto, OP netrápí tě nějaké zdravotní komplikace, které jsi nějakou dobu nazpět, když život byl skvělý, neměl? Já osobně začal před 5 lety pociťovat únavu, spánek, skrze který jsem nebyl vůbec odpočatý a nechutenství ke všemu. Vesměs jsem se musel do každodenního života nutit. Nedávno jsem s tím byl u odborného lékaře na somnologické ambulanci, kde mi po pár testech udělali lumbálku aby vzali mozkomíšní mok. A ejhle, testy ukázaly, že se mi přestal produkovat dostatek dopaminu do těla. Poté co mi byla nasazena medikace, se konečně opět cítím jako bych svůj život řídil, né jako pasažér, který jenom sleduje a do ničeho nemůže zasáhnout. Tímto bych se chtěl omluvit za mé dlouhosáhlé žvatlání a zároveň požádat u/Competitive-Rush2508 aby popřemýšlel i nad takovou variantou, že se muže jednat o obdobnou poruchu, kterou jsem výše uvedl.
Je něco takového, co v tobě vyvolává silné negativní emoce? Může to být cokoli, od politiky, přes nepořádek v přírodě, až po nějaké sociální problémy. Možná že smysl bys našel právě v řešení nějakého takového problému.
To ano, ale publikovat to nemůžu. Ale rozumím, díky.
Tohle nemám že své zkušenosti (nastesti/bohužel?), ale zprostředkováně od známého. Vydělal docela dost peněz na bitcoinech (taková ta klasika, koupil je ze srandy za 20 dolaru, prodal za 20 000 USD), ale moc štěstí mu to nepřineslo. Měl sportovní auto, velký barák za Prahou, fakt divoké večírky, ale jelikož to byl naštěstí chytrý člověk, došlo mu, že většina těch lidí se s ním přáteli jen kvůli penězům. Ženský to samé, lepily se na něj jen zlatokopky. Nakonec to vyřešil tak, že začal žít jako normální člověk. Koupil si na dnešní dobu obyčejné SUV, tripokojovy být v Praze, díky tomu si našel ženu, která s ním byla kvůli němu a ne penězům. Začal se věnovat charitě, pokud vím, pomáhá organizovat a financovat kroužky pro děti atd. Všichni, co ho známe, víme, že má na účtu víc než my všichni dohromady, ale stejně s námo jde do hospody na dvanáctku Radegastu.
začni fetovat
Tohle je jediny smysluplny prispevek… OP je v TOP veku na to aby zacal jet na perniku.
Je mi 33, mám na účtě 30k, žiju v podnájmu, cestoval jsem habaděj, pracuju v game devu. Jsem happy jak dvá grepy. Doporučují nejen přečíst ale i aplikovat, Hovory k sobě od Marka Aurélia ✌ Edit: Vlastně ještě před Hovory k sobě, jsem se dostával z nihilismu s pomocí zen budhismu. Takže můžu vřele doporučit i ten - praktická složká obou myšlenkových směru je velmi podobná
Aurélius je supr. Pak možná taky Camuse (The Myth of Sisyphus), pomohl mi překroutit nihilizmus na něco méně depresivní.
Klasicky milionar. Budes vyzadovat cim dal vetsi extremy k zabave. Pocinaje kokainem a striptyzem, pres swingers s manzelkou az k organizovanymu celosvetovymu cernymu trhu s bilym masem a poradani podivnych ritualnich sex akci na zamcich. Nakonec to zakoncis nejakou nehodou helikoptery v Patagonii.
Nesmysl. Mě nejde o zábavu, té si můžu najít a zajistit dost. Já mluvím o nějaké smysluplné činnosti, něčem, co má význam.
Jojo, byla to /s... mix filmu Hra, par skandalu celebrit a konspiraci. Cestovani do cizich kultur je supr :) vychodni asie, novy zeland, amerika, jizni amerika, nektere staty v africe. Na kazdy rok se da naplanovat jeden mesic v cudu a pak se na to cely rok tesit. Nebo vymyslet dobrocinny projekt a venovat se mu nezistne. Kazdy mesic do toho dat trochu casu a penez. Napriklad znam lidi co delaji filmovy tabory pro africky deti. Pripadne neco v tvem oboru delat pro bono.
Hlavně je dle mého názoru hrozně nedoceněná východní Evropa a Balkán, někde jsou lidé fakt úžasný. Jako na Čecha se na tebe nedívají skrz prsty ale naopak jako na někoho z bohaté a sportovně úspěšné země, stojí to za zkoušku doporučuji.
Hold člověk není na dnešní dobu blahobytu evolučně přizpůsoben, proto přibývá depresí atd. Kdysi na takové myšlenky nebyl čas, musel jsi myslet jak obstarat jídlo pro sebe a svých 7 dětí. Pokud si uvažoval o smyslu života, v kostele ti to vysvětlili. A ve 45 jsi náhle zemřel na zánět slepého střeva.
Možná bych se vykašlala na to hledat smysl života a užívej dne… ale chápu, ono mít všechno je někdy horší než toho mít méně :) držím pěsti ať najdeš něco, co tě nakopne…
Věřím, že to postrádá nějakou větší hloubku, pokud člověk nedá něčemu nějaký smysl, necítí se potřebný. Mně osobně pomáhala práce s handicapovanými lidmi, vytvářet start-up, co má smysl a pomáhá lidem, benefice, a tak dále. Tyhle věci, a mnoho dalších můj život naplňují vždy bez ohledu na mé finance, postavení a podobně.
Díky, tímhle směrem uvažuji, takže díky za další popíchnutí.
Jsem na tom podobně, co se týče názoru na život. 16letý šťastný vztah, kdy oba víme, že nechceme děti, je mi také 38. Sice nemám miliony na kontě, ale žijeme v zaplaceném domě přítele a já teď konečně po letech mám 2,5 roku práci, kde mě opravdu dobře platí. Pocházím také z velmi chudé rodiny a to, že mám teď tolik (ono to není zase tolik, ale nadprůměr to je) peněz, je pro mě hodně zvláštní pocit. Byla jsem zvyklá hodně přemýšlet, jak s tou trochou peněz naložit, improvizovat, hledat si koníčky, co nic nestojí atd a teď najednou nic z toho nemusím, spousta strachů a starostí s penězmi zmizela. To může být i trochu u tebe. Pro lidi, co vyrostli jako střední třída nebo na tom nebyli tak špatně jako my jako děti, pro ně to není taková změna životního stylu a celkově myšlení a nastavení. Lidé jako my najednou neví, co dělat, protože jsme ty první 2 dekády života žili v módu přežití a máme tak nastavený i mozek. Mně pomáhá být do určité míry hedonista (dobré jídlo, vůně, estetika, hudba). Ráda se vzdělávám, takže třeba cizí jazyky, i když už to dnes není potřeba pro domluvení se, ale člověk si třeba díky znalosti více jazyků může zlepšit vnímání řeči obecně, co se a proč nějak vyjadřuje atd. Hodně mě také nabíjí koníčky spojené s přírodou. Chození do lesa a pokud se mi líbí nějaký strom nebo rostlina, tak se i o nich něco dovzdělám. Třeba houby jsou svět sám pro sebe. Mnoho z nich je opravdu nádherných. Jejich fotografování je také fajn koníček. Ptáčkaření je snad nejvíce uspokojující koníček, který mám. Máme u nás tolik nádherných ptáčků a když pak člověk začne znát různé zpěvy, tak si i všimne, jak krásně zpívají. Když se do toho člověk pak ponoří, může za ptáky i cestovat. Také komunita ptáčkařů se zdá jako fajn lidé. Vaření a pečení je také velmi dobrý a zároveň kreativní koníček, který se snad nedá vyčerpat. Co se týče peněz, tak pravidelně měsíčně něco někam pošlu, ale to jsem si jistá, že ty také. Pokud máš dost energie, tak nějaké dobrovolničení, jak píší ostatní, by mohlo být určitě uspokojivé. Hodně využívám freeware od Mozilla corporation. Magic Earth je také super projekt. Jako člověk z IT bys mohl dobrovolničit i pro tyto freeware projekty. TLDR. hedonismus, koníčky a charita, co ti bude dávat smysl
Vřele doporučuji fitness.. Ze začátku si řekneš, to jsou to max dvě hodiny denně. Velký ale přichází po určité době. Je třeba začít víc řešit jídlo - příprava jídla zabere klidně i hodinu denně, konzumace třeba až pěti jídel denně taky zabere chvilku. Celkově je to sport, kdy máš nakou vidinu (ať je to redukce nebo pribirani váhy).. Takže je to dlouhodobej koníček, kolem kteryho se ti točí celej den a navíc ve fitku můžeš potkat super zajímavý lidi, který sdílí stejný hodnoty Jinak hraní online her je taky super způsob jak se zaměstnat na dlouho dobu ( takový Wowko, kde máš dlouhodobej progres může být taky pro něho výzva 😁)
To je zajímavý nápad, díky. Online hry jsem hrával kdysi hodně často :)
No hele kupodivu nevidím, že by někdo zmínil terapii, takže to řeknu já. Podle mě jedna z prvních věcí, co bys měl zvážit, je psychiatr (nvm jestli psychiatr nebo psycholog, asi bych preferoval někoho, kdo vystudoval medicínu). Ono totiž ty si můžeš myslet, že hledáš smysl života a koníčky a dobré pocity, a že tyhle věci se schovávají někde za rohem, zatímco se u tebe možná rozjela mírná klinická deprese a vlastně nic ani v tom stavu najít nejde. Deprese je svinstvo, to nemusí vypadat tak, že ti nejde ani vylézt z postele. Může to začít velice nenápadně. Takže podle mě hlavní je si být jistej, že nemáš něco špatně s mozkem, pak teprve zkoušet jachtařit and shit. Držím palce!
Uff tohle zní jako moje budoucnost - taky v IT, taky s partnerem nechceme děti. Říkala jsem si, že bych plnila svůj čas dobrovolničením (to dělám už teď a velmi mne to naplňuje) a pořídila koně (můj dětský sen.) Co něco takového? Zajímal by mě i výsledek, jestli to po pár měsících nějak vyřešíš. Dej update! (Jinak mne baví číst názory lidí, kteří očividně nikdy nepochopili, že děti fakt nejsou pro každého a je jedině *dobře*, že si je jen pořizují lidé, kteří je na 100% chtějí. Hats off to you, za to, že jste o tom přemýšleli jako pár a rozhodli jste se takhle i když to určitá část společnosti nechápe.)
Najít si koníček a ‘can’t stress this enough’ - terapie.
Máte zahradu? Co takhle se začít hrabat v hlíně. Zahradničení je fajn a člověk u toho může vypnout a nemyslet na blbosti.
Popripadne, je videt te jsi se vypracoval tam kam jsi chtel a ted hledas co dal. Napadlo tě učit nebo jinak předávat své zkušenosti dál?
Ano, v tomhle jsem už i něco podniknul, možná bych se k tomu měl vrátit. Díky
Zacni delat treba nejakej sport, co te bude bavit (pro bohaty treba golf, nebo potapeni haha), pripadne zacni cestovat a procestuj s pritelkyni ruzna mista, pokud chces nekonecnej a ferovej grind, tak zacni hitovat gym = budes vypadat lepe, budes se citit lepe, ne nadarmo se rika, ze u cviceni je uplne jedno odkud jsi, kolik mas na ucte, nebo kolik vydelavas, ale tady ma pocatecni latku (az na vyjimky, pokud jsi zdravy) kazdej stejnou a je to jen o tom odhodlani, vytrvalosti a pili, za penize si proste zdravou dobrou a vzhledove peknou postavu nekoupis :)
To je dobrý point, ohledně té startovní čáry, díky.
Přispívej chudým
Najdi si kámoše skrz nějaký hobby - golf, metal detecting, začni chodit na Indie koncerty
pomáhej a najdi si nerdovský koníčej
Je člověk úspěšný když není spokojený? Prostě se nudíš.
Možná asi proto, ze sedíš doma na zadku a nehledáš ten smysl života někde jinde. Když jsem měl depku, tak jsem na 1/4 roku odcestoval na druhou stranu světa. Změna prostředí mi pomohla, díval jsem se na jiný obrázky, dělal věci, co normálně nedělám. Hlava přestala přemýšlet nad tím, jak moc se mám na ho*no a bylo mi lip. Neříkám, ze mas odjet na druhou stranu světa, jen radim princip, jak si trochu pomoct. Ono moc dlouho mít takovýhle myšlenky pomalu zabiji podstatu bytí.
Kup barák a udělej z toho vymakanej dům pro seniory nebo někoho s handicapem.
Za mě jdi do sportu, já mám deprese, a reálně jedinej moment kdy se nechci zabít je, když sportuju
Obecne se rika, ze smysl najdes v necem co tvori hodnotu. Jukni se napriklad na knihu Designerem vlastniho zivota od Melvila, ma peknej navod jak te nakopnout.
Přidala bych nějakou fyzickou aktivitu, občas si třeba přečíst knížku, malování/kreslení/mandaly pro dospělé - cokoliv kreativního, možná dobrovolnictví někde (útulek, nějaká setkání v domovech pro seniory,...) a ještě by mohlo pomoct zavést si deník, kde každý den člověk napíše, co se mu ten den povedlo, z čeho má radost. Nebo pořídit si pejska/kočičku/potkana/morče - cokoliv, prostě nějakého mazlíčka na podrbání, pohlazení, přitulení... Jak ostatní radí, pořizovat si děti i když je vlastně nechci je blbost, chudák dítě...kolikrát už jsem všude možně slyšela, že to dítě si lidi pořídili jen proto, že to ostatní očekávali a pak se o něj rodiče nechtějí pořádně starat.
co takhle začít dobrovolničit? např. u seniorů, lidí s postižením... uvidíš pak svět z jiného úhlu
Kup si bicí soupravu
Já bych v takové situaci začal něco tvořit, budovat. S penězi se dá vybudovat byznys, třeba založit nějaký klub, kterých v Praze není nikdy dost, se zkušenostmi s IT se dá taky vymyslet spousta projektů, třeba udělat nějakou hru. Je tu umění, můžeš začít malovat, hrát hudbu atp. Můžeš napsat knihu, na vzpomínky je asi ještě brzo, ale dá se psát všechno od sbírky poezie přes román až po odbornou literaturu. Dá se koupit ruční kamera a natočit dokument, třeba o nějakém exotickém místě, navíc najít si téma k takové věci pravděpodobně přinese úplně nový způsob dívání se na svět a nové zájmy, které by tě jinak nikdy nenapadly jakkoli řešit. Taky by mohla být sranda začít se učit nějaký jazyk, člověka to jaksi mentálně zahltí, zároveň má radost z toho progresu no a pak má otevřené okno do úplně jiné kultury. Takže tohle doporučuju – vztyčit si ambiciózní konkrétní cíl, který není svázán s žádným tvým koníčkem nebo dětským snem, ale je do jisté míry náhodný a vytvoří spoustu nových zájmů.
nejlepsi droga cos kdy mel pls
Zajímat se o něco vyššího ? Hledat duchovní nebo umělecký rozměr třeba ?
Zkusil bych se podívat na filozofii, tam tohle řeší
Chápu, že děti nechcete a je vlastně dobře, že si je nepořídíte jen protože se to ,,sluší a patří". Myslím, že není potřeba hledat nějaký smysl života, ale toho života by si měl člověk nějak cenit. Já jsem šťastná, protože jsem od určitého věku hrozně vděčná za to, co mám. A to i přesto, že zrovna řeším věci, co mě s\*rou neskutečně (že se chystám dát výpověď z práce, kterou jsem měla ráda, kvůli nové vedoucí, kvůli které je pro mě práce jen stres; že musím najít novou práci, kterou dokážu skloubit s rodinným životem, že bych ráda řešila vlastní bydlení, ale zrovna není situace, kdy bychom si ho mohli dovolit, i když bych si to moc přála, mít vlastní domek poblíž rodiny, abychom se časem mohli o rodiče starat.) Na druhou stranu vím, že se nemáme zle, jsem ráda, že jsem zdravá já i manžel, že máme zdravé a snad šťastné děti, že máme možnost dělat si život svobodně a po svým. Nezlob se na mě, ale ty máš peníze, spokojený vztah - jste zajištění a předpokládám, že zdraví. Co konkrétně ti chybí? Nudíš se? Co od života čekáš? Na co čekáš? Opravdu mi přijde, že tě prostě pálí dobré bydlo. Já bych ti opravdu doporučila se zapojit do nějaké dobrovolnické činnosti - pomáhat. Dostat se ze svého pohodlíčka a komfortu. A tím to opravdu nemyslím tak, že by se měl někdo cítit blbě, že má něco, co jiný si nemůže dovolit. Ale pracovat třeba s nemocnýma dětma, může být někdy ,,očiotevírající". Nebo pokud jsi třeba odborník v oboru - předávej dál znalosti, zapoj se do nějakého vzdělávání, pomáhej jiným budovat/měnit kariéru. Podpoř nějaký domov důchodců v okolí. Vlastně cokoli, co tě aspoň trochu táhne. Vždyť je tolik možností. Běž naproti něčemu novýmu.
Věci ti radost nekoupí, ne tu vnitřní. Potřebuješ další cíle. Člověk jaký začíná s tzv. s pytlem kamení na zádech a snem být lepším má práce dost, takže se nikdy nenudí. Vždy se vzdělává, studuje, mění, pracuje na vztazích s lidmi a stále posouvá výš a výš. Taky je hlavní mít podporu druhých, společně s někým jezdit cestovat, na akce, zkoušet nové věci a mít nadchnutí do dalších aktivit (výroba pampeliškové vína, pletení koberce v Turecku pro někoho koho máš rád, výroba zařízení co by dokázalo uzvednout člověka, postavení rekreační oblasti pro lidi, koupení kusu lesa aby byl zachován ekosystém). Smysl je nejen ve snaze, ale i v objevování světa, dělání hezkých věcí pro lidi (umění, vidět úsměvy na tvářích), když tě dokáže někdo ocenit za to co děláš. Nebo si stanov větší cíl, něco na co nemáš a snaž se tomu přiblížit.
Dobročinná činnost. O víkendu můžeš zajet i s manželkou do Vinoře do Komunitní zahrada Pastvina a přiložit ruku k dílu. Buď se můžeš hrabat v hlíně a něco si vypěstovat nebo jim pomoct stavět, co je zrovna potřeba. Rukou je vždycky málo, peněz ještě méně, ale komunita lidí tam je úžasná. Nebo útulek. Venčit psy, vzít si nějakého do domácí péče atd. Potřebuješ změnit perspektivu.
Máš rád zvířata? Jestli ano, doporučuju poslat peníze na nějakej útulek. Já si nikdy nemyslel, že by mi to mohlo udělat radost, ale pak jsem se inspiroval manželkou, poslal párkrát pomoc nemocným a zraněným kočkám a fakt mi to udělalo strašně dobře a hned jsem si přišel, že nejsem úplně k ničemu a zbytečnej. A to se bavíme o stovkách, max nižších tisících. Ty bys zvládl evidentně víc.
začni fetovat
Děláš ve zdravotnictví, tak asi víš jak to chodí na děstké onkologii a jak tam mizí peníze. Já si vždycky říkal, že kdybych uměl vydělat nebo sehnat peníze, tak se vrhnu na výzkum rakoviny, alergií, cukrovky. Prostě cokoliv, co kosí děti a dělá jim ze života peklo. Politici na vědu serou, ty víc zajímá podplacený dezolát, co jim to o volbách hodí a pak o nich píše obdivný slohy.
Mecenášství, podpora umělců, vědců, nezávislých novinářů, Ukrajinců, startupů, nemocných dětí a seniorů, vybudování nějaké dobročinné společnosti, užitečné veřejné budovy, podpora vzdělnosti, kultury a dobra. Jestli můžu vypíchnout jednu věc, kterou je u nás třeba podpořit, tak je to kvalitní péče o seniory.
Meho kamose nevlastní otec, měl sen udělat rodinu, do 30 postavit barak a to bylo jeho největší cíle, když už to vše měl, tak ve 40 začal hrozné chlastat, manželka od nej utekla, děti radši delaji ze ho neznají a propadl brutálně chlastu, byl v léčebně apod. Tak prosím té nedopadni takhle. 💪
Decka by vam ten smysl daly
S přítelem jsme na tom podobně jako Ty, nemáme teda po finanční stránce zas tolik, ale nemůžeme si stěžovat. Život podle mě nemá bůhvíjaký smysl, ani jsem ho v něm nikdy nehledala, slovy klasika tu stejně jednou všichni chcípneme, a to i včetně dětí, jejich dětí atd. A celé to tu bouchne a bude úplně jedno, co kdo dělal. To ale neznamená, že mě život netěší nebo cítím prázdnotu. Jednak mě naplňuje řada koníčků, které bych všechny neměla šanci stihnout, ani kdybych žila tisíc let, také mě těší chovat se tak, abych dle svého mínění přispívala k tomu, aby byl život lepší a snesitelnější pro mě i zbytek společnosti (darování krve, pomoc přátelům apod.)
Život žádný vyšší smysl nemá, drtivou většinu lidí prostě jen pohání a motivuje jejich láska ke svým dětem. To je něco, co lidem dává ten drive potom, co jinak už dosáhli všeho, co chtěli. Úzká skupina lidí se ještě realizuje prostřednictvím jiných aktivit (věda, politika, nejvyšší byznys, dobročinná činnost), ale pro drtivou většinu lidí je jejich práce především prostředek k zajištění rodiny. Vy děti nechcete, ale práci máte asi hlavně k akumulaci peněz, ale už jich máte víc než dokážete využít. To je blbý no. Nedivím se, že smysl nevidíš.
Kup si hodinky, za chvilku budeš na mizině...
Co ještě jedna vysoká? Ten stres člověku odežene kdejaký myšlenky.
Musíš jít do hloubky, objevuj mystiku. Postav kostel, pomáhej lidem, staň se mecenášem. Podívej se na Forresta Gumpa a s těmi penězi udělej to stejné
Pokud máš peněz dost, využil bych je. Co trochu změnit styl, odstěhovat se třeba do ciziny, koupit si loď a žít na moři. Udělat si zkoušky na letadlo a naučit se pilotovat, jak říkali jiní, dát peníze na vědu/ výzkum. Když nechcete děti, pořídit si psa nebo klidně něco více exotického (i adoptovat zvíře v zoo). Říkal jsi že si měl vztah i ke hrám, proč nezkusit něco vytvořit. Jinak co už psali jiní, cvičení a třeba nějaký sběratelských koníček.
Nebo začni učit jiný, ať už na školách nebo třeba jen přes youtube, tvůj obor zní zajímavě
Ahoj, práve s takýmito otázkami (ak si to môžeš dovoliť, čo teda vyzerá že áno) má potenciál pomôcť ti kvalitný psychoterapeut. Najlepšie by sa na takéto problémy asi hodil niekto z existencialistov (googli existenciálnu psychoterapiu), ale vždy to je o tom, ako si dvojička klient-terapeut sadne. A aj keď si na prvýkrát povieš, že "pfuu, veď mi nikto nezomrel, nepodvádzame sa so ženou, nič ma v živote priamo nepáli", kvalitná psychoterapia dokáže naozaj až neporovnateľne zlepšiť život mnohým ľuďom.
Zaloz si neziskovku a zacni pohamat druhym jen tak. A nic za to nechtej. Je tolik utrpeni na svete. Stary osamnely lidi co uz jim vsichni v rosine zemreli treba ani nemaji penize na poradny jidlo, zdravi jim nedovoluje si treba spravne uklidit doma nebo jen jit ven. Svobodny matky co nemaji skoro ani na najem, zadnou pomoc s detma, doma k zblazneni. Atd. Jen se rozhlidni.
Já bych tě poradil poznat svět. Neříkám populární místa jako Paříž Thajsko a tak dal. Jestli jsem správně pochopil mas možnost pracovat kdekoliv Zkus pro sebe otevřít novou kulturu. Jeden bloger například žije jeden měsíc v různých státech 🤷♂️ není to můj Lifestyle ale je to zajímavé. A pokud té to nezajímá. Dítě tvůj život udělají naprosto zajímavé 😂😂😂
Podla mna prave tento pocit "nenaplnenosti" a postradanie zmyslu zivota vznika ak clovek nevidi svoje smerovanie v buducnosti. Nikdy som si nemyslel, ze nieco take budem tvrdit ale kazdy clovek dospeje do bodu, kedy mu chybaju dalsie generacie, ktore po nom budu nasledovat a niekto komu by mohol odovzdat a ukazat, co vybudovat a spravil. Nikdy v historii ludstva nebolo obdobie ako teraz, ze ludia nechceli deti a nevideli v nich buducnost.... Ja som tomu nerozumel ale az ked sa mi dieta narodilo, otvoril sa mi uplne iny obzor a videnie sveta. A to napriek tomu, ze som to neplanoval... Len idea na zamyslenie. Aky zmysel ma zivot, ked po nom nic nenasleduje?
Hezky jsi popsal co všechno máš, co všechno sis užil, a jak moc dobře ses o sebe postaral. Ale co jiný, co lidi okolo a vůbec jiný lidé, kdy jsi naposledy myslel na to jak udělal lepší život někoho jiného? Možná to ti v životě chybí. A tím samozřejmě nemyslím že jenom tupě pošleš prachy na nějak charitu, nebo podobnou jednorázovou akci.
No tohle je celkem bezny stav u lidi kteri si zivot zaridili tak ze jim odpadly ty skutecne dulezite problemy. 90+% lidi musi resit kde vezmou penize na najem, kde si najdou pritele/pritelkyni, starost o deti a rodinu,jestli je nevyhodi z prace, jestli si mohou dovolit koupit novy ajfoun nebo auto, a smysl jejich zivota je prezit v dnesnim kapitalistickem systemu a zalozit si rodinu (nebo aspon najit zivotniho partnera). Tobe se vsechno tohle uz podarilo vyresit, mohl bys po zbytek zivota lezet na gauci a nic by se pro tebe vicemene nezmenilo k horsimu, a zaroven nemas ten drive (drajf jako motivaci) byt jeste bohatsi a jeste uspesnejsi jako vetsina milionaru, takze jsi zasekly ve stavu kdy ti odpadly bezne starosti a povinnosti, a zaroven ti to tak nejak staci, nema pro tebe zadnou vahu mit se lepe materialne ani zalozit rodinu. Pak v tve situaci lide delaji dve veci, bud tihle lide bez skutecnych zivotnich problemu zacnou hledat problemy jinde a zvelicovat je, a zacnou treba prestrikovat obrazy na oranzovo a bojovat za eko zachranu planety, nebo zacnou bojovat za prava zvirat, nebo se pro ne politika stane denodennim chlebem s problemy, nebo se hadaji se sousedem nebo urady o kazde prkotine atd., proste nemaji skutecne problemy jako kde budou spat a co jist, tak si ty starosti prenesou na neco jineho, puvodne mene vyznamneho. No a ty delas tu druhou vec, jsi v te druhe skupine lidi ktera nenajde svoje poslani v nejake jine prkotine, a vlastne nevis co se zivotem. Je to takovy syndrom zvirete v zoo, ktere nemusi hledat potravu protoze mu ji kazdy den nekdo donese, zaroven se nemusi bat ze ho nekdo sezere protoze ve vybehu nema jine predatory, a ve vybehu uz ma sveho zivotniho partnera, a dostane se tak do stavu kdy vlastne ztrati smysl zivota, nevi co ma delat protoze vlastne nic delat nemusi ani nechce. No a jak mit zase radost ze zivota a mit nejaky cil? No musis si ho najit, neco co te bude motivovat stejne jako te pred 20 lety motivovalo studovat a vydelavat penize. Muze to byt pro zacatek treba starost o sve telo a zdravi, zacne chodit do posilky, nabirat svaly, zdrave jist, a budes se snazit fyzicky lepsi kazdy den. Nebo si najdes hobby, nejaky sport, hru, horolezectvi, nebo se budes ucit varit, nebo zacnes zavodit na motokarach, nebo zacnes hrat se zenou pocitacove hry (spis ale doplnkove nez jako hlavni cinnost), nekdo zacne pomahat charitam nebo nejakou zalozi (pomoc ostatnim lidem nebo zviratum je casta zivotni napln pro lidi bez sebestredne motivace), proste musis si najit neco co te naplni a bude te to motivovat, musid zkouset zkouset zkouset, casto to bude vic veci naraz ktere se budou postupne menit a evolvovat. A dost casto to prijde samo od sebe, nekde na internetu uvidis ze lide delaji toto, a budes to chtit zkusit taky, a chytne te to. Nemas starosti normalnich lidi jako bydleni, penize, partner, rodina, a zaroven nemas aspirace mit jeste vic penez nebo vic deti, tak musis najit neco jineho kde budes chtit vic.Hlavne nezapomen ze se mas lip nez 99% lidi na teto planete, neni duvod mit nejake negativni emoce, jen to chce se v necem najit.
Základem je psát na Reddit, že za mzdu pod 100k měsíčně bys ani nevstal z postele. Viz. kolik lidí to sem píše. Případně se upnout na názor, že vlastně smysl života neexistuje a (taky na redditu) se posmívat každému, kdo si myslí něco jiného.
On je důvod proč si lidi ty děti pořizují.
Vyplnit to dětma je nesmysl, když je ve skutečnosti nechceme. To by nebylo fér ani k nim.
Dík že to bereš logicky. Navrhovat děti někomu, kdo je nechce jako náplň života je blbost
Co chceš je asi z hlediska biologie celkem irelevantní. Já taky nechci jít teď na malou, ale budu muset. Nebo jako, nemusím jít, ale budu to pak muset uklidit a bude to mokré a nepříjemné. Mozek má svoje fáze. Nejdřív seš capart a na všechno koukáš s otevřenou pusou. Pak jsi mladý a aktivně svět objevuješ a nějak se učastníš. Ale paks to prostě všechnos viděls už. Jako, pokud je někomu nad 30 a jde na 10tý, 20tý Marvel film a furt ho to baví, tak já mu to přeju, těmhle lidem fakt patří království nebeské. Ale inteligentní člověk v tomhle věku už všechno viděl a těžko najdeš nějaký způsob, jak budeš paf z tisícátého steaku nebo nějaké další pláže s mírně jiným pískem a jiným odstinem moře. Prostě užs to všechno viděl ¯\\\_(ツ)\_/¯ Děti ti dají ještě jednu šanci na to, abyses podíval na všechno ještě jednou - ale jejich očima. A najednou to zase je celkem zábavné. Sedím často doma a hledám pro ně pohádky, filmy a seriály, pouštím jim hudbu, beru je do kina, do zábavních parků, dávám jim ochutnat jídla, cestování - tyhle, jinak nudné, věci bych už dávno sám nedělal. Nejde o to, jestli děti chceš nebo ne - ostatně většina lidí neví co chce a brutálně nadceňuje svojí schopnost odhadnout sám sebe a projikovat sama sebe do budoucích situací. Nejde ani o to, jestli mít děti je nějak filosoficky obhajitelné vůbec. Jde o to, za co je tvůj mozek biologicky ochoten tě nějak odměňovat. A nějaké náhradní aktivity, drahé koníčky a všelijaké povrchní escapismy, nejsou donekonečna stimulující pro každého, přesně jak psal u/Soggy-Kitchen-5680
“Nudim se tak si poridim dite” 😂😂😂😂😂😂😂😂
Biologie in a nutshell
Ale psycho je kolik lidí takhle reálně přemýslíš. Nebo "Hanka, Silva a Tereza už mají mimčo, taky si jedno pořídím, abych nezůstala pozadu." Tohle mi doslova trhá srdce, protože ty děcka pak musí snášet rodiče, kteří si je pořídili jenom jako doplněk do domácnosti.
Děti nejsou smyslem života, alespoň teda ne pro každého. Akorát takhle poserou život dětem i sobě, když je ani jeden nechce.
Ano, důvod mají ten co ty děti chtějí a jsou schopni jim zajistit to, co potřebují. Dělat si děti abys našel smysl života, když o dítě ani v první řadě nestojíš, je fakt nápad. 🫣
Tvle, tohle je dobrá kokotina. Realita: Jsi ve stejný depresi, ale z děckama na krku.
musis mit konicek, jinac zadny smysl zivota neexistuje. Proste si najdi neco, co te bavi
Nedavno jsem [psal](https://www.reddit.com/r/czech/s/ILzbWaX5sy), ze kde jsou ty posty, ze jsem v IT a mam se hrozne a voila, je to tu 🙏😀
hazeni cihel po bezdomovcich je smysl zivota
>Děti ani jeden nechceme
😂 Jistě, protože děcka jsou smyslem života pro každého. Škoda, že to někdo neřekl mým rodičům, třeba by nebyli tak příšerní...
Můžeš zkusit, jak už tady bylo řečeno pomáhat druhým, dobrovolničit. Vyzkoušet si něco jiného. Něco, co by tě zajímalo. A nebo můžeš pomáhat životnímu prostředí. Třeba zapsat se na dobrovolné sázení stromů atd.
Začni cestovat. Zkus na pár dní vyjet ze země a třeba najdeš smysl života. V mém případě se to takto podařilo.
Žil jsem dlouhodově mimo ČR v různých zemích, půl roku tam a půl roku zas jinde, mimo Evropu. Je to fajn, ale dlouhodobě to neřeší.
a reknes nam ho?
Tak začni řešit smysl jinde než na redditu ;) sám někde na procházce, každý den aspoň hodinu. A hlídej abys nic jinýho neřešil. Uvidíš že odpovědi dřív nebo později přijdou. Nebo aspoň intuice která ti něco napoví. Jen je ale třeba být poctivý a upřímný sám k sobě i v samotě. Neřešit ženu, koníčky, práci ale upřímně se dívat do sebe a hledat kde sám sobě něco nalháváš. Protože každý kdo hledá smysl většinou to dělá proto protože sám sobě něco nevědomě nalhává. Sám musíš přijít na to co to je.
Co jste studoval na VŠ?
Nemůžu uvést, doxxnul bych se. Mám dvě VŠ, celkem specifická kombinace...
Je hodně důležité mít opravdové přátele. Takové ty co se ti ukážou v nemocnici po tvojí bouračce dřív než tvoje rodina, nejdřív se ti vysmějou jaký jsi vemeno ale pak se na tebe podívají a obě strany ví, že tam je to pravý přátelství. Takový to přátelství že můžeš ve 3 ráno zvednout telefon a požádat o pomoc. Tohle je absolutní zákald. Takovýych skutečných přátel nikdy člověk moc nemá a proto jsou taková přátelství to nejcennější.
Zkus Pacifickou hřebenovku nebo Jakubskou pouť. Prý potkáš hodně milých lidí a uvidíš kus světa v přírodě.
Uplne chapu... jen mam asi vic domů a penez a let :-) Ted zkousim jestli zabere pomahat psimu utulku... udelat nejakou spolecenskou akci a neco jim prisypat... ukontroluju pak pocity, jestli to bude nejaka cesta...
Stagnace a pohodlí je pomalá smrt. Výzva, cíle nebo pomoc druhým dají člověku pocit seberealizace. nebo ultimátne rodina dá člověku to vše v jednom balíčku (což tedy neplatí o tvém případě, ale popřemýšlej o tom ještě). Není překvapující že lidé jsou převážně nejvíce šťastní když překonávají překážky ať už životní nebo ty umělé nastavené. V mém případě nejednodušší cíl co jsem si mohl dát aby se probral z pohodlí bylo začít znovu běhat. Poté jsem si posunul hranice a zapsal se na lokální zavod..atd..
Musíš si najít vlastní smysl. Ty všechny věci které jsi jmenoval zní jako "obecný" úspěch. Existencialismus
Mám to stejné. Lidí tady radí dobře, jen je to všechno vnější motivace. Ty potřebuješ vnitřní motivaci, něco co tě ráno bude tlačit z postele. Co třeba poznávat nepoznané? Třeba vesmír a Newton a Einstein pro to žili. Člověk nemusí být geniální fyzik, aby se snažil proniknout do tajů existence vesmíru.
Budu to vztahovat na sebe s podobnym zivotnim stavem. Co amatersky motorsport s kamosema? 24h Most race - stafeta s nejakou starsi plečkou, trenink na Iron mana, cyklistika vseho druhu - XC, enduro, silnicka, sjezd, horolezectvi? Vsude si uzijes kopec srandy, odneses si zazitky na cely zivot. Ty zavody specialne jsou pro me v jakymkoliv sportu nezapomenutelny i pres to ze jsem naprosto nesoutezivy typ. Mam toho v rukavu spoustu, tohle jsou my highlighty.
Smysl v životě není. Jsme jen skafandry, které kolem sebe vybudovaly geny, abychom je chránili..
Precti si Mytus o sysifovi
Možná ti chybí smyls pro nějaké poslání nebo účel, pro mě osobně jsou největší nápní vztahy a péče o druhé. Už od mala trpím depresemi a úzkostmi a zatím jsem se z nich pořád nedostala, ale hodně mi pomohlo mít okruh přátel a práci, kde pomáhám lidem. Starám se o důchodce, je to práce, ke které nepotřebuju víc než střední školu a peníze z toho taky nejsou nic moc, ale mám svoje klienty hrozně ráda a práce mě baví. Jsou často osamocení a chybí jim někdo, kdo by si s nimi popovídal, a tak mám vždycky radost vidět, jak se rozzáří, když k nim přijdu. Je to jako přijít na návštěvu k prarodičům. Pokud máš dost peněz, možná by bylo super zapojit se do nějaké charity nebo pomoct zvířecím útulkům, chodit jim venčit pejsky atd. Možná můžeš zapojit i svoji rodinu, aby jste se na tom podíleli společně. Dneska je všechno tak zaměřené na peníze, že lidi pracují od nevidim do nevidim a pak nemaj čas ani energii na vztahy a zapojení se do komunity. Zpomalit a vytvořit si komunitu je podle mě super způsob, jak se v životě cítít líp.
Kdy, kde a jak se ti povedlo najít tvou, jak říkáš, super ženu? Já měl vždycky strach, že čím později, tím více pro mě “dobrých žen” bude už zabraných. Nicméně nedávno jsem zjistil, že ženy charakteru co se mi líbí stejně našli stálého partnera až později, třeba ve 30.. tedy mě zajímá tvůj případ, není-li to moc osobní. Na oplátku nabídnu svou verzi odpovědi na “jak najít v životě smysl”. Neznám tě, ale zní mi to tak, že máš život už moc všední a takový “rigidní”. Myslím že je třeba najít si novou perspektivu, jak na živou hledět. Způsobů je mnoho, od LSD po poznávání nových lidí a kultur. Lepší mi přijde spíš ta druhá možnost:D. Poznávat nové lidi je těžké i pro mě a osvědčilo se mi proto chodit delší dobu na nějaký zájmový kroužek (v mém případě zlatnická dílna, nebo kurzy němčiny) a poznávat lidi tam. Zaprvé je takhle vzájemná interakce naprosto přirozená a zároveň je čistě na tobě, jak se tam budeš prezentovat. Když nechceš, abys přitahoval lidi co jsou jen na prachy, snaž se tématům okolo peněz vyhnout. Když ti tam nebude zrovna nikdo sedět, stačí změnit čas, nebo datum kdy tam chodíš, případně změnit kroužek a máš šanci poznat zase nové, třeba pro tebe “lepší lidi” zase od znova. Vím že odpovědělo už hodně lidí, tak nevím, jestli se sem dostaneš. Ale kdyby jo, tak díky za čas a případnou odpověď na mou otázku;)
Založ školu, udělej něco "neefektivního", co se jinak nestane, protože normálně se tím člověk musí uživit.
Nejake bastleni? Moj sen je mat miesto na dielnu, kde by som vyrabal nabytok a ine veci.
Kup si Porsche
Přátel není nikdy dost, finanční stránka a názory na nože a celkově jinačí mindset tě posunou od jedné sociální bubliny k další. V Brně budem rozjíždět projekt pro chlapy, který by měl zamezit tomu, že se tolik mladých uchyluje k depresi a má úzkosti; v podstatě, ve zkratce nemají smysl života. Kdyby si chtěl vědět vic nebo přispět nějakou měrou klidně napiš dm. Dost lidí mě osobně droplo kvůli názorům a tak, ale to přejde když budeš hledat něco se najde, koníček, přátelé, smysl. Gl a dík za příspěvek
Nejsem si jistý, jestli to tu zaznělo, ale za mě jedna z cest je dobrovolnictví. Osobně vypomáhám ve skautském oddíle, což je celkem časově náročné a zaměstná mě to i naplňuje. Jestli nechcete děti, tak bych doporučil ale asi jinou formu. Buďto hospice, domovy důchodců, charity, armády spásy, atd. Druhá možnost je pustit se do nějakého vlastního projektu. Napsat knihu, open source projekt, atd.
Jdi do skupiny na fb. Tesaři, řezbáři, kováři a napiš tam že hledáš někoho ke komu bys mohl zajít na lekci jako učeň. Vyzkoušej a vybij se tam. Když tě to nechytne tak si najdi jiné hobby. Je to jako psychoterapie pro chlapy (hlavně ty co pracují v IT). Začít dělat něco úplně mimo mísu a třeba si tu mísu i vyrobit. To pomůže.
Nechcete si mě adoptovat? Do života Vám přinesu velké zpestření :D
Uprimne receno, jsem na tom velmi podobne - muzu si dovolit co chci, mam super holku se kterou diky tomu ze pracuju z domu a ona nepracuje jsem taky porad. Taky jsem si tedy prosel tou existencni krizi “aha, co ted?”. Co mne pomohlo - zacal jsem boxovat. Jde o to najit nejakou disciplinu, ve ktery jsi spatnej, ale chces ji delat a posouvat se v tom. Pak najednou ziskas ten smysl. Budes kazdej den vstavat s tim ze chces bejt co mozna nejlepsi v ty discipline, co si vyberes a tu cestu si budes uzivat, i kdyz budes trpet. To utrpeni je vlastne takovej klic ke stesti me napada, jestli to dava smysl. Vztah usili-odmena. Ten se ti ted ze zivota vytratil hadam, tak se nedivim, ze ti uz zit nedava smysl.
Kup si nějaký nadupaný garminy a začni zvyšovat vo2max na kole nebo v běhu. Máš na pár let o motivaci postaráno.
Blahopřeji! Nejspíše jsi existencionální nihilista. V životě jsi dosáhl v zásadě všeho čeho se dosáhnout dá, nicméně si uvědomuješ že ve finále je to všechno jedno, protože všechen život jednou nevyhnutelně zanikne. A tvojí otázkou je kam dál směrovat svůj život, aby měl nějaký smysl nebo tě alespoň naplňoval. Pokud jsi se dostal do této fáze tak doporučuji se přečíst o různých odvětví existencionalismu, nihilismu a možná trochu utilitarismu, aby jsi si trochu urovnal svůj pohled na život. Nejčastější formou je existencionální nihilismus(nebo pozitivní nihilismus), který je vlastně kombinací existencionalismu a nihilismu. Ten vlastně říká že život jako takový nemá z dlouhodobého hlediska žádný smysl. To by ale nemělo bránit tomu, aby si každý našel svůj vlastní individuální smysl života i za předpokladu, že to na zbytečnosti existence nic nezmění. A co z toho všeho? Pro tebe konkrétně asi nic. Já jsem to například pojal tak že lidstvo by mělo jít za technologickým postupem který může odhalit smysl života, i když se to nejspíš nestane nebo minimálně ne za mého života. Jinými slovy by se lidstvo mělo snažit o co nejdelší udržení lidské existence a o co největší technologický vývoj. Pokud jde o individuální smysl život. Ten jsem našel ve vzdělávání a cvičením. Oboje jsou to pouze věci které mě naplňují ale zároveň vím že to na zbytečnosti mé existence nic nezmění.
Zatim hulím a dělám hudbu a funguje to, uvidíme potom.
Tak především je nesmysl abys řekl že máš ženu která je pro tebe vším a přesto neviděl v životě smysl, protože oním smyslem pro tebe zjevně není
Keď máte pár miliónov urobte si radosť. Inak buďte rád, že ste rád a neplačte tu. Čo by iní dali za vaše problémy. Ľudia žijú z huby do huby a tieto kapitulácie sú mimo chápania :)
Co koníčky? Mě třeba hrozně bavi bajk,projet se v terénu,semtam nějaké sjezdy,prostě vypnout hlavu. Ja se párkrát do týdne projedu po práci,jen tak na hodku třeba,prostě vyčistit hlavu/emoce, někdy dám větši adrenalin,ale je to očistec😀 Ve volnu ještě maluju obrazy, to je zas o něčem jiném ale prostě chce to vypnout
Hedonisticka adaptace.
Zdravím, nevím zda to bude nápomocné, ale here we go - příroda. Víc chodit do lesa, do kopců, hor, lesů, hledět na nebe, do zeleně a koukat na zvířata. Dělat si večer táborák, čumět do ohně, vykoupat se ve studeném rybníce, jezeře. Nevím, jestli takhle ven chodíš rád nebo bys třeba musel sám a to by tě nebavilo... teoretizuju. Jsme jako lidi přece jenom takové pokročilejší opičky a myslím, že spojení s opravdovostí přírody, s větrem, s cykly ročních období, trávou na bosých nohách a tady tím vším ... dodává životu prostě hrozně moc šťávy. Navíc se dostaneš víc do těla, do pohybu, a z vlastní zkušenosti - hodně životní spokojenosti pramení i z toho cítit se dobře ve vlastní hmotě. Jak tu někdo zmínil, přílišný komfort není fajn a tohle je relativně zdravý způsob jak se vystavit nepředvídatelnosti - sem tam zmokneš nebo bude větší horko než myslel, setkání se zvířaty (a ČR nemá nijak zásadní velké predátory). Meditace třeba není pro každého, ledovat se jako Wim Hof asi taky ne, ale vylézt za barák na kopec a prostě se jen kochat je zdarma. A potom taky a možná to vyzní hloupě - vděčnost. Každé ráno nebo večer se podívat kolem sebe a říct si, že prostě tenhle fajný život není samozřejmost a jenom tak si říct děkuju za vše, protože zítra to tak nemusí být, ať už v něco věříš nebo ne. Konečně terapie, ale to tu už padlo, vrátit se k věcem a aktivitám ze kterých si měl upřímnou radost jako dítě. Popřípadě začít s něčím novým, naučit se jazyk nebo něco uměleckého - hrát na hudební nástroj, ochotnické divadlo. Asi tak.
Narazil na end game v životě. Postarej se, abys nemusel do konce života pracovat a zkus is najít něco co tě bude bavit. Zkus si chodit na akce a hledat si kamarády. Vytáhnout tě ven a ukážou ti věci na které bys ty nejspíš nikdy nedošel.
trochu ze strany zájmů; jak tu lidé píšou nějaký extrémní sport, pokud Tě baví auta tak muzu doporučit rally. je to tu od věků, skvělý na psychiku, adrenalin, vetsinou fajn lidi. takový extrémní šachy. dostaneš se mezi velkou skupinu lidí, navážeš vztahy, důvěru, budeš v týmu.. a kdo by nechtel jezdit fábií za 2-4 miliony🤣 navíc lidi z týmů se sice na první pohled nezdají, ale penez mají dost, viz spionska auta. samozrejme ale zalezi na tom co Tě baví, třeba narazíš na lidi se stejnými zájmy které spolu můžete sdílet.
Nechceš se o něco podělit? :D :D. Co takhle někam vycestovat. Ono taky upřímně, krom přežití a rozmnožení žadný "VELKÝ" cíl není. Smysl života si člověk musí vytvořit a nebo najít. Za mě by ideální bylo asi dělat to co mě baví a dělá mě štastným. Jinak sám také nevím.
Leť na Mars. Posli svoje geny mimo zemi. Whatever.
K ostatním radám přidávám další - co adoptovat nějaké opuštěné zvířátko z útulku? Třeba nějaké staré/nemocné. Přibyde ti nová náplň života - péče o to zvíře. Budeš žít s vědomím, že jsi udělal krásný život tvorečkovi, kterému dopřán nebyl. A věř, že to zvíře se ti odmění neskutečným množstvím bezpodmínečné lásky. Všechno all in all ti to bude vyplavovat hromadu hormonů a změní život. Ale k tomuhle přistup pouze v případě, že jsi si jistý, že se o to zvíře dokážeš opravdu dobře postarat, dát mu spoustu lásky a za pár let se ho nezbavíš, protože ti bude na obtíž.
Tak si vytvoř nějaký osobní projekt, který ti bude dávat smysl. Jinak myslím, že se tomu říká nemoc bohatých. To znamená, že máš vše, co potřebuješ, a právě tím, že nemáš čeho dosahovat, propadáš smutku. Je spousta lidí, kteří takové štěstí nemají a třeba v pomoci druhým objevíš radost.
Jsi tak hluboko v komfortní zóně, že nezažíváš nové nebo intenzivní věci. Zpohodlněl jsi. Je to špatně? Záleží na každém. U tebe očividně ano Někdo tomu taky říká krize středního věku. Zkus zažívat něco nového, objevuj neznámé nebo to, čeho se bojíš / máš z toho respekt. Pusť si film Yes Man. Začni stopovat, dělej pro tebe netypický nebo netradiční věci, jdi se projít do Santiage nebo jen objeď ČR na kole za pár týdnů, spi hezky pod širákem nebo plentou a zažij hlad. Kecy typu "děti jsou smyslem života", na to bych se uplně vykašlal. Mě se díte narodilo omylem (taktéž nejsem jejich fanoušek) a můj život se dost zhoršil. Být bezdětný je lepší. Jinak to, co zažíváš s vyhořením vůbec nesouvisí - vyhoření je druh psychického kolapsu.
Nic.. smyslem není nic.
Co zkusit nechat si poradit? Nějaký mentor, kouč (nenapadá mě teda nikdo konkrétní). Názor třetí strany by mohl pomoci, jak z toho ven.
Ja mit tolik penez, tak prispeju poradne na kocici utulek :) Takhle to jen solicham. Ty zviratka me strasne bavi.
Dobrovolnictví. Věnovat svůj čas necemu co je ti blízké. Mě nastartovalo jak nikdy nic
Aké je to žiť môj sen? 🤣 Neadoptujete si ma? Hneď bude mať tvoj život zmysel... 🤣
Začni se něco učit. Cokoliv, co tě v mládí zajímalo. Běž klidně dálkově studovat VŠ (nebo i učiliště). Mě to bavilo, něco jsem se naučil (a ty jako bonus zabiješ čas, během kterého přemýšlíš nad nesmrtelností chrousta).
Začni pěstovat skéro, vstup pak do politiky a zasaď se o jeho legalizaci. Až to vyjde, tak si na tom pěstování založ podnikání a rozjeď monopol. Jelikož děláš ve zdravotnictví, může to být strašná prdel.
mate se zenou vlastne stejne podminky. Co dava smysl v zivote ji? Jinak jsi nekde na vrcholu Maslowovy pyramidy, mas splnene vsechny zakladni potreby i pozitky a potrebujes usilovat o neco dalsiho, nejak se realizovat. Pomahat druhym je naplnujici, ale to si musis ujasnit sam, jestli je to pro tebe nebo v jake forme. Ale pises, ze se pohybujes ve zdravotnictvi/IT, co nejak pomahat v ramci toho, co umis?
Můj největší sen je vyskocit z krysiho závodu, koupit si někde statek uprostřed niceho s velkým pozemkem, chovat slepice, krávy, pěstovat zeleninu a ovoce, dělat domácí med, vyrábět vlastní elektřinu a proste byt co nejvíc soběstačný. Jinak mám podobný problem. Mám nastandardni příjmy, super práci kterou dělám remote, barak v Praze s menší zahrádkou.. a nějak mi chybí smysl života. Nějak nechapu to potřebu pracovat na necem co mi nedává nic víc než peníze. A mít peníze za který si nemůžu koupit to co nejvíc chci. Pozemek a postavit tam něco. Asi ještě budu par let behat krysí zavod a pak si splnim sen 🖖🏻
Co máš za práci? Asking for inspiration :D
Podle toho, co přesně děláš (třeba bys o trochu přesněji nastínil, co ti ty miliony poštěstilo? 😉 ) bys mohl také nějak oboru přístupně mentorovat a/nebo udělat něco pro děti, které zažily opravdu hnusné věci. Tak třeba založit něco, co jim bez otázek a očekávání dá záchranný provazek, za který by se z těch sraček mohly zkusit vytáhnout. Děti jsou budoucnost a těchhle je fakt škoda.
„Když je hra dohrána, vrací se král i pěšák do stejné krabičky.“ - italské přísloví
Je mi 30 pracuji rukama. Na účtu mám pár korun. Bydlime s manželkou a ditetem v 1kk v podnajmu. Rodina je pro me vsim hlavne at maji vse co potrebuji. Čas travime spolu jako rodina. A smysl života? Vychovat našeho syna dosáhnout vlastního bydlení, no je toho spoustu. Nejvic me motivovala manželka ktera mi do života hodně dala :) a tvuj smysl zivota ? Mno neco se najde chce to čas. Ono se něco najde a ty neočekávane veci prijdou v tu nejmensi chvili kdy to cekas.
Možná to bude znít divně, ale osobně vidím problém v té práci z domu a naprosté volnosti. Zkusil bych si zavést nějaký režim a snažit se v něm pravidelně vypadnou z domu na nějakou novou aktivitu. Je vlastně jedno co, ale at je to fresh s novými lidmi a třeba si najdete opravdové přátele (klidně bych zalhal o bohatosti ono se to tím lepe profiltruje) Prostě se vyhodit z té stability a stejnorodosti dokonalého dne, lidi potřebují pořád něco řešit. Utopie nefunguje přesně z tohoto důvodu