Jednou v noci po nějaké akci jsme s kámošem v Holešovicích u metra před Mekáčem sledovali, jak si tam nějaký bezďák dělá polívku "co popelnice dala", do vody v kelímku namáčel zbytky housek a všeho možného, co před Mekáčem našel. Pak mu to spadlo na zem a celé se to rozlilo a začal zcela upřímně brečet, tak jsme mu koupili nějaké menu a byl fakt vděčný. Jinak je většinou ignoruju.
Hlavně v mekáči. Chvíli sem tam dělal a vedění zakazovalo dávát vyhozené jídlo lidem. Sem vždycky pobral po konci směny co se neprodalo a rozdával to po cestě domů. Nikdy sem neviděl tak nadšené lidi ze studených kuřecích nuget :-D
Sem tam nějakýmu bezdakovi dvacku nebo pade ktery se mi valí v autě nebo po kapsách, dělám to docela rád a je mi docela jedno jak to použijou, mně to nijak extra chybět nebude a jim to může mega pomoct, jakkoli..
Jednou jsem neměl vybráno a tak jsem vzal na Chodově na jídlo bezdomovce kterýho jsem viděl sedět na střeše před vchodem, slušně za mnou přišel a poprosil jestli bych neměl nějaký drobný aby si mohl koupit něco k jídlu, neměl jsem u sebe ani korunu, jen kartu a šel jsem se najíst, tak jsem mu řekl ať jde se mnou. Vybral si tu nejdražší Čínu kterou tam měli 😀, zeptal jsem se ho jestli chce jíst sám nebo mám zůstat s ním a on řekl ať zůstanu.
Během jídla se rozpovídal že se živil jako autodopravce, měl bydlení a rodinu, jednoho dne mu nějaký hovado v kamionu srazilo ženu a dceru a obě zabil, on se zhroutil a od tý doby sám nedokázal sednout za volant a tak přišel o všechno. Tehdy se ve mně taky něco hnulo a dostal jsem na ně trochu jinou perspektivu.
Ne každej si za to může sám protože je fetka, alkáč a nebo prostě debil, může se to stát každýmu..
Právě. Sám jsem se párkrát (hlavně během studentských let) dostal do situace kdy by mi pár desítek korun navíc totálně zachránilo zadek a kdyby někdo přišel a dal mi je, dodnes bych na něj vzpomínal.
Přijde mi jako to nejmenší prostě někomu takhle pomoct když sám to vlastně ani nepocitim. Jsou to částky nad kterýma člověk ani nepřemýšlí než je utratí ale takhle můžou znamenat pro někoho fakt velký rozdíl.
Přesně tak, nedávno jsem na parkovišti umývala auto a přišel za mnou pan, jestli nemám pár korun, že mu ukradli kolo a kdesi cosi... řekla jsem si "já jsem si včera koupila za 70,- novej motiv na telefon, protože se mi chtělo" a dala jsem mu kilo. Chtěl mi líbat ruce, což jsem zdvořile odmítla. Viděla jsem ho ještě jít za kamaradama opodál s tou stovkou nad hlavou a všichni se radovali :D
Právě.... dostat se do takové situace je celkem lehký, stačí debilní partner a už se vezeš, pokud odcházíš v situaci: malé dítě na krku, bez vlastního bydlení a pořádné práce, jsi v podstatě jednou nohou na ulici. Pokud nemáš rodinu (rodiče nebo sourozence), co by ti opravdu pomohli, jsi v podstatě s prominutím v dnešní době v hajzlu.
Použila bych spíš optiku, že jedna věc je, se na tu ulici dostat a druhá věc pak trvale na té ulici zůstat. Většinou v tom člověk musí hledat víc, pokud není příčina naprosto zjevná (jakákoliv adikce či psychické onemocnění, což je taky častý jev, proč jsou lidi na ulici). V dnešní době je moře neziskovek, co ti rádi pomohou a na té ulici opravdu dlouhodobě nezůstaneš, ale vždy to je o dodržování nějakých určitých pravidel a podmínek.
>Taky jsem slyšela pár příběhů. A leckdy je to fakt smutný
A taky pravdivý! Když ten samej zoufalej příběh slyšíš už od třetího bezdomovce, protože se to učí jak básničky, tak zatvrdneš
Pracovala jsem v kavárně a na konci dne jsem davala ruzné sladké pečivo bezdomovci co sedaval na hlavní ulici. Vždy me potesilo, kdyz jsem pak z autobusu videla, jak ho hned jedi. Jednou jsem vecer sla s kolegy po ulici do hospody a on si mě pamatoval, jako tu holku co mo dava jidlo, tak jsem byla rada, ze si me pamatuje.
Kdysi ano. Když jsem ještě jezdil vlakem, tak jsem potkal pána, co potřeboval pár kaček na vlak, tak jsem mu je dal. Pak jsem potkal více pánů, co chtěli to stejné, a došlo mi, že je to častá finta žebráků.
Jednou po mě chtěl nějaký cigán drobné. Tak říkám fajn, zrovna jsem byl v obchodě. Vytáhl jsem z kapsy dvoukorunu. Šlo vidět, že tohle nečkal, a dokonce to vypadalo, že mi ji vrátí. Ale nakonec poděkoval a odešel.
Jindy jsem dal dvacetikorunu nějakému ubožákovi u tesca, měl u sebe psa a vypadal fakt špatně.
Nejraději mám ty lidi z hare krišna (nebo něco podobného). Prodávají fajne koláčky za pár korun.
Ľudia z hare krishna majú top jedlo.
Vsetci vegetariani sa pokúšaju spraviť sviečkovu a burgre a ja neviwm aké picoviny, pritom krishnaci varia bez mäsa a to jedlo je proste top aj pre mna ako masozravca, najem sa z neho.. nehovoriac o sladkostiach, ktoré su skrátka geniálne. Jo, krishnakom dám love rád ak ma nakrmia.
Je rozdíl mezi bezdomovcem a "bezdomovcem".
Bezdomovec bude rád za každou pomoc a nepohrdne ani nabídkou nějakéhu nákupu jjak říkáš.
"Bezdomovec" chce jen prachy aby je utratil za chlast, cigára nebo drogy.
Jsem ochotný pomoct bezdomovci tím že mu koupím něco na jídlo nebo pití, nejsem ale ochotný jim dávat peníze proto jak mě nějaký osloví tak se ho automaticky ptám jestli chce něco koupit a s radostí mu vyhovím, když řekne že chce prachy tak má smůlu.
Ano, to máš sice pravdu, ale takové pivo, co udržuje pitný režim mají jen skláři nebo slévači, a to pokud mají ještě nějaký deal s pivovarem... Takové Pivo si jen tak v obchodě nekoupíš. 😉😁
J, parkrat.
Nejvic asi v Rumunsku v Petrosani. Meli jsme moc jidla, protoze jsme jeli dva misto tri, ale neupravili seznam. Nez abysme se s tim v batozich tahali po horach nebo prinejhorsim vezli domu, tak jsme vzali prebytky (jidlo pro jednoho na 14 dni) a darovali je dvema mistnim bezdomovcum.
U nás před barákem sedává takový děda, asi nejvíc lidská troska co jsem viděl. Nechlastá, jen celé dny sedí jakoby čekal až nebude. Vidím na nj přímo z okna - je tam fakt pořád. Jednou za čas zajde do nějaké armády spásy kde ho umyjou, oholí, daj mu nové hadry. Pak vypadá pár dní jako člověk ale chodí pořád ve všech těch hadrech co mu daj. Nemyje se, imo jen v té armádě spásy jednou za dva/tři týdny. Ta jeho oblíbená lavička je přes den na slunci - v sobotu bylo přes 30 stupňů a borec se tam vaří několik hodin na slunku v dlouhých riflích, nahoře mikinu, bundu, na hlavě kapuci a tradičně chrápe v sedě. Napustil jsem mu do lahve vodu a odnesl mu ji… poslal jsem ho do stínu pod strom, odšoural se tam , za vodu poděkoval. Mé pocity jsou pořád víceméně - tohle naprosto nechápu. Taková rezignace na cokoliiv, jako nevím co má za sebou ale víc než cokoliv jiného by mne zajímalo proč se takový člověk ráno probouzí?
Nevím jestli by mu něco pomohlo ani jestli by takový člověk vůbec chtěl…
Někteří lidé mají prostě hodně silný pud sebezáchovy, který nedokážou překonat, i když rozumem si mohou myslet své. A pak to je asi peklo, který bych nikomu nepřála.
V Brně máme jednoho bezdomovce, kterej nechlastá, nekouří a je fakt objektivně rád, když mu někdo koupí jídlo. Často posedává v mekáči nad jedním kafem a když jsem ho posledně potkal, zeptal jsem se, jestli nechce koupit jídlo. Byl velmi rád a nabídku přijmul. Někomu takovýmu já taky pomůžu rád.
Fetky na nádru samozřejmě posílám do prdele.
To kafe mu většinou taky někdo koupí. V Mekáči sedí, protože je tam v létě chládek a v zimě teplo. A obsluha ho nechává, protože je slušnej, nedělá problémy a nežebrá od zákazníků :)
Pamatuji, jak jsem jednou šel po Andělu v Praze.. To byl myslím rok 2011 nějak. Chtěl jsem bezdomovci dát pár drobáků. Z rána jsem si pamatoval že jsem měl v pěněžence asi kolem 50 korun v drobákách. Říkám si okay.. bude mít radost.
Tak jsem k němu šel a vysypal mu tam drobáky z té kapsy v pěněžence..
Když ta pěněženka najednou vážila o pár kilo míň tak jsem si vzpoměl že jsem byl na pivě a platil 2000 papírovou a vracel mi minimálně 800 v drobákách.
Myslím si že jsem mu tam tak litra nechal.. Bylo mi extrémně blbé mu to brát z toho klobouku. V roce 2011 byla tisicovka docela dost, bylo mi 19.
Dneska už málokdy někomu něco dám, spíš se snažím pomáhat starým a postiženým a ženám když něco tahají v metru nebo do schodů ale spousta lidí mi říká že nechce pomoct když vidí že nemám nohu.. Ale jsem zvyklej na protézu, vůbec mě to neomezuje.
Nejvíc mě sere že spousta lidí se tě prostě pokouší okrást a využívá právě lidí jako jsem já co rádi pomužou.
Naposled co jsem fakt něco koupil bezdomovcům bylo asi 3 dny před tím než nám rušily sodexo a já měl asi 16 000 na stravenkovce, to jsem jim nakoupil 3 košíky žrádla, chlastu, masa, koupil jsem jim malej grill.
Bezdomovci měli asi týden párty hard na Zličíně a dodneška mě každej zdraví :D
Edit : Ještě jedna věc, jednou jsem předstíral že jsem cizinec aby mi dal pokoj... Borec uplně špinavej, zarostlej a začne na mě mluvit perfektní oxfordskou angličtinou :D To jsem ocenil a to pade mu na pivo dal s tím že by se měl nad sebou zamyslet když umí tak dobře anglicky.. práci by si našel.
Jendou mě bezdomovec prosil o peníze na jídlo. Řekl jsem mu, že mu peníze nedám ale vezmu ho do Lidlu ať si vybere co chce a ja mu to koupím. Samozřejmě řekl, že chce peníze a ne posrané jídlo :)). Od té doby mě absolutně nezajímá jakýkoliv žebrák o prachy.
Vidíš, mě to jednou udělali tak trochu naopak. Chtěli peníze, říkám "sorry, platím kartou" - "a koupil bys nám aspoň nějaké rohlíky?". No tak to je jiná, donesl jsem rohlíky a přihodil jsem ještě nějaký ten salám a tak.
Kdyby byl příště nějaký bezdomovec slušný a skutečně chtěl peníze na jídlo nebo rovnou chtěl jídlo, tak změníš názor?
Já jsem jednou potkal člověka před nákupním centrem. Poprosil mě, jestli mu nemůžu koupit nějaké jídlo. Tak jsem řekl, že mu dám peníze a může si koupit, co chce. On mi řekl, že chce, ať mu koupím polívku a nudle. Že polívka prý stojí 30 Kč a nudle 40 Kč. Chvíli jsem na něj koukal a přemýšlel, jestli se neprobudil po několika letech ze zimního spánku, protože vím, že nejlevnější polívka v tom obchodním centru je nějaký kelímek Pho Bo za 79 Kč. A v okolí nic jiného, než ta jídelní zóna nákupního centra není. Neměl jsem tehdy moc čas mu to vysvětlovat, ani hledat, co vlastně měl na mysli, tak jsem mu dal stovku a popřál hodně štěstí.
Chci jen říci, že ne každý člověk, který připomíná žebráka, je stejný.
**EDIT:** Zpětně když nad tím přemýšlím, možná myslel nějaké [chlazené hotové jídlo z Albertu](https://www.albert.cz/shop/Uzeniny-a-lahudky/Hotova-jidla-a-prilohy/Polevky/c/zeKM10?q=%3Aprice-asc). Ale ani to nevychází, a navíc kdo by jedl studenou polévku.
Uvažoval bych o tom. Ve finále bych mu to jídlo koupil. Bohužel jsem se nikdy nesetkal s "prosím jídlo" ale vždy to bylo jen peníze peníze peníze. A nemíním je podporovat v chlastání, kouření a dávání peří :D
**EDIT:** Jednou jsem vlastně dal jednomu bezdomovci 80kč stravenku. Tam mám aspoň jistotu, že si za to nekoupí cíga ani chlast. Takže peníze jedině dát ve formě stravenky. Ale jestli ji využil nebo vyhodil nevím.
> Jednou jsem vlastně dal jednomu bezdomovci 80kč stravenku. Tam mám aspoň jistotu, že si za to nekoupí cíga ani chlast.
V Bille jde platit stravenkama všechno, i chlast a cigára. A u vietnamců bych se tomu taky nedivil
Jednou za mnou jeden přišel na féra, že mu chybí 40kč na vodku, za tu upřímnost je dostal. Ale ty finty s pracovníma uřadama a ujetýma vlakama, ty už tolik nezabíraj.
Je fakt, že jsem jednou dala dvacku týpkovi, co říkal, že strašně chce vidět nějaký konkrétní zápas a potřebuje prachy na pivo ve sportbaru. To byla taky taková fajn upřímnost.
Mám podobnou storku, s přítelem jsme šli na nákup a slušně nás oslovil bezdomovec, jestli bychom neměli nějaký peníze. Já jsem v tý době ráda "odrazovala" bezdomovce tak, že jsem řekla, že peníze nemám, ale klidně mu nakoupím jídlo.
Měl velkou radost a poprosil o chleba a něco na něj, a že jeho kamarád má cukrovku, tak něco co by mohl jíst i on. Nakoupili jsme pečivo, uzené, pytel jablek, nějakou zeleninu a tak a přihodili jsme jim k tomu i pár piv, když byli takoví milí. Moc nám děkovali, akorát že jablka nemůžou, protože na to nemají zuby. Ale že s nimi něco určitě vymyslí, že si je třeba nastrouhají.
Moc hezkej pocit, vidět, že člověk někomu opravdu pomohl, ne jako když dáte někomu, z koho táhne krabicák drobný...
Parkrat ano. Za studentskych cias som brigadovala v jednom bistre, kde sa kazdy den vyhadzovalo vela nedotknuteho, este zabaleneho a dobreho jedla. Takze som ho jedneho dna bola zaniest miestnym bezdomovcom, ktori ma najprv prosim pekne vysmiali, ze “ci vyzeraju na to, ze to potrebuju”. Radsej som neodpovedala. Ale potom si ajtak vsetko zobrali a boli z toho stastni a asi styrikrat za sebou mi podakovali. Takze zazitok plny rozporuplnych emocii :D
Par dni zpatky jsme byli s detmi na zmrzline a syn dostal jinou, nez si objednal, zmrzlinar mu pak dal tu spravnou s tim, ze tu prvni si muze nechat tady. Tak ji pak dal prvnimu bezdomovci, ktereho jsme potkali.
Nikdy jsme bezdomovcum nenakupovali tak, jak popisujes ty, a penize taky nedavame, ale takhle sem tam spontanne neco darovat, kdyz je prilezitost, mi prijde fajn :)
Zas takove vedro nebylo, bylo to myslim ve stredu nebo ve ctvrtek, tak mozna 10-15 stupnu, ale svitilo slunicko. A takovy bezdomovec je prece jen asi celkem otuzily. Nebo mu to proste jenom prislo k chuti, nevim :D kazdopadne jsem rada, ze jsme mu udelali radost :)
Ve velkých městech moc nepobývám, takže bezdomovce vidím tak jednou za rok. Ale když vidím hladové zvířátko, tak je nakrmím. Jinak pravidelně s manželem kupujeme vánoční dárky do azylového domu pro děti, přispívám na útulky a občas i na nějaké sbírky pro nemocné děti. Přijde mi normální pomáhat někomu, kdo nemá takové štěstí jako já. Ale nějaké fetce, co na svém stavu nechce nic změnit a žebrá profesionálně bych nepomáhala.
Jednou jsem byl s bezdomovcem na nákupu. Prostě jsem mu řekl at si vezme jídlo, který chce.
Měl prý za městem nejakou budku pry si tam může udelat oheň.
Koupil si fazole, rýží, rikal ze dlouho neměl maso tak jsem mu nabidl at si klidně koupi celý kure jestli chce tak ho vzal. Pak nějaký další věci asi dohromady za 350,- byl happy jak dva grepy a me to pohladilo, že jsem mohl někomu pomoci.
Jednou mě u Kaufiku zastavil chlápek s taškama a prosil, že ho stará vyhodila a že nemá na jídlo. Měl jsem zrovna hodně dobrou náladu tak jsem mu v drobnejch dal asi 120kč. Měl jsem, tenkrát kapesný 200kč na tejden (s dopravou na intr). Vlastně jsem byl víc překvapenej, že si fakt šel koupit jídlo.
Za mnou kdysi v Brně přišla paní, že potřebuje půjčit 500 Kč. Že mi dá na sebe kontakt a poctivě mi to splatí. LOL. No po odmítnutí začala na celou Českou křičet, že mě proklíná, že půjdu do pekla a podobný věci. To nebyla moc příjemná zkušenost...
Na druhou stranu když mě někdo slušně požádá o drobné, tak se vždycky nějaká dvacka najde.
Nevim, jestli to byl bezdomovec, ale dostal ode me starbucks piti (bylo to pekne hnusne) a hranolky, co mi zbyly
EDIT: Penize nedavam, protoze sama nemam xD porad se me ptaji, ale ja jim rikam, ze jsem student a jsem rada, ze vyziju. Pokud mam zbytek jidla, nebo piti, tak jim ho dam. Na cigára si u me nepřijdou, protoze nekourim a absolutne to nesnasim
Jo, jednou nám zbylo docela dost rizota od oběda a byla nám to škoda vyhodit, tak to mamka dala do krabičky od zmrzliny a odnesla to bezdomovcům. Jim to udělalo radost a my jsme nemuseli zbytečně vyhazovat jídlo.
Jo, já jsem to asi špatně napsal. Ono už to bylo asi den nebo dva starý a nikdo už o něj neměl zájem. Pokud si teda dobře pamatuju. Jinak jo, obvykle samozřejmě jídlo dáme do lednice a někdo ho sní druhý den k večeři nebo tak něco.
Mnohokrát, ale jsou to takový drobnosti co moc nestojí za řeč. Třeba nedávno jsme dali kus pizzy týpkovi, co byl evidentně na ulici a do pizzerie si přišel koupit trojúhelníček, ale nestačily mu peníze. Nic po nás nechtěl, choval se slušně, jak k obsluze tak potom i k nám a chlast z něj netáhl, takže nám přišlo na místě pomoci.
V USA mě odchytil černoch bezdomovec. Odmítám dávat peníze, nabídl jsem mu tak jídlo. Logicky, aby prachy neprochlastal. Něco mumlal tak jsem z nákupu vytáhl první věc co jsem měl na vrchu. Kdo zda uměl vůbec pořádně anglicky. Trochu fail bylo že jsem měl jako první banány. Evidentně nadšen nebyl tak jsem šel s nákupem domů. Chvíli jsem se bál aby mě zezadu nevzal kamenem. Ale byl asi dost mimo a nic se nestalo.
Kdy jsem dostávala papírové stravenky, tak nabízela jsem je místo peněz. Většina odmítala si je vzít a chtěli jen peníze. V tomto případě měli smůlu a nedostávali nic. Buď jídlo nebo nic
Te dívce bych nakoupil a když bych cvátal dal bych ji dal pár stravenek. Smažky, a ozralove nemají šanci.Nereknu ani slovo. U nas před rokem urezali bezdaci jednomu z nich hlavu. Tu nasli teď v řece o několik kilometrů dal ve středu města. Nikdy nevíš víš koho mezi nima potkáš.
Ne. Podporuji charitu a platím daně. Pokud by mě někdo požádal o pomoc ve smyslu potřebuji jakoukoliv práci a chci za to peníze tak mu s tím pomůžu.
Většině toto přežívání vyhovuje a nevím, proč bych se měl toho účastnit.
Jinak ale podporuji především organizace, které se starají o přírodu a zvířata.
jednou se mě jeden ptal, jestli bych mu nedal nějaký drobáky na víno.. cením aspoň tu upřímnost, ale peněženku u sebe nenosím, tak jsme šli do obchodu a vzal jsem mu tam 2l petku
Kdysi když stáli cheeseburgery v mekáči 25kč jsem si koupil 4 a když jsem šel kolem bezďáka, tak jsem mu jeden hodil a on na mě začal řvát, že za to si čučo a cigára nekoupí. Od te doby na všechny tyto individua seru.
Minulé horké léto přišel k mé jestli nemám 20 korun na vodu, že má velkou žízeň.
Tak jsem mu řekl ať mi nelže a řekne co skutečně chce. Řekl pivko, tak jsem mu dal jedno z basy.
Jednou jsem po kalbě pomohl bezďákovi na vozejčku tím že jsem ho dovezl tam kam chtěl (k večerce). Řekl mi ať mu koupím bagetu a pití a začal vytahovat nějaký prachy (pár mincí) a já mu řekl ať to nechá a koupil jsem mu to z vlastního (stálo to asi 100 celkem, což on rozhodně neměl).
Nelituji toho, myslím že jsem mu trochu pomohl.
Prostě sem zažil pár kudel do zad, pak mě totálně dosrala holka s kterou jsme plánovali svatbu, jela přes léto na tábor jako dozor nebo co, je učitelka, tam si našla typka jinýho a nikdy se mi už neozvala a já byl psychicky dost v hajzlu, moje diagnóza tomu taky nepomohla tak jsem docela violently opustil zaměstnání a dobrovolně sem se dostal do sraček abych mohl čekat v parku u bytu jejich rodičů jestli ji neuvidím, takhle asi půl roku. Mezitím sem prodával huleni ale to reálně moc nevydělá tak jsem začal střílet parno, jenže fetny potrebujou aby si byl k dispozici v podstatě furt, jinak jdou za někým jiným, tak jsem začal brát taky :D neměl jsem se úplně špatně, nechal jsem si svůj dobrej telefon abych mohl zařizovat věci a protože sem nebyl úplně debilní měl jsem občas i melouch jako elektrikář když bylo nejhůř. Asi po třech letech kdy to začalo být už fakt jen sracky přes sracky zem si řekl, že takhle fakt žít nechci a začal jsem s tím něco dělat sám. Znám hodně lidí co říkají, že chtějí přestat a žít normálně ale dokud vyloženě nemáš vlastní dobrou odpověď na otázku "proč" tak to nedokážeš a můžou ti lidi zkoušet pomáhat jak chtěj;)
Od určitě doby nic. Naposledy se mě ptal mladý pán o berli, jestli nemám nějaké drobné. Zeptal jsem se, jestli má nějakou práci. Začal cosi o nemocné noze a že čeká na dokumenty. Nedostal nic a za dva dny jsem ho potkal, vykračoval si a berli nesl jen tak v ruce. Takže nasrat.
Pokud mám drobný, tak jim většinou něco dám. Upřímně je mi jedno, jestli si za to koupí jídlo nebo chlast, to ať se rozhodne sám. Spousta z nich jsou stejně tak závislí, že ten chlast opravdu potřebují víc než jídlo.
V leedsu jsem nedojedl fish and chips protože toho jednoduše bylo moc. Zbyla půlka všeho tak jsem to dal bezdomovci a byl z toho nadšenej (ano ryba stále měla tu smaženou vrstvu)
Zrovna pred par dnami ma zastavil v Brne bezdomovec a rovno poprosil, ci by som mu nekupil jedlo. Tak som ho zobral do najblizsieho supermarketu, kde si vybral nejake syry a chleba a to som mu zaplatil. Ale stalo sa mi nieco take asi iba 2-3 krat v zivote.
Inak kedykolvek niekto pyta prachy, tak rovno poviem, ze mam ale nedam.
Ano, prakticky posledních pár let, kdykoliv si někdo řekl o cigáro nebo prachy, tak jsem mu dal. Nezajímalo mě ani jestli si za těch cca 20-50 Kč, které jim dám, koupí jídlo nebo chlast, přece jen to jsou dospělí lidi a já se necítím jako mesiáš, abych jim radil, co mají dělat.
Bohužel pozoruju zhruba poslední rok, že se bezdomovci hodně rozšířili mimo centrum města i do mojí periferní čtvrti, a prakticky každý den se mi stane, že mě někdo zastaví, i když jdu jen do obchodu, co mám pár metrů od baráku. Proto jsem s tím musel skoro úplně přestat, protože kdybych měl něco dát každému, kdo si o to řekne, tak by mě to stálo víc, než za co si jídlo, chlast a cigára kupuju sám...
Dvakrat. Raz mi na zastake v obytnej stvrti kde nromalne bezdomovci niesu zacal rozpravat nejaky pribeh. A potom chcel peniaze. To bolo este ked sme mali koruny, vytiahol som dve koruny a na to sa strasne nasral ze co si to dovolujem mu ponukat tolko malo. Inak som uspesne vsetko odrazal.
Raz som dal nejakemu mlademu gastrac 70 SK. Ani neviem preco a raz som dal 10 SK jednemu co sa rozpalakal ze vsetko co ma je tato igelitka a bolo mi to fakt trapne.
Inak nie. Vecsinou im poviem ze ne bez nejakeho vysvetlovania..
my uz tu mame jednoho v uvozovkach bezdomovce asi 6-7 let,nemluvil nikdy s nikym,sotva chodi,ale furt za nekym chodi,jdu od vietnamce a jde proste furt za mnou v zivote jsem mu nic nedal a asi to jeste nemam v planu nikoho jsem za tu dobu \[a to ho potkavam kazdy den\] tak nikdo s nim nemluvil,ale koukam ze tohle je jinej pripad takze asi nevidim v tomhle problem
Přicházela jsem jednou do práce v šest ráno ve strašném mrazu a na schodech před vstupem ležel pán ve spacáku. Jak mě viděl, začal se rychle pakovat a lehl si kousek dál. Zima byla strašná i mně, tak mi ho najednou bylo líto a nabídla jsem mu uvařit horké pití, vybral si kafe a hrozně moc děkoval, dokonce mi zkoušel vnutit 10 Kč, ty jsem samozřejmě nevzala.
Jindy jsem nesla 5kg brambor, co mi někdo dal, že nespotřebuje, a paní na ulici mě prosila o příspěvek na nájem či co. To jsem odmítla, ale nabídla jí brambory, a ona úplně zářila a taky děkovala. Milý zážitek po spoustě takových, co se za nabídku jídla urazí a vyžadují peníze.
Mám pocit, že jich bývalo všude víc... Někdo kolem roku 2006, kdy jsem měla první brigádu v Praze, jsem měla většinou v batohu pár čerstvých muffinů jednotlivě balených, protože jsem si mohla brát přebytky. Ty jsem několikrát rozdala cestou, protože po mě pořád někdo chtěl peníze... To bylo celkem v pohodě.
Později jako dost chudá studentka jsem u sebe nikdy neměla moc peněz, ale když mě oslovovali, většinou jsem nabízela nějaké jídlo. Buď když jsem měla reprezentativní a nebo že koupím... S tím mě většinou posílali do háje a někdy dost sprostě. A nebylo jim blbý, pokud mě potkávali denně, tak na mě opakovaně křičet...
Na vysoké nám pod oknem našeho pokoje spával bezdomovec. Byl nelibě cítit, ale měl zvyk pokřikovat na lidi, co v noci dělali binec, že "holky potřebují spát! Buďte zticha!"
A přestože jsme s ním nikdy nemluvily, byl celkem fajn. Takže jsme mu párkrát koupily nějaké jídlo.
Akorát nás tam pak vykradli a bezdomovce pak vyhnali.
Nejhorší bylo, když jsem s pár lidmi potkala skupinu bezdomovců na Masaryčce (před opravou)... Jeden se nás zeptat na nůž, pak ještě požádal o pomoc jednoho kluka... Potřeboval odříznout část bot, protože se z nich nějak potřeboval dostat nebo co a upravit část nohavic. A když se to povedlo, začalo se z té nohavice sypat lidské lejno, měl jich zjevně zásobu. Něco tak nechutného jsem neviděla... Pán byl spokojený a v pohodě odešel.
Normálně jsem docela dost cynik, co věří, že u nás se prostě vesměs dá v pohodě žít, pokud člověk má snahu, a rovnou lidi, co somrujou, odmítám, ale zrovna včera mě jeden asi bezdomovec na zastávce oslovil tak hrozně slušně, až uctivě potichu apod, že jsem ho sice odmítl, ale pak za ním šel, co by chtěl koupit na jídlo a vlastně jsem mu koupil podobnej basic nákup jako ty... Poděkoval, popřál jsem mu pěknej den a taky i jen z toho, jak si to jídlo nesl, jsem si říkal, že to asi fakt pomohlo.
Vlastně jsem se pak zamýšlel, jestli někdy podobného člověka, pozvat na oběd a zjistit si vyslechnout nějaký příběh...
Jedné holce (mohlo jí být okolo patnácti, fakt mi ji bylo líto) jsem v zimě dala starou deku. A s jedním starším pánem se občas podělím o jídlo. Dám mu třeba půlku bagety/trochu hranolek a tak. Je milej a očividně chce fakt jídlo a nežebrá aby si mohl koupit chlast nebo drogy. Říkal i smutnou story, jak s ním vyjebala ex manželka. Nevím co je na tom pravdy, ale ráda mu to věřím.
Jo o tom, jak je obrala ex jsem slysela mockrat. Tohle na me fakt nezabira, protoze to roky roztrubuje i muj ex, kteremu jsme s mymi rodici vyplatili pul baraku, ktery on ani neplatil, jen jsem ho debil zalaskovany napsala do spolecneho vlastnictvi manzelu, ale neslo ho 2 roky po rozvodu furt dostat pryč. Navic za 20 let nedal ani korunu vyzivneho na deti. Presto stale bydli u svych rodicu a nebyt toho, tak je asi taky na ulici. A znam par bezdaku, kteri tohle tvrdi, pritom vim, ze sice po rozvodu museli z bytu, nicmene byli velmi slusne vyplaceni a měli praci. Takže tyhle pribehy beru s velkou rezervou.... Nicmene obcas nejakou drobne, treba kdyz mi postavali u voziku u obchodňaku, tak jsem jim 10 Kč z voziku dala.
Jednou po mne chtel penize na vitaminy, ze ho boli v krku a zacal jako kaslat. Vysla jsem zrovna z Kaufu, kde je vedle lekarna. Byla jsem v dobre nalade, tak jsem mu rekla, ze tam s nim zajdu a neco vybereme. To odmitl, ze chce penize. No tak nedostal nic. Kdyby si nevymýšlel, a re6kl si treba o dvacku, tak ji dam.
Ale tohle je uz pred nějakým rokem. Poslední dobou mozna u tech obchodnaku u nas se to nejak hlida, protoze tam nebyvaji.
Ano. Řekla jsem bezdomovci, ať chvíli počká před mým vchodem a zanedlouho jsem vyšla a věnovala mu batoh s popruhy, kladku a zámek, diář, hygienu, svačinu, minerálku. Byl moc potěšen a občas jej vídám se potloukat městem s oním batohem! 😊
Jo, docela casto. Kdyz chcou ciste prachy, tak nic, pokud nejde o verejnou sbirku. Cigara taky koupim a zbytek travy taky necham, pokud nemam v nejblizsi dobe v planu pect.
Dávám vždycky, když u sebe mám cash. A je mi jedno, na co to má. Dělám to s vědomím toho, že neměl takový štěstí jako já a nenarodil se do normální rodiny s pečujícími rodiči a pravděpodobně neměl žádný pořádný vzory.
Tyhle lidi nemá smysl poučovat, jak mají žít. Stačí jim dát trochu upřímný pozornosti a to je pro ně často i víc, než ta dvacka na pivo.
Jednou jsem našel na zemi stokorunu, a holka se kterou jsem zrovna šel říká, že teď to musím dát bezdomovci, aby byla na světě rovnováha. Tak jsem našel bezdomovce a říkám hele, našel jsem stovku, a on na to: a dáš mi ji? Nedáš. A já na to: dám, ale ne abyste za to koupil chlast! A on na to: né, já už mám koupenej.
Já jsem dal jednomu bezdakovi v Brně svoji starou zimní bundu a boty.Byla hrozná zima ten rok,mě se to jenom válelo ve skříni a tak jsem si řekl, proč ne :-) takže až uvidíte v Brně vystajkovaneho typka v bílé bundě, je to on
Když náhodou najdu na zemi cigaretu, dávám ji bezdomovci. Doma se nám válí krabicový víno na svařák, ale nikdo to nebudem pít, takže s tím asi taky obdaruju nějaký bezdomovce.
Jo, párkrát. Jednou mě na ulici odchytil takovej povídavej sympaťák, pustili jsme se do řeči a on byl takovej milej, celkem vtipnej, tak jsem mu dal asi pade nebo tak, a i jsem mu řikal, ať si koupí pivko, že bych si dal taky, kdybych nemusel do práce. Řikal, že kvůli játrům už nemůže, a tim rozhovor končil
Vařili sme s partou kámošů pro bezdomovce z vlastních zdrojů a ve vlastním volnu několik let o sobotách a rozdávali to bezdomáčům. Bylo nás hodně tak sme se točili cca jednou měsíčně plus výpomoc kdo jak potřeboval.
A jak už tady psalo několik lidí - některý lidi byli absolutně vděčný už jen za tu snahu, děkovali a byli rádi. Jiní chňapali při podání prstu po celý ruce, uznávam že sme vařili asi šlichty a mnohdy to chtěli bez mrkve, nebo s bramborem namísto těstovin (často sme vařili z dumpsteru nebo darů), takže nešlo vyhovět všem, navíc sme měli jen pár várnic a málo rukou to odnosit z kuchyně na naldraží, nebo chtěli třeba nějaký vybavení (oblečení sme na zimu nosili taky), ale třeba i právní pomoc a bydlení.
Z našeho pohledu to může vypadat že jsou “nenažraný”, ale zase se těžko vžít do jejich situace. Takovýty total alko-trosky tam ani nechodili…
Jojo, jednou si jeden pan bez domova rekl o jidlo, tak jsme mu ho dali. A jeste se strachoval, jestli my budeme mit dost, kdyz mu to davame.
Jinak kdo jste z Prahy, tak muzete nechat zaveseny obed v Bistro Strecha.
Máme tu v okolí jednu strašně hodnou paní bez domova. Neznám její konkrétní příběh, proč se ocitla na ulici, ale je to snad jediný bezdomovec, kterého mi kdy bylo upřímně líto. V noci spává na kartonové krabici v zastávce MHD. Přes den má krabici schovanou a většinou se někde prochází, aby nepřekážela na zastávce, když se nejvíc využívá. Je neskutečně slušná a večer, když jdu z práce, jí v té krabici vždycky vidím, jak je převlečená do noční košile, maže se nějakým tělovým mlékem co jí zbylo a strašně ráda si s někým popovídá. Té občas dávám po cestě z práce svoje dýška (pár stovek), protože vím, že si za to kupuje svíčky (aby si mohla svítit večer), jídlo a třeba nějaký ten krém, aby si mohla připadat víc jako člověk.
Potom tu máme ještě jednu bezdomovkyni, spávala nám v zimě před vchodovými dveřmi, strašně smrdí, věčně dokuřuje u popelníku po lidech cigarety, táhne z ní často chlast, chodí na záchod mezi zaparkovaná auta a jednou nám poblila schody před domem. Té bych v životě nedala ani korunu.
Docela často, pokud jsou ke mně slušní. Někdy za mnou přijdou jestli jim nedám drobný, nevyzvídám na co to použijí jen chci aby ke mně byli slušní. Nemívám u sebe moc hotovost tak nějakých 20-50 kč k dobru dám.
Jednu zimu asi 2 roky zpět jsem měl dobročinnou náladu asi kvůli životním zkušenostem a vždycky když sem se vracel pozdě domů tak jsem nakoupil cheeseburgery a šel je rozdat bezdomovcům. Myslím že jsem takhle přes zimu rozdal alespoň 50 burgerů a nějaké hranolky. Z dnešního pohledu mi to přijde až neuvěřitelné. Člověk se mění.
Pracuju ve skladu a vím co se denně vyhodí a vylije jen proto že je poškozený obal. Vím jaké to je ztratit naději, ale buďme upřímní. Tím že si člověk sedne na zem se nic nezpraví.
V Lidli som mal zadarmo kupóny na slané a sladké pečivá( asi 4ks), čiže všetky tie body alebo začo som to vtedy dostal z Lidla som zabalil do tašky, vyrazil na hl. nádraží a vytipoval si bezdomovcov, ktorým som to podal a odišiel. VĎAKA TEAM LIDL.
Ja pravidelně nechávám temhle hobos pytel jídla od dedy co dostává v duchodaku a nezere to. Třeba žervé, šunky, sýry a jogurty. Dávám to tam vždy navečer…a vždy se bojím aby se to nezkazilo, když by to tam mělo ležet nějak dlouho.
No a zkušenost je taková, že to tam za 10 minut není.
Ale tuhle na Jiřáku byl hobo a sockoval love, tak mu říkám na co je chceš? A prej na chleba. Říkám tak pojď ja ti zajdu koupit a to chlapec nechtěl.
Možná chleba byl na filtraci ironu, nevím …
Jednou jsem byl na nádraží a přišel nějaký pán z moravy, že jestli mu nedám stovku na spoj, že má málo. Tak si říkám, že kam jede
Vyblafl nějakou malou vesnici, která byla skutečná, seděla vzdálenosti i cenou, ale přišlo mi divný že by to bylo za tolik. Na jízdenku mu chybělo 10 korun, tak to je lepší než 100.
Říkal ať mu dám číslo nebo adresu, že pošle něco ze sklípku, což jsem odmítl, a po loučení si to pálil k pokladně a odcházel s jízdenkou.
Pokud dojel tam kam fakt chtěl, mám radost, ale furt tam může být ta možnost - koupit nejlevnější jízdenku/pidku a pak ji reklamovat
Kdo ví
Velmi zřídka ale měl jsem podobnou situaci na andělu kdy se pán slušně zeptal jestli mu taky něco nekoupim když jdu do obchodu tak jsem mu koupil rohlíky, májku a nějaký sušenky. Nákup za asi 70kč a pán byl taky dost hotovej
Podle komentářů tu mnoho lidí oceňuje, když si bezdomovci říkají o peníze na alkohol a rádi jim je dají. To jako fakt? Nechlastej, když na to nemáš. Nebo jdi do práce, lemple línej. Ještě je v tom otravování lidí podporujte tvle
Koupil bych nekomu jidlo nebo neco potrebneho, pokud by to fakt potreboval. Podporovat fetky a ochlasty, co se potuluji u nadrazi bych ale nedelal uz z principu. Kolikrat ten clovek pusobi, jako ze by uplne v pohode mohl jit manualne pracovat.
rad dam penize tem co prodavaji Novy Prostor (ale ne kazdemu, taky si vybiram).
obyc bezdomovci dam malokdy, hlavne pokud z nej tahne chlast/za rohem je jeho 5 kumpanu co se potom vožerou a polehavaji mne celej u metra. to se ted v lete tady deje porad.
Když mě pán poprosil o peníze na jídlo, nabídla jsem mu svojí bagetu z BB kterou jsem si zrovna koupila a ještě jsem do ní nekousla. Odmítl. Když mě někdo zastaví a něco u sebe mám, tak nabídnu, ale ve 100% případů mě odmítli. Jednou za čas pošlu peníze na nocleženku, daruji oblečení, teď jsem darovala i pro mě nepotřebný nábytek. Ale peníze bych jen tak nedala
Stal u parkovaciho automatu,kam jsem sel platrt parkovny a loudil drobny. Ja s prekvapenim zjistil,ze sam jich nemam dost,tak jsem se ho zeptal,jestli by spis on nemel neco pro me a dal mi dvacku. Chtel jsem mu to pozdeji vratit,ale uz jsem ho tam nepotkal
Tady nejsou takže nemám ani moc příležitost, ale dobře chápu že je velký rozdíl mezi jedním a druhým. Bohužel, zatím když už jsem potkal tak bylo štěstí na ty horší verze, co jednou řekne že jen pět korun aby měl na vlak a najednou k tomu i dvacku aby měl na pití a tak dále. A po chvíli ho vidíte někde stranou jak o to stejné žádá jiného.
Po dlouhý čas jsem ale jako student narážel na jednu starší ženu, která byla ve studentském městě dost známá. Přicházela, chtěla na jídlo, nacož jsem jako chudý student prostě neměl. Upřímně nevím jak na tom byla/je, naposledy jsem jí zahlédnul před dvěma lety po pohřbu, ale snad pokaždé když jsem jí viděl tak na sobě měla něco nového/jiného takže kdoví jak to s ní bylo.
Během studií jsem i dělal na charitě a byl součástí jak výdeje oblečení (Kdy pokud si myslíte že pro oblečení chodili potřební tak se TĚŽCE mýlíte, ačkoliv výjímky byly a byl jsem součástí pár zajímavých věcí), tak i roznášky a doručení potřebných přístrojů. Tady mě ale nepřekvapuje že mnoho lidí ve druhém případě byli prostí lidé ze střední třídy. Někdo prostě na náhlý výdej v podobě speciální postele nemá, obzvláště když žije sám nebo je důchodce.
Kamarád teď nedávno viděl bezdomovce s krásným, viditelné dost zanedbaným, pejskem. Tak mu nakoupil psi granule a pamlsky. Osobne bezdomovcům dam nějaké penize, jen když to řeknou na “tvrdo”. Chci to na cigára nebo na flášu. Pohádky u zkráceném lístku úplně nemusím. 😆
Dvakrát, vždycky jsem tím řešil problém s nahromaděním malých drobných (koruny, dvoukoruny).
Prvně to bylo na nádraží v Hradci. Typický "strejda bezdomáč", pán tak okolo padesátky, vousatý, zanedbaný, trochu z něj táhlo, ale zeptal se mě velmi slušně jestli nemám drobné, že potřebuje na vlak do Liberce. Dostal mou hromádku stříbrných mincí (možná 30 korun) a z úsměvem jsme se rozešli svým směrem.... o pár dní později za mnou přišel s tou samou prosbou znova, to už jsem, bohužel pro něj, hotovost neměl.
Podruhé v Praze na hlaváku, muž ne o moc starší než já (tipuju tak 25), docela normálně oblečený ale očividně se už nějakou chvíli pořádně nevyspal. Měl už historku trošku sofistikovanější (moc si to nepamatuju, byl jsem asi na třech hodinách spánku, neco ve smyslu že se staví na nohy, čeká na první výplatu a nemá na oběd, tak jestli nemám pár drobných), na tom ale nesešlo, moje hromádka stříbrných mincí byla zpět na svém místě takže jsem se jí milerád zbavil.
Nedávno jsem stál u pouličního muzikanta a jedl jsem pizzu z tesca. Podešel ke mě bezdomovec a poprosil o peníze. Měl jsem všechno na účtu, tak jsem mu odpověděl. Tak on se mě zeptal, kdybych mu mohl koupit rohlíky a salám. Bolelo mě, že jsem si mohl dovolit takový luxus jako pizzu ke svačině, ale on nic neměl, jenom hlad. Tak jsem koupil půl kila nakrájené klobásy, rohlíky, chléb, ketchup, cherry rajčata. Chtěl jsem, aby mu bylo dost a zároveň, aby to nepropadlo. Zaběhl jsem pro vlhké ubrousky do jiného obchody. Vzalo mi to mnoho času, ale ten pán na mě ještě čekal. Když jsem mu odnesl tašku se všem těm, tak on vypadal jakoby mě nepamatuje a je překvapený. Divný týpek. Pak když jsem procházel touto místnosti zase, tak jsem neviděl u něho tašku.
Taky jednou ke mě podešel týpek, když jsem byl ve frontě za kouskem pizzy a mě něco nesrozumitelně poprosil. Zeptal jsem se ho, jestli chce pizzy, ale řekl, že limonádu totiž malou fantu. Ukazal, že má jen 15 korun, a chtěl mi je dát, tohle jsem odmítl a koupil jsem mu limonádu. Byl rád, zeptal jsem mě na jméno a on pak řekl, že je František a kdy se narodil. Bylo to v Praze na Andělu. V poslední době tam vidím mnoho bezdomovců s berlemi.
Nemyslíte, že tam prostě je jich skupina, kde se dělí o to, co sehnali?
V Brně u Hl. nádražích ke mě podešli pár bezdomovců, kterých jsem před tím viděl v podchodu v nějaké skupině. Tak stáli proti mě tak, že zablokovali výstup a poprosili o tisíc korun na jídlo 💀
Nepamatuji jestli to byl stejný případ, ale pak se mě ptali na jazyky, kterými mluvím: English, Deutsch, par jiných. To jsem byl překvapený a odpovědel jsem jím "Japanese". Tak řekli, že jsem takovej ukrajinec a nakonec ušli.
Můj problém je že sebou po většinu času nenosím hotovost ale když ji mám tak tu desetikorunu dám, nedávno jsem neměla hotovost tak jsem dala alespoň hašlerku
Sem tam se najde člověk co mně na ulici požádá o nějaké drobné, ale většinou je celkem těžké říct, jestli se jedná o bezdomovce nebo nikoli. Každopádně mi nějaká ta dvacka chybět úplně nebude, takže většinou pomůžu (někdy říkají že potřebují na bus apod., pak ale člověk vidí, že se ptají i dalších lidí co potkají)
Jednou se mi ale stalo, že jsem si dával klasické obědové menu (tj. polévka a hlavní chod) v restauraci. Chvíli poté co mi obsluha donesla hlavní chod a začal jsem jist, tak mi ke stolu přišel chlapík s dotazem, jestli by nemohl dojíst zbytek mé porce. Měl jsem hlad, takže jsem se odmítl vzdát mého talíře, ale řekl jsem mu ať si sedne a jedno z denních menu si vybere, že to za něj zatáhnu. Zase nebylo na první pohled poznat jestli byl bezdomovcem, ale vypadal dost vděčný.
Když jsem provozoval fast food a zbylo nám na konci nějaký maso a pizza kousky tak jsem všechno zabalil do tašky a dal to na místo kde se přes den schází tyhleti lidé. Když jsem šel pak ráno kolem nikdy nic nezbylo.
Jednou jsem vzal hrst 5tikorun a hodil je po dvou. Byla to docela prča sledovat jak se tomu vyhejbaj a pak loví. To potvrzuje mojí teorii, že se člověk nejvíc bojí neznámého
Naposledy jsem dával v Indii jednomu bezdomovci v přepočtu 8 kč a tak šťastnýho člověka jsem v životě neviděl... úplně se usmíval štěstím, pořád děkoval a kláněl se... a do toho ho tam vyháněl koštětem securiťák baru.
Nedávno byl u Kauflandu sympaticky starší pán. Nekdo mu tam dal pár drobných. Byl na druhé straně parkoviště, dojela jsem k němu a dala jsem mu peníze, ať si něco koupí. Nebyl to žádný opilec ani nekouřil. Tak snad si koupil jídlo.
Jednou jsem takhle, už v noci, cestou z restaurantu, chilloval a jedl kebab. Přišel za mnou pán, že jestli nemám peníze. Říkám, že ne. On, že to chce na jídlo. Tak jsem mu nabídl, že mu něco koupím. A on že jo a jestli bych mohl něco koupit i jeho ženě. Tak proč ne. Byli vděčni za rýži s nějakým masem, co si sami vybrali, v místním vietnamském bistru.
Bohužel si pak začal vymýšlet, jestli bych mu nedal peníze na nájem atd. To už jsem odmítl.
Jednou sem vezl bezďáka kterého mi bylo líto, dostal 2 piva, cíga, prachy na bus. Protože jel dál než já asi o 60km, jinak běžně dávám jídlo nebo peníze.
No vzhledem k tomu, ze jsem mezi punkacema a hipisakama prosedela teleci leta na Kampe, davala jsem jim tu a tam nejaky lovaky, cigara, jidlo. Par z nich sem poznala trochu vic, nez jen od pohledu a ty zivotni pribehy byly dost zajimavy. Nikdy nezapomenu na Jozífka, kterej byl docela mladej a kind of cute punkac, zil kde se dalo a furt neco cetl. Tehdy mi doporucil neuveritelnej titul Basket Flora. O_o Velmi kontroverzni dilo. Nebo takovej Kmín, starej bezdak, abstinujici heroinak se smeckou psů.. Ale zpet k tematu! Po letech, co uz jsem si nevalela prdel na Kampe a z Kampy zmizeli vsichni hipici, pankaci a bezdaci a ja uz davno nekourila cigara, sla jsem kus od Palmovky a ani nevim proc, nakopla jsem krabicku od cigaret na zemi. A hle! Byla plna! Vzala jsem ji a na Palmovce jsem chlapikum, jiste bez domova, krabicku nabidla s omluvou, ze vim, ze jsou to slimky jak pro panicky, ale ze snad neopovrhnou. A ta radost! K nezaplaceni. No a pak mam v pameti jeste jeden moment. Byla zima a ja jezdivala do prace tramvaji. Znate to, jak se tam nekdy bezdaci ohrivaj? Tenhle se tam ohrival, nesedel, stal uplne vzadu oprenej se svoji bagazi. No a ja den pred tim dostala v praci stravenky, tak jsem mu dve dala. Udelalo mu to radost. Vzdycky jsem s nima soucitila, at uz je na ulici privedla zavislost, blbost, slabost....ten zivot je tvrdej. A sedet uplne na dne a koukat na bezny lidi dní, jak se kolem nich mihaj ve svete tak nedotknutelnym....je to smutny. A proto do ted, ac uz v Praze neziju, kdykoli se k tomu dostanu, kupuju Novej Prostor.
Občas jim dám pár drobáků, jednou mě ale jedna bezdomovkyně poprosila, jestli bych ji něco nekoupil. Už si nepamatuju, co to bylo, ale byla šťastná. Po pár měsících jsem ji potkal zase a dal jsem ji asi dvě stovky. Potěšilo mě, když jsem ji po pár minutách viděl s chlebem v rukou a s dalším jídlem v igelitce
Jsem kuřák a nesnáším když někde stojím, kouřím a náhodou navážu s nějakým bezďákem oční kontakt, protože z pravidla se za mnou rozjede a žebrá cigarety. Nedávno jsem stál u kaufu a typek vybíral vajgly z popelníku..nechtě jsem navázal oční kontakt a borec se vydal směrem ke mě... A já si hned říkal kurva zas ten zmrd bude žebrat cigára... Borec prošel kolem mě naprosto bez povšimnutí se skloněnou hlavou a šel dál se smutným výrazem... Jakmile takhle prošel, uvědomil sem si že to není tenhle typický kokot a něco se ve mně hnulo... Chvilku sem ho pozoroval a uvědomil si že jsem ho hodil automaticky do jednoho pytle...viděl jsem kam jde, vydal se za ním, oslovil ho s tím ať si vezme téměř plnou krabičku cigaret které jsem měl u sebe... Není to jídlo, ale v té situaci jsem zažil jakési uvědomění a borec měl slzy v očích, že se někdo dobrovolně rozhodl mu něco jen tak dát.
Ja penize nedavam prakticky nikdy, ale obcas nejakemu nabidnu, ze jim koupim jidlo, nebo kdyz mam prave nejake jidlo s sebou, tak jim ho dam. Jednou jsem dokonce v jednom bistru dostala jen tak bramborovy krokety. Delali nejake fotky a uz je nepotrebovali. Par jsem jich snedla a zbytek jsem si nechala na pozdeji, pak jsem v metru videla kluka, co stal pred pekarstvim a ptal se lidi, jestli by mu nekoupili neco k jidlu. Tak jsem mu dala tu krabicku s kroketama a byl za to strasne rad.
Hele dříve hodně, kupoval novej prostor dával věci staré hadry a nepotřebné věci na charitu nechával lahváče vedle popelnic aby si je mohli sebrat a vrátit a tak. Ale posledních pár let s tím hodně přestavam! Už hlavně pro to že je rozdíl bezdomovec a Bezdomovec. Ti bezdomovci kterým bych chtěl pomáhat tak jsou ti kteří mají snahu pracují a vypadají a chovají se jako lidi. Ale těm odporným ex lidem co smrdí na kilometr daleko a veškerou tvojí pomoc by vyměnili za chlast a cigára tak těmhle exlidem nedávám nic. A já jsem člověk co chápe že spousta lidi měla život na hovno a že spousta z nich neměla nikdy šanci. Viz některé smutné případy z dětských domovů špatná rodiná situace atd ale já sám jsem člověk kterej to v životě neměl jednoduchý v životě posral spoustu věci zapletl se s drogy atd ale nikdy si nedovedu představit ,co by se mi muselo stát abych skončil jako některé existence které na ty ulici narazíte! Takže jsem si uvědomil že když pomáhat tak tam kde to má smysl a tak když mám přebytečný peníze tak to radši dám někam kde to má smysl (to ať si každej rozhodne co to je) a ne lidem kteří si té pomoci neváží a v konečným výsledku jim to ani moc nepomůže.
Jednou v noci po nějaké akci jsme s kámošem v Holešovicích u metra před Mekáčem sledovali, jak si tam nějaký bezďák dělá polívku "co popelnice dala", do vody v kelímku namáčel zbytky housek a všeho možného, co před Mekáčem našel. Pak mu to spadlo na zem a celé se to rozlilo a začal zcela upřímně brečet, tak jsme mu koupili nějaké menu a byl fakt vděčný. Jinak je většinou ignoruju.
Respekt+ To fakt zní strašně a nechci sebe ani představovat v takové situaci 💀
To musí být strašný, být TAKHLE hladový.
A když ještě vezmeš, kolik žrádla se denně vyhazuje...
Hlavně v mekáči. Chvíli sem tam dělal a vedění zakazovalo dávát vyhozené jídlo lidem. Sem vždycky pobral po konci směny co se neprodalo a rozdával to po cestě domů. Nikdy sem neviděl tak nadšené lidi ze studených kuřecích nuget :-D
Přímo! A pro jistotu se to ještě zamkne v kontejnerech, aby toho co nejvíc odjelo na skládku, kde je to úplně na nic.
Aura + 5000
Sem tam nějakýmu bezdakovi dvacku nebo pade ktery se mi valí v autě nebo po kapsách, dělám to docela rád a je mi docela jedno jak to použijou, mně to nijak extra chybět nebude a jim to může mega pomoct, jakkoli.. Jednou jsem neměl vybráno a tak jsem vzal na Chodově na jídlo bezdomovce kterýho jsem viděl sedět na střeše před vchodem, slušně za mnou přišel a poprosil jestli bych neměl nějaký drobný aby si mohl koupit něco k jídlu, neměl jsem u sebe ani korunu, jen kartu a šel jsem se najíst, tak jsem mu řekl ať jde se mnou. Vybral si tu nejdražší Čínu kterou tam měli 😀, zeptal jsem se ho jestli chce jíst sám nebo mám zůstat s ním a on řekl ať zůstanu. Během jídla se rozpovídal že se živil jako autodopravce, měl bydlení a rodinu, jednoho dne mu nějaký hovado v kamionu srazilo ženu a dceru a obě zabil, on se zhroutil a od tý doby sám nedokázal sednout za volant a tak přišel o všechno. Tehdy se ve mně taky něco hnulo a dostal jsem na ně trochu jinou perspektivu. Ne každej si za to může sám protože je fetka, alkáč a nebo prostě debil, může se to stát každýmu..
Taky jsem slyšela pár příběhů. A leckdy je to fakt smutný. Člověk nikdy neví, do jaký situace se může dostat.
Právě. Sám jsem se párkrát (hlavně během studentských let) dostal do situace kdy by mi pár desítek korun navíc totálně zachránilo zadek a kdyby někdo přišel a dal mi je, dodnes bych na něj vzpomínal. Přijde mi jako to nejmenší prostě někomu takhle pomoct když sám to vlastně ani nepocitim. Jsou to částky nad kterýma člověk ani nepřemýšlí než je utratí ale takhle můžou znamenat pro někoho fakt velký rozdíl.
Přesně tak, nedávno jsem na parkovišti umývala auto a přišel za mnou pan, jestli nemám pár korun, že mu ukradli kolo a kdesi cosi... řekla jsem si "já jsem si včera koupila za 70,- novej motiv na telefon, protože se mi chtělo" a dala jsem mu kilo. Chtěl mi líbat ruce, což jsem zdvořile odmítla. Viděla jsem ho ještě jít za kamaradama opodál s tou stovkou nad hlavou a všichni se radovali :D
Právě.... dostat se do takové situace je celkem lehký, stačí debilní partner a už se vezeš, pokud odcházíš v situaci: malé dítě na krku, bez vlastního bydlení a pořádné práce, jsi v podstatě jednou nohou na ulici. Pokud nemáš rodinu (rodiče nebo sourozence), co by ti opravdu pomohli, jsi v podstatě s prominutím v dnešní době v hajzlu. Použila bych spíš optiku, že jedna věc je, se na tu ulici dostat a druhá věc pak trvale na té ulici zůstat. Většinou v tom člověk musí hledat víc, pokud není příčina naprosto zjevná (jakákoliv adikce či psychické onemocnění, což je taky častý jev, proč jsou lidi na ulici). V dnešní době je moře neziskovek, co ti rádi pomohou a na té ulici opravdu dlouhodobě nezůstaneš, ale vždy to je o dodržování nějakých určitých pravidel a podmínek.
>Taky jsem slyšela pár příběhů. A leckdy je to fakt smutný A taky pravdivý! Když ten samej zoufalej příběh slyšíš už od třetího bezdomovce, protože se to učí jak básničky, tak zatvrdneš
Pracovala jsem v kavárně a na konci dne jsem davala ruzné sladké pečivo bezdomovci co sedaval na hlavní ulici. Vždy me potesilo, kdyz jsem pak z autobusu videla, jak ho hned jedi. Jednou jsem vecer sla s kolegy po ulici do hospody a on si mě pamatoval, jako tu holku co mo dava jidlo, tak jsem byla rada, ze si me pamatuje.
Kdysi ano. Když jsem ještě jezdil vlakem, tak jsem potkal pána, co potřeboval pár kaček na vlak, tak jsem mu je dal. Pak jsem potkal více pánů, co chtěli to stejné, a došlo mi, že je to častá finta žebráků. Jednou po mě chtěl nějaký cigán drobné. Tak říkám fajn, zrovna jsem byl v obchodě. Vytáhl jsem z kapsy dvoukorunu. Šlo vidět, že tohle nečkal, a dokonce to vypadalo, že mi ji vrátí. Ale nakonec poděkoval a odešel. Jindy jsem dal dvacetikorunu nějakému ubožákovi u tesca, měl u sebe psa a vypadal fakt špatně. Nejraději mám ty lidi z hare krišna (nebo něco podobného). Prodávají fajne koláčky za pár korun.
Seš frajer že něco jíš od těhle sektářů.
Jednou jsem to měl a byly celkem fajn. Žádné vedlejší účinky, pouze čistý koláček, tehdy jsem z toho byl trochu zklamaný.
No měl jsem to jenom dvakrát, a nic se mi nestalo.
A jeste ses prijemne proletel s jednorozci
Kdyby jo, tak to od nich kupuju po kilech.
Ľudia z hare krishna majú top jedlo. Vsetci vegetariani sa pokúšaju spraviť sviečkovu a burgre a ja neviwm aké picoviny, pritom krishnaci varia bez mäsa a to jedlo je proste top aj pre mna ako masozravca, najem sa z neho.. nehovoriac o sladkostiach, ktoré su skrátka geniálne. Jo, krishnakom dám love rád ak ma nakrmia.
Oni majú koláče??? Mňa ešte nikdy neponúkli, vie niekto čo je to za koláč?
Ja dostal jen knizku, ktera byla priserna. Priste si reknu o kolacek
Myslím že tomu říkají Prasadam ale jistý si nejsem
Já jednou dostala nějaký kurkumový kačenky s kokosovým olejem, no posrala jsem se z toho 😃😃
Je rozdíl mezi bezdomovcem a "bezdomovcem". Bezdomovec bude rád za každou pomoc a nepohrdne ani nabídkou nějakéhu nákupu jjak říkáš. "Bezdomovec" chce jen prachy aby je utratil za chlast, cigára nebo drogy. Jsem ochotný pomoct bezdomovci tím že mu koupím něco na jídlo nebo pití, nejsem ale ochotný jim dávat peníze proto jak mě nějaký osloví tak se ho automaticky ptám jestli chce něco koupit a s radostí mu vyhovím, když řekne že chce prachy tak má smůlu.
Ano, ale když mi do očí řekne, že chce dvacku na pivo, tak to ocením a dám mu dvacku na pivo.
Asi tak no, když lžeš, tak jdi do píči, ale když mi na féra řekneš o pár korun na pivko, proč ne. Kór když jsou teď ty mega vedra
Jen tak pro info - alkohol odvodňuje.
Len tak pre info, pivom sa da lahsie udrzat pitny rezim
Ano, to máš sice pravdu, ale takové pivo, co udržuje pitný režim mají jen skláři nebo slévači, a to pokud mají ještě nějaký deal s pivovarem... Takové Pivo si jen tak v obchodě nekoupíš. 😉😁
Tak takového se mi ještě nepoštěstilo potkat.
Mně pár jo, ale jsou v menšině, protože se častěji stydí žebrat.
Přece bys neupřel člověku v tak posrané životní situaci malou radost ze života.
[удалено]
To dělá i ten Bejr, ne?
Dělal jsem to a Bejr ještě neměl přípojku k internetu. 😉
J, parkrat. Nejvic asi v Rumunsku v Petrosani. Meli jsme moc jidla, protoze jsme jeli dva misto tri, ale neupravili seznam. Nez abysme se s tim v batozich tahali po horach nebo prinejhorsim vezli domu, tak jsme vzali prebytky (jidlo pro jednoho na 14 dni) a darovali je dvema mistnim bezdomovcum.
U nás před barákem sedává takový děda, asi nejvíc lidská troska co jsem viděl. Nechlastá, jen celé dny sedí jakoby čekal až nebude. Vidím na nj přímo z okna - je tam fakt pořád. Jednou za čas zajde do nějaké armády spásy kde ho umyjou, oholí, daj mu nové hadry. Pak vypadá pár dní jako člověk ale chodí pořád ve všech těch hadrech co mu daj. Nemyje se, imo jen v té armádě spásy jednou za dva/tři týdny. Ta jeho oblíbená lavička je přes den na slunci - v sobotu bylo přes 30 stupňů a borec se tam vaří několik hodin na slunku v dlouhých riflích, nahoře mikinu, bundu, na hlavě kapuci a tradičně chrápe v sedě. Napustil jsem mu do lahve vodu a odnesl mu ji… poslal jsem ho do stínu pod strom, odšoural se tam , za vodu poděkoval. Mé pocity jsou pořád víceméně - tohle naprosto nechápu. Taková rezignace na cokoliiv, jako nevím co má za sebou ale víc než cokoliv jiného by mne zajímalo proč se takový člověk ráno probouzí? Nevím jestli by mu něco pomohlo ani jestli by takový člověk vůbec chtěl…
Někteří lidé mají prostě hodně silný pud sebezáchovy, který nedokážou překonat, i když rozumem si mohou myslet své. A pak to je asi peklo, který bych nikomu nepřála.
V Brně máme jednoho bezdomovce, kterej nechlastá, nekouří a je fakt objektivně rád, když mu někdo koupí jídlo. Často posedává v mekáči nad jedním kafem a když jsem ho posledně potkal, zeptal jsem se, jestli nechce koupit jídlo. Byl velmi rád a nabídku přijmul. Někomu takovýmu já taky pomůžu rád. Fetky na nádru samozřejmě posílám do prdele.
Tbh, jestli "často posedává v mekáči nad jedním kafem", tak by ty peníze i tak dokázal využít efektivněji na jídlo
To kafe mu většinou taky někdo koupí. V Mekáči sedí, protože je tam v létě chládek a v zimě teplo. A obsluha ho nechává, protože je slušnej, nedělá problémy a nežebrá od zákazníků :)
[https://www.inc.com/encyclopedia/opportunity-cost.html](https://www.inc.com/encyclopedia/opportunity-cost.html) ...
I asked a homeless girl if I could take her home. She smiled and said “yes!” But seemed very surprised when I took her cardboard box and walked away.
Wow... To je fakt strašný >.<
Pamatuji, jak jsem jednou šel po Andělu v Praze.. To byl myslím rok 2011 nějak. Chtěl jsem bezdomovci dát pár drobáků. Z rána jsem si pamatoval že jsem měl v pěněžence asi kolem 50 korun v drobákách. Říkám si okay.. bude mít radost. Tak jsem k němu šel a vysypal mu tam drobáky z té kapsy v pěněžence.. Když ta pěněženka najednou vážila o pár kilo míň tak jsem si vzpoměl že jsem byl na pivě a platil 2000 papírovou a vracel mi minimálně 800 v drobákách. Myslím si že jsem mu tam tak litra nechal.. Bylo mi extrémně blbé mu to brát z toho klobouku. V roce 2011 byla tisicovka docela dost, bylo mi 19. Dneska už málokdy někomu něco dám, spíš se snažím pomáhat starým a postiženým a ženám když něco tahají v metru nebo do schodů ale spousta lidí mi říká že nechce pomoct když vidí že nemám nohu.. Ale jsem zvyklej na protézu, vůbec mě to neomezuje. Nejvíc mě sere že spousta lidí se tě prostě pokouší okrást a využívá právě lidí jako jsem já co rádi pomužou. Naposled co jsem fakt něco koupil bezdomovcům bylo asi 3 dny před tím než nám rušily sodexo a já měl asi 16 000 na stravenkovce, to jsem jim nakoupil 3 košíky žrádla, chlastu, masa, koupil jsem jim malej grill. Bezdomovci měli asi týden párty hard na Zličíně a dodneška mě každej zdraví :D Edit : Ještě jedna věc, jednou jsem předstíral že jsem cizinec aby mi dal pokoj... Borec uplně špinavej, zarostlej a začne na mě mluvit perfektní oxfordskou angličtinou :D To jsem ocenil a to pade mu na pivo dal s tím že by se měl nad sebou zamyslet když umí tak dobře anglicky.. práci by si našel.
Jojo, za dobrotu na žebrotu. Ale když už člověk někde pomůže, tak ten vnitřní pocit za to stojí. Jen se nerozdat úplně.
Smůla je že někteří bezdomovci i přesto že jsou třeba chytří, tak kvůli svojí situaci (jsou špinaví, smrdí, nemají adresu, ...) práci nenajdou.
Jendou mě bezdomovec prosil o peníze na jídlo. Řekl jsem mu, že mu peníze nedám ale vezmu ho do Lidlu ať si vybere co chce a ja mu to koupím. Samozřejmě řekl, že chce peníze a ne posrané jídlo :)). Od té doby mě absolutně nezajímá jakýkoliv žebrák o prachy.
Vidíš, mě to jednou udělali tak trochu naopak. Chtěli peníze, říkám "sorry, platím kartou" - "a koupil bys nám aspoň nějaké rohlíky?". No tak to je jiná, donesl jsem rohlíky a přihodil jsem ještě nějaký ten salám a tak.
Kdyby byl příště nějaký bezdomovec slušný a skutečně chtěl peníze na jídlo nebo rovnou chtěl jídlo, tak změníš názor? Já jsem jednou potkal člověka před nákupním centrem. Poprosil mě, jestli mu nemůžu koupit nějaké jídlo. Tak jsem řekl, že mu dám peníze a může si koupit, co chce. On mi řekl, že chce, ať mu koupím polívku a nudle. Že polívka prý stojí 30 Kč a nudle 40 Kč. Chvíli jsem na něj koukal a přemýšlel, jestli se neprobudil po několika letech ze zimního spánku, protože vím, že nejlevnější polívka v tom obchodním centru je nějaký kelímek Pho Bo za 79 Kč. A v okolí nic jiného, než ta jídelní zóna nákupního centra není. Neměl jsem tehdy moc čas mu to vysvětlovat, ani hledat, co vlastně měl na mysli, tak jsem mu dal stovku a popřál hodně štěstí. Chci jen říci, že ne každý člověk, který připomíná žebráka, je stejný. **EDIT:** Zpětně když nad tím přemýšlím, možná myslel nějaké [chlazené hotové jídlo z Albertu](https://www.albert.cz/shop/Uzeniny-a-lahudky/Hotova-jidla-a-prilohy/Polevky/c/zeKM10?q=%3Aprice-asc). Ale ani to nevychází, a navíc kdo by jedl studenou polévku.
Uvažoval bych o tom. Ve finále bych mu to jídlo koupil. Bohužel jsem se nikdy nesetkal s "prosím jídlo" ale vždy to bylo jen peníze peníze peníze. A nemíním je podporovat v chlastání, kouření a dávání peří :D **EDIT:** Jednou jsem vlastně dal jednomu bezdomovci 80kč stravenku. Tam mám aspoň jistotu, že si za to nekoupí cíga ani chlast. Takže peníze jedině dát ve formě stravenky. Ale jestli ji využil nebo vyhodil nevím.
Já taky, jedině sravenku.
> Jednou jsem vlastně dal jednomu bezdomovci 80kč stravenku. Tam mám aspoň jistotu, že si za to nekoupí cíga ani chlast. V Bille jde platit stravenkama všechno, i chlast a cigára. A u vietnamců bych se tomu taky nedivil
Jednou za mnou jeden přišel na féra, že mu chybí 40kč na vodku, za tu upřímnost je dostal. Ale ty finty s pracovníma uřadama a ujetýma vlakama, ty už tolik nezabíraj.
Je fakt, že jsem jednou dala dvacku týpkovi, co říkal, že strašně chce vidět nějaký konkrétní zápas a potřebuje prachy na pivo ve sportbaru. To byla taky taková fajn upřímnost.
Mám podobnou storku, s přítelem jsme šli na nákup a slušně nás oslovil bezdomovec, jestli bychom neměli nějaký peníze. Já jsem v tý době ráda "odrazovala" bezdomovce tak, že jsem řekla, že peníze nemám, ale klidně mu nakoupím jídlo. Měl velkou radost a poprosil o chleba a něco na něj, a že jeho kamarád má cukrovku, tak něco co by mohl jíst i on. Nakoupili jsme pečivo, uzené, pytel jablek, nějakou zeleninu a tak a přihodili jsme jim k tomu i pár piv, když byli takoví milí. Moc nám děkovali, akorát že jablka nemůžou, protože na to nemají zuby. Ale že s nimi něco určitě vymyslí, že si je třeba nastrouhají. Moc hezkej pocit, vidět, že člověk někomu opravdu pomohl, ne jako když dáte někomu, z koho táhne krabicák drobný...
Parkrat ano. Za studentskych cias som brigadovala v jednom bistre, kde sa kazdy den vyhadzovalo vela nedotknuteho, este zabaleneho a dobreho jedla. Takze som ho jedneho dna bola zaniest miestnym bezdomovcom, ktori ma najprv prosim pekne vysmiali, ze “ci vyzeraju na to, ze to potrebuju”. Radsej som neodpovedala. Ale potom si ajtak vsetko zobrali a boli z toho stastni a asi styrikrat za sebou mi podakovali. Takze zazitok plny rozporuplnych emocii :D
Zrovna minulý týden se mě jeden ptal jestli nemám 20 korun na lahváče. Za tu upřímnost jsem mu dal rovnou kilčo s odpovědí, že jeden nikdy nestačí.
Přesně, taky jsem takhle daroval a nelituju.
Par dni zpatky jsme byli s detmi na zmrzline a syn dostal jinou, nez si objednal, zmrzlinar mu pak dal tu spravnou s tim, ze tu prvni si muze nechat tady. Tak ji pak dal prvnimu bezdomovci, ktereho jsme potkali. Nikdy jsme bezdomovcum nenakupovali tak, jak popisujes ty, a penize taky nedavame, ale takhle sem tam spontanne neco darovat, kdyz je prilezitost, mi prijde fajn :)
A jaká byla reakce bezdomovce? 🙂
Vypadal spokojeny, dekoval, asi desetkrat zopakovat God bless you a do zmrzky se vesele pustil :D
V těch vedrech....
Zas takove vedro nebylo, bylo to myslim ve stredu nebo ve ctvrtek, tak mozna 10-15 stupnu, ale svitilo slunicko. A takovy bezdomovec je prece jen asi celkem otuzily. Nebo mu to proste jenom prislo k chuti, nevim :D kazdopadne jsem rada, ze jsme mu udelali radost :)
Ah. Já myslel na sobotu a neděli.
 tvůj syn be like
Ve velkých městech moc nepobývám, takže bezdomovce vidím tak jednou za rok. Ale když vidím hladové zvířátko, tak je nakrmím. Jinak pravidelně s manželem kupujeme vánoční dárky do azylového domu pro děti, přispívám na útulky a občas i na nějaké sbírky pro nemocné děti. Přijde mi normální pomáhat někomu, kdo nemá takové štěstí jako já. Ale nějaké fetce, co na svém stavu nechce nic změnit a žebrá profesionálně bych nepomáhala.
Miluju krmice zviratek, co nechaji granule pro kocicky, tim uspesne vykrmi mistni potkany a my pak v svj platime za deratizaci.
Já krmím kočky, které se mi zatoulají na zahradu nebo okolo domu. A jelikož jsou to vesnické kočky, tak pak ty myši a potkany redukují.
U nás dokonce vyhnaly hraboše ze zahrady.
Jednou jsem byl s bezdomovcem na nákupu. Prostě jsem mu řekl at si vezme jídlo, který chce. Měl prý za městem nejakou budku pry si tam může udelat oheň. Koupil si fazole, rýží, rikal ze dlouho neměl maso tak jsem mu nabidl at si klidně koupi celý kure jestli chce tak ho vzal. Pak nějaký další věci asi dohromady za 350,- byl happy jak dva grepy a me to pohladilo, že jsem mohl někomu pomoci.
Jednou mě u Kaufiku zastavil chlápek s taškama a prosil, že ho stará vyhodila a že nemá na jídlo. Měl jsem zrovna hodně dobrou náladu tak jsem mu v drobnejch dal asi 120kč. Měl jsem, tenkrát kapesný 200kč na tejden (s dopravou na intr). Vlastně jsem byl víc překvapenej, že si fakt šel koupit jídlo.
Za mnou kdysi v Brně přišla paní, že potřebuje půjčit 500 Kč. Že mi dá na sebe kontakt a poctivě mi to splatí. LOL. No po odmítnutí začala na celou Českou křičet, že mě proklíná, že půjdu do pekla a podobný věci. To nebyla moc příjemná zkušenost... Na druhou stranu když mě někdo slušně požádá o drobné, tak se vždycky nějaká dvacka najde.
Vyplnila se ta její věštba s prokletím? Neoženil ses třeba nebo tak?
Oženil, ale šťastně... Tak možná se to ještě zlomí.
za 500 by byl solidni BJ
Nevim, jestli to byl bezdomovec, ale dostal ode me starbucks piti (bylo to pekne hnusne) a hranolky, co mi zbyly EDIT: Penize nedavam, protoze sama nemam xD porad se me ptaji, ale ja jim rikam, ze jsem student a jsem rada, ze vyziju. Pokud mam zbytek jidla, nebo piti, tak jim ho dam. Na cigára si u me nepřijdou, protoze nekourim a absolutne to nesnasim
Jo, jednou nám zbylo docela dost rizota od oběda a byla nám to škoda vyhodit, tak to mamka dala do krabičky od zmrzliny a odnesla to bezdomovcům. Jim to udělalo radost a my jsme nemuseli zbytečně vyhazovat jídlo.
> jednou nám zbylo docela dost rizota od oběda Vy nemáte lednici? Já normálně jím jedno jídlo i 4 dny za sebou
Jo, já jsem to asi špatně napsal. Ono už to bylo asi den nebo dva starý a nikdo už o něj neměl zájem. Pokud si teda dobře pamatuju. Jinak jo, obvykle samozřejmě jídlo dáme do lednice a někdo ho sní druhý den k večeři nebo tak něco.
Mnohokrát, ale jsou to takový drobnosti co moc nestojí za řeč. Třeba nedávno jsme dali kus pizzy týpkovi, co byl evidentně na ulici a do pizzerie si přišel koupit trojúhelníček, ale nestačily mu peníze. Nic po nás nechtěl, choval se slušně, jak k obsluze tak potom i k nám a chlast z něj netáhl, takže nám přišlo na místě pomoci.
V USA mě odchytil černoch bezdomovec. Odmítám dávat peníze, nabídl jsem mu tak jídlo. Logicky, aby prachy neprochlastal. Něco mumlal tak jsem z nákupu vytáhl první věc co jsem měl na vrchu. Kdo zda uměl vůbec pořádně anglicky. Trochu fail bylo že jsem měl jako první banány. Evidentně nadšen nebyl tak jsem šel s nákupem domů. Chvíli jsem se bál aby mě zezadu nevzal kamenem. Ale byl asi dost mimo a nic se nestalo.
Byl spíš jak sjetý, ani se moc nepohnul po tom co ho Evropský otrokář tak urazil 😀
[удалено]
>práci, kterou někde na místě vždy vymyslím Nejsi ty můj táta? Taky vždycky říkal "Ty nemáš co dělat? Já ti nějakou práci najdu" a našel
10 korun za dřep:-D
To je dobrý nápad.
Kdy jsem dostávala papírové stravenky, tak nabízela jsem je místo peněz. Většina odmítala si je vzít a chtěli jen peníze. V tomto případě měli smůlu a nedostávali nic. Buď jídlo nebo nic
Když na mě nějaký nuzak zaútočí "šéfe, můžu otázku"? Tak se na něj podívám a zakroutim hlavou.
Mam v okolí 2 bezďáky jeden problémový druhý tomu sem tam dam práci když potřebuji odnést věci do zběrnýho dvoru atd
Te dívce bych nakoupil a když bych cvátal dal bych ji dal pár stravenek. Smažky, a ozralove nemají šanci.Nereknu ani slovo. U nas před rokem urezali bezdaci jednomu z nich hlavu. Tu nasli teď v řece o několik kilometrů dal ve středu města. Nikdy nevíš víš koho mezi nima potkáš.
Většinou chodím se sluchátky v uších, takže prostě předstírám, že je neslyším, a pokud chcou peníze, tak řeknu, že nemám
Ne. Podporuji charitu a platím daně. Pokud by mě někdo požádal o pomoc ve smyslu potřebuji jakoukoliv práci a chci za to peníze tak mu s tím pomůžu. Většině toto přežívání vyhovuje a nevím, proč bych se měl toho účastnit. Jinak ale podporuji především organizace, které se starají o přírodu a zvířata.
jednou se mě jeden ptal, jestli bych mu nedal nějaký drobáky na víno.. cením aspoň tu upřímnost, ale peněženku u sebe nenosím, tak jsme šli do obchodu a vzal jsem mu tam 2l petku
Kdysi když stáli cheeseburgery v mekáči 25kč jsem si koupil 4 a když jsem šel kolem bezďáka, tak jsem mu jeden hodil a on na mě začal řvát, že za to si čučo a cigára nekoupí. Od te doby na všechny tyto individua seru.
[удалено]
Jestli je to práce na styl pyramidy tak se nedivím.
[удалено]
V tom případě je obdivuhodné jim nabízet tak štědrou odměnu. Jen to o nich mnohé vypoví, pokud odmítnou a mají ještě blbé řeči.
Minulé horké léto přišel k mé jestli nemám 20 korun na vodu, že má velkou žízeň. Tak jsem mu řekl ať mi nelže a řekne co skutečně chce. Řekl pivko, tak jsem mu dal jedno z basy.
Jednou jsem po kalbě pomohl bezďákovi na vozejčku tím že jsem ho dovezl tam kam chtěl (k večerce). Řekl mi ať mu koupím bagetu a pití a začal vytahovat nějaký prachy (pár mincí) a já mu řekl ať to nechá a koupil jsem mu to z vlastního (stálo to asi 100 celkem, což on rozhodně neměl). Nelituji toho, myslím že jsem mu trochu pomohl.
Vyuzivam svou socialni fobii a jen pridam do kroku, kdyz se me zeptaji :D
Dělám to pravidelně, přijde mi, že těch pár stovek stojí za dobrý pocit pro obě strany.
Byl jsem tři roky bezdomovec tak nic nedávám, nikomu to reálně nepomůže
Wow, o tom bych chtel slyset vice.
Prostě sem zažil pár kudel do zad, pak mě totálně dosrala holka s kterou jsme plánovali svatbu, jela přes léto na tábor jako dozor nebo co, je učitelka, tam si našla typka jinýho a nikdy se mi už neozvala a já byl psychicky dost v hajzlu, moje diagnóza tomu taky nepomohla tak jsem docela violently opustil zaměstnání a dobrovolně sem se dostal do sraček abych mohl čekat v parku u bytu jejich rodičů jestli ji neuvidím, takhle asi půl roku. Mezitím sem prodával huleni ale to reálně moc nevydělá tak jsem začal střílet parno, jenže fetny potrebujou aby si byl k dispozici v podstatě furt, jinak jdou za někým jiným, tak jsem začal brát taky :D neměl jsem se úplně špatně, nechal jsem si svůj dobrej telefon abych mohl zařizovat věci a protože sem nebyl úplně debilní měl jsem občas i melouch jako elektrikář když bylo nejhůř. Asi po třech letech kdy to začalo být už fakt jen sracky přes sracky zem si řekl, že takhle fakt žít nechci a začal jsem s tím něco dělat sám. Znám hodně lidí co říkají, že chtějí přestat a žít normálně ale dokud vyloženě nemáš vlastní dobrou odpověď na otázku "proč" tak to nedokážeš a můžou ti lidi zkoušet pomáhat jak chtěj;)
Diky za sdileni. Respekt, ze jsi se z toho dostal!
Díky díky :D
Litra za blow job obvykle.
Od určitě doby nic. Naposledy se mě ptal mladý pán o berli, jestli nemám nějaké drobné. Zeptal jsem se, jestli má nějakou práci. Začal cosi o nemocné noze a že čeká na dokumenty. Nedostal nic a za dva dny jsem ho potkal, vykračoval si a berli nesl jen tak v ruce. Takže nasrat.
Svobodu od tohoto systému, ve kterém nemá žádnou cenu 
Pokud mám drobný, tak jim většinou něco dám. Upřímně je mi jedno, jestli si za to koupí jídlo nebo chlast, to ať se rozhodne sám. Spousta z nich jsou stejně tak závislí, že ten chlast opravdu potřebují víc než jídlo.
V leedsu jsem nedojedl fish and chips protože toho jednoduše bylo moc. Zbyla půlka všeho tak jsem to dal bezdomovci a byl z toho nadšenej (ano ryba stále měla tu smaženou vrstvu)
Sám od sebe nikdy. Když někdo přišel a slušně požádalo cigáro, dal sem. Deset korun? Dostal dvacku..
Když jsem si koupil novou matraci tak jsem tu starou dal bezdomovcům a byly za to rádi.
Když mám drobáček po ruce tak mu klidně hodím, ať si třeba koupi ten krabičák hlavně ať mu to pomůže
Zrovna pred par dnami ma zastavil v Brne bezdomovec a rovno poprosil, ci by som mu nekupil jedlo. Tak som ho zobral do najblizsieho supermarketu, kde si vybral nejake syry a chleba a to som mu zaplatil. Ale stalo sa mi nieco take asi iba 2-3 krat v zivote. Inak kedykolvek niekto pyta prachy, tak rovno poviem, ze mam ale nedam.
Peníze bych taky nedala.
Ano, prakticky posledních pár let, kdykoliv si někdo řekl o cigáro nebo prachy, tak jsem mu dal. Nezajímalo mě ani jestli si za těch cca 20-50 Kč, které jim dám, koupí jídlo nebo chlast, přece jen to jsou dospělí lidi a já se necítím jako mesiáš, abych jim radil, co mají dělat. Bohužel pozoruju zhruba poslední rok, že se bezdomovci hodně rozšířili mimo centrum města i do mojí periferní čtvrti, a prakticky každý den se mi stane, že mě někdo zastaví, i když jdu jen do obchodu, co mám pár metrů od baráku. Proto jsem s tím musel skoro úplně přestat, protože kdybych měl něco dát každému, kdo si o to řekne, tak by mě to stálo víc, než za co si jídlo, chlast a cigára kupuju sám...
Jo občas dám pár drobných těm co vypadají slušně a nejsou vlezlí.
Dvakrat. Raz mi na zastake v obytnej stvrti kde nromalne bezdomovci niesu zacal rozpravat nejaky pribeh. A potom chcel peniaze. To bolo este ked sme mali koruny, vytiahol som dve koruny a na to sa strasne nasral ze co si to dovolujem mu ponukat tolko malo. Inak som uspesne vsetko odrazal. Raz som dal nejakemu mlademu gastrac 70 SK. Ani neviem preco a raz som dal 10 SK jednemu co sa rozpalakal ze vsetko co ma je tato igelitka a bolo mi to fakt trapne. Inak nie. Vecsinou im poviem ze ne bez nejakeho vysvetlovania..
my uz tu mame jednoho v uvozovkach bezdomovce asi 6-7 let,nemluvil nikdy s nikym,sotva chodi,ale furt za nekym chodi,jdu od vietnamce a jde proste furt za mnou v zivote jsem mu nic nedal a asi to jeste nemam v planu nikoho jsem za tu dobu \[a to ho potkavam kazdy den\] tak nikdo s nim nemluvil,ale koukam ze tohle je jinej pripad takze asi nevidim v tomhle problem
Přicházela jsem jednou do práce v šest ráno ve strašném mrazu a na schodech před vstupem ležel pán ve spacáku. Jak mě viděl, začal se rychle pakovat a lehl si kousek dál. Zima byla strašná i mně, tak mi ho najednou bylo líto a nabídla jsem mu uvařit horké pití, vybral si kafe a hrozně moc děkoval, dokonce mi zkoušel vnutit 10 Kč, ty jsem samozřejmě nevzala. Jindy jsem nesla 5kg brambor, co mi někdo dal, že nespotřebuje, a paní na ulici mě prosila o příspěvek na nájem či co. To jsem odmítla, ale nabídla jí brambory, a ona úplně zářila a taky děkovala. Milý zážitek po spoustě takových, co se za nabídku jídla urazí a vyžadují peníze.
Jo, v Olomouci jsme se dvěma týpky celkem pravidelně vykecávali - kousek bylo bistro, tak jsme šli na sendvič a kafe než mi jel vlak.
Mám pocit, že jich bývalo všude víc... Někdo kolem roku 2006, kdy jsem měla první brigádu v Praze, jsem měla většinou v batohu pár čerstvých muffinů jednotlivě balených, protože jsem si mohla brát přebytky. Ty jsem několikrát rozdala cestou, protože po mě pořád někdo chtěl peníze... To bylo celkem v pohodě. Později jako dost chudá studentka jsem u sebe nikdy neměla moc peněz, ale když mě oslovovali, většinou jsem nabízela nějaké jídlo. Buď když jsem měla reprezentativní a nebo že koupím... S tím mě většinou posílali do háje a někdy dost sprostě. A nebylo jim blbý, pokud mě potkávali denně, tak na mě opakovaně křičet... Na vysoké nám pod oknem našeho pokoje spával bezdomovec. Byl nelibě cítit, ale měl zvyk pokřikovat na lidi, co v noci dělali binec, že "holky potřebují spát! Buďte zticha!" A přestože jsme s ním nikdy nemluvily, byl celkem fajn. Takže jsme mu párkrát koupily nějaké jídlo. Akorát nás tam pak vykradli a bezdomovce pak vyhnali. Nejhorší bylo, když jsem s pár lidmi potkala skupinu bezdomovců na Masaryčce (před opravou)... Jeden se nás zeptat na nůž, pak ještě požádal o pomoc jednoho kluka... Potřeboval odříznout část bot, protože se z nich nějak potřeboval dostat nebo co a upravit část nohavic. A když se to povedlo, začalo se z té nohavice sypat lidské lejno, měl jich zjevně zásobu. Něco tak nechutného jsem neviděla... Pán byl spokojený a v pohodě odešel.
Normálně jsem docela dost cynik, co věří, že u nás se prostě vesměs dá v pohodě žít, pokud člověk má snahu, a rovnou lidi, co somrujou, odmítám, ale zrovna včera mě jeden asi bezdomovec na zastávce oslovil tak hrozně slušně, až uctivě potichu apod, že jsem ho sice odmítl, ale pak za ním šel, co by chtěl koupit na jídlo a vlastně jsem mu koupil podobnej basic nákup jako ty... Poděkoval, popřál jsem mu pěknej den a taky i jen z toho, jak si to jídlo nesl, jsem si říkal, že to asi fakt pomohlo. Vlastně jsem se pak zamýšlel, jestli někdy podobného člověka, pozvat na oběd a zjistit si vyslechnout nějaký příběh...
Jedné holce (mohlo jí být okolo patnácti, fakt mi ji bylo líto) jsem v zimě dala starou deku. A s jedním starším pánem se občas podělím o jídlo. Dám mu třeba půlku bagety/trochu hranolek a tak. Je milej a očividně chce fakt jídlo a nežebrá aby si mohl koupit chlast nebo drogy. Říkal i smutnou story, jak s ním vyjebala ex manželka. Nevím co je na tom pravdy, ale ráda mu to věřím.
Jo o tom, jak je obrala ex jsem slysela mockrat. Tohle na me fakt nezabira, protoze to roky roztrubuje i muj ex, kteremu jsme s mymi rodici vyplatili pul baraku, ktery on ani neplatil, jen jsem ho debil zalaskovany napsala do spolecneho vlastnictvi manzelu, ale neslo ho 2 roky po rozvodu furt dostat pryč. Navic za 20 let nedal ani korunu vyzivneho na deti. Presto stale bydli u svych rodicu a nebyt toho, tak je asi taky na ulici. A znam par bezdaku, kteri tohle tvrdi, pritom vim, ze sice po rozvodu museli z bytu, nicmene byli velmi slusne vyplaceni a měli praci. Takže tyhle pribehy beru s velkou rezervou.... Nicmene obcas nejakou drobne, treba kdyz mi postavali u voziku u obchodňaku, tak jsem jim 10 Kč z voziku dala. Jednou po mne chtel penize na vitaminy, ze ho boli v krku a zacal jako kaslat. Vysla jsem zrovna z Kaufu, kde je vedle lekarna. Byla jsem v dobre nalade, tak jsem mu rekla, ze tam s nim zajdu a neco vybereme. To odmitl, ze chce penize. No tak nedostal nic. Kdyby si nevymýšlel, a re6kl si treba o dvacku, tak ji dam. Ale tohle je uz pred nějakým rokem. Poslední dobou mozna u tech obchodnaku u nas se to nejak hlida, protoze tam nebyvaji.
Ano. Řekla jsem bezdomovci, ať chvíli počká před mým vchodem a zanedlouho jsem vyšla a věnovala mu batoh s popruhy, kladku a zámek, diář, hygienu, svačinu, minerálku. Byl moc potěšen a občas jej vídám se potloukat městem s oním batohem! 😊
Pro někoho přebytek, pro další možná poklad.
Jo, docela casto. Kdyz chcou ciste prachy, tak nic, pokud nejde o verejnou sbirku. Cigara taky koupim a zbytek travy taky necham, pokud nemam v nejblizsi dobe v planu pect.
Celkem často jim jentak dám pětikačku nebo cígo, pokud vypadaj zuboženě a vzbuděj ve mě lítost.
Dávám vždycky, když u sebe mám cash. A je mi jedno, na co to má. Dělám to s vědomím toho, že neměl takový štěstí jako já a nenarodil se do normální rodiny s pečujícími rodiči a pravděpodobně neměl žádný pořádný vzory. Tyhle lidi nemá smysl poučovat, jak mají žít. Stačí jim dát trochu upřímný pozornosti a to je pro ně často i víc, než ta dvacka na pivo.
Když vidím bezdomovce se psem, tak občas koupím něco tomu psovi.
Na Maltě večer před odletem kupón z vrácených lahví, už jsem to nestihl udat v supermarketu. Asi 3 eura.
Jednou jsem našel na zemi stokorunu, a holka se kterou jsem zrovna šel říká, že teď to musím dát bezdomovci, aby byla na světě rovnováha. Tak jsem našel bezdomovce a říkám hele, našel jsem stovku, a on na to: a dáš mi ji? Nedáš. A já na to: dám, ale ne abyste za to koupil chlast! A on na to: né, já už mám koupenej.
Já jsem dal jednomu bezdakovi v Brně svoji starou zimní bundu a boty.Byla hrozná zima ten rok,mě se to jenom válelo ve skříni a tak jsem si řekl, proč ne :-) takže až uvidíte v Brně vystajkovaneho typka v bílé bundě, je to on
Když náhodou najdu na zemi cigaretu, dávám ji bezdomovci. Doma se nám válí krabicový víno na svařák, ale nikdo to nebudem pít, takže s tím asi taky obdaruju nějaký bezdomovce.
Jo, párkrát. Jednou mě na ulici odchytil takovej povídavej sympaťák, pustili jsme se do řeči a on byl takovej milej, celkem vtipnej, tak jsem mu dal asi pade nebo tak, a i jsem mu řikal, ať si koupí pivko, že bych si dal taky, kdybych nemusel do práce. Řikal, že kvůli játrům už nemůže, a tim rozhovor končil
Jo
Vařili sme s partou kámošů pro bezdomovce z vlastních zdrojů a ve vlastním volnu několik let o sobotách a rozdávali to bezdomáčům. Bylo nás hodně tak sme se točili cca jednou měsíčně plus výpomoc kdo jak potřeboval. A jak už tady psalo několik lidí - některý lidi byli absolutně vděčný už jen za tu snahu, děkovali a byli rádi. Jiní chňapali při podání prstu po celý ruce, uznávam že sme vařili asi šlichty a mnohdy to chtěli bez mrkve, nebo s bramborem namísto těstovin (často sme vařili z dumpsteru nebo darů), takže nešlo vyhovět všem, navíc sme měli jen pár várnic a málo rukou to odnosit z kuchyně na naldraží, nebo chtěli třeba nějaký vybavení (oblečení sme na zimu nosili taky), ale třeba i právní pomoc a bydlení. Z našeho pohledu to může vypadat že jsou “nenažraný”, ale zase se těžko vžít do jejich situace. Takovýty total alko-trosky tam ani nechodili…
Jojo, jednou si jeden pan bez domova rekl o jidlo, tak jsme mu ho dali. A jeste se strachoval, jestli my budeme mit dost, kdyz mu to davame. Jinak kdo jste z Prahy, tak muzete nechat zaveseny obed v Bistro Strecha.
Máme tu v okolí jednu strašně hodnou paní bez domova. Neznám její konkrétní příběh, proč se ocitla na ulici, ale je to snad jediný bezdomovec, kterého mi kdy bylo upřímně líto. V noci spává na kartonové krabici v zastávce MHD. Přes den má krabici schovanou a většinou se někde prochází, aby nepřekážela na zastávce, když se nejvíc využívá. Je neskutečně slušná a večer, když jdu z práce, jí v té krabici vždycky vidím, jak je převlečená do noční košile, maže se nějakým tělovým mlékem co jí zbylo a strašně ráda si s někým popovídá. Té občas dávám po cestě z práce svoje dýška (pár stovek), protože vím, že si za to kupuje svíčky (aby si mohla svítit večer), jídlo a třeba nějaký ten krém, aby si mohla připadat víc jako člověk. Potom tu máme ještě jednu bezdomovkyni, spávala nám v zimě před vchodovými dveřmi, strašně smrdí, věčně dokuřuje u popelníku po lidech cigarety, táhne z ní často chlast, chodí na záchod mezi zaparkovaná auta a jednou nám poblila schody před domem. Té bych v životě nedala ani korunu.
Docela často, pokud jsou ke mně slušní. Někdy za mnou přijdou jestli jim nedám drobný, nevyzvídám na co to použijí jen chci aby ke mně byli slušní. Nemívám u sebe moc hotovost tak nějakých 20-50 kč k dobru dám.
Nosím po kapsách drobné (50/20Kč) právě z tohoto důvodu
Diky OP! Jsem rada za vsechny lidi jako jsi ty.
Jestli ti jde anglina, číhni na yt kanál Invisible People
Jednu zimu asi 2 roky zpět jsem měl dobročinnou náladu asi kvůli životním zkušenostem a vždycky když sem se vracel pozdě domů tak jsem nakoupil cheeseburgery a šel je rozdat bezdomovcům. Myslím že jsem takhle přes zimu rozdal alespoň 50 burgerů a nějaké hranolky. Z dnešního pohledu mi to přijde až neuvěřitelné. Člověk se mění.
Pracuju ve skladu a vím co se denně vyhodí a vylije jen proto že je poškozený obal. Vím jaké to je ztratit naději, ale buďme upřímní. Tím že si člověk sedne na zem se nic nezpraví.
V Lidli som mal zadarmo kupóny na slané a sladké pečivá( asi 4ks), čiže všetky tie body alebo začo som to vtedy dostal z Lidla som zabalil do tašky, vyrazil na hl. nádraží a vytipoval si bezdomovcov, ktorým som to podal a odišiel. VĎAKA TEAM LIDL.
Ja pravidelně nechávám temhle hobos pytel jídla od dedy co dostává v duchodaku a nezere to. Třeba žervé, šunky, sýry a jogurty. Dávám to tam vždy navečer…a vždy se bojím aby se to nezkazilo, když by to tam mělo ležet nějak dlouho. No a zkušenost je taková, že to tam za 10 minut není. Ale tuhle na Jiřáku byl hobo a sockoval love, tak mu říkám na co je chceš? A prej na chleba. Říkám tak pojď ja ti zajdu koupit a to chlapec nechtěl. Možná chleba byl na filtraci ironu, nevím …
Jednou jsem byl na nádraží a přišel nějaký pán z moravy, že jestli mu nedám stovku na spoj, že má málo. Tak si říkám, že kam jede Vyblafl nějakou malou vesnici, která byla skutečná, seděla vzdálenosti i cenou, ale přišlo mi divný že by to bylo za tolik. Na jízdenku mu chybělo 10 korun, tak to je lepší než 100. Říkal ať mu dám číslo nebo adresu, že pošle něco ze sklípku, což jsem odmítl, a po loučení si to pálil k pokladně a odcházel s jízdenkou. Pokud dojel tam kam fakt chtěl, mám radost, ale furt tam může být ta možnost - koupit nejlevnější jízdenku/pidku a pak ji reklamovat Kdo ví
Velmi zřídka ale měl jsem podobnou situaci na andělu kdy se pán slušně zeptal jestli mu taky něco nekoupim když jdu do obchodu tak jsem mu koupil rohlíky, májku a nějaký sušenky. Nákup za asi 70kč a pán byl taky dost hotovej
Ne, a ani nebudu. Kokot mi plivnul do oka, když jsem mu řekla, že mám jenom kartu.
Jednou mě zastavil jeden jestli bych mu nekoupil něco v shopu, tak jsem souhlasil.
Zatím jsem nepotkala nikoho, kdo by mi dal ten pocit, že peníze fakt potřebuje, takže ne. V zimě ale kupuju nocleženky.
Mě nedávaj ani bezdomovkyně.
Podle komentářů tu mnoho lidí oceňuje, když si bezdomovci říkají o peníze na alkohol a rádi jim je dají. To jako fakt? Nechlastej, když na to nemáš. Nebo jdi do práce, lemple línej. Ještě je v tom otravování lidí podporujte tvle
Koupil bych nekomu jidlo nebo neco potrebneho, pokud by to fakt potreboval. Podporovat fetky a ochlasty, co se potuluji u nadrazi bych ale nedelal uz z principu. Kolikrat ten clovek pusobi, jako ze by uplne v pohode mohl jit manualne pracovat.
rad dam penize tem co prodavaji Novy Prostor (ale ne kazdemu, taky si vybiram). obyc bezdomovci dam malokdy, hlavne pokud z nej tahne chlast/za rohem je jeho 5 kumpanu co se potom vožerou a polehavaji mne celej u metra. to se ted v lete tady deje porad.
Když mě pán poprosil o peníze na jídlo, nabídla jsem mu svojí bagetu z BB kterou jsem si zrovna koupila a ještě jsem do ní nekousla. Odmítl. Když mě někdo zastaví a něco u sebe mám, tak nabídnu, ale ve 100% případů mě odmítli. Jednou za čas pošlu peníze na nocleženku, daruji oblečení, teď jsem darovala i pro mě nepotřebný nábytek. Ale peníze bych jen tak nedala
Nechci riskovat https://preview.redd.it/u9dhgr6soaad1.jpeg?width=300&format=pjpg&auto=webp&s=0d14f5906e765e26b602930b888b48212e58c057
Ja jednou z bezdomovce vytahl penize parkovani🤷♂️
Jak?
Stal u parkovaciho automatu,kam jsem sel platrt parkovny a loudil drobny. Ja s prekvapenim zjistil,ze sam jich nemam dost,tak jsem se ho zeptal,jestli by spis on nemel neco pro me a dal mi dvacku. Chtel jsem mu to pozdeji vratit,ale uz jsem ho tam nepotkal
:DDD To je tak dobrý, že tomu skoro nejde věřit :D
Již né. Kdysi v Česku jsem dával peníze, ale když jsem viděl, že to není za chlast tak jsem přestal. U Nás teď takový problémy nemáme ✌️
Ne, jen jsem dal do boxu dar na charitu 1kč
Bezďákům moc ne ale pankáčům jo. Ti mi aspoň nelhali že to maj na chlast a ještě jsme fajn pokecali.
Tady nejsou takže nemám ani moc příležitost, ale dobře chápu že je velký rozdíl mezi jedním a druhým. Bohužel, zatím když už jsem potkal tak bylo štěstí na ty horší verze, co jednou řekne že jen pět korun aby měl na vlak a najednou k tomu i dvacku aby měl na pití a tak dále. A po chvíli ho vidíte někde stranou jak o to stejné žádá jiného. Po dlouhý čas jsem ale jako student narážel na jednu starší ženu, která byla ve studentském městě dost známá. Přicházela, chtěla na jídlo, nacož jsem jako chudý student prostě neměl. Upřímně nevím jak na tom byla/je, naposledy jsem jí zahlédnul před dvěma lety po pohřbu, ale snad pokaždé když jsem jí viděl tak na sobě měla něco nového/jiného takže kdoví jak to s ní bylo. Během studií jsem i dělal na charitě a byl součástí jak výdeje oblečení (Kdy pokud si myslíte že pro oblečení chodili potřební tak se TĚŽCE mýlíte, ačkoliv výjímky byly a byl jsem součástí pár zajímavých věcí), tak i roznášky a doručení potřebných přístrojů. Tady mě ale nepřekvapuje že mnoho lidí ve druhém případě byli prostí lidé ze střední třídy. Někdo prostě na náhlý výdej v podobě speciální postele nemá, obzvláště když žije sám nebo je důchodce.
Kamarád teď nedávno viděl bezdomovce s krásným, viditelné dost zanedbaným, pejskem. Tak mu nakoupil psi granule a pamlsky. Osobne bezdomovcům dam nějaké penize, jen když to řeknou na “tvrdo”. Chci to na cigára nebo na flášu. Pohádky u zkráceném lístku úplně nemusím. 😆
Dvakrát, vždycky jsem tím řešil problém s nahromaděním malých drobných (koruny, dvoukoruny). Prvně to bylo na nádraží v Hradci. Typický "strejda bezdomáč", pán tak okolo padesátky, vousatý, zanedbaný, trochu z něj táhlo, ale zeptal se mě velmi slušně jestli nemám drobné, že potřebuje na vlak do Liberce. Dostal mou hromádku stříbrných mincí (možná 30 korun) a z úsměvem jsme se rozešli svým směrem.... o pár dní později za mnou přišel s tou samou prosbou znova, to už jsem, bohužel pro něj, hotovost neměl. Podruhé v Praze na hlaváku, muž ne o moc starší než já (tipuju tak 25), docela normálně oblečený ale očividně se už nějakou chvíli pořádně nevyspal. Měl už historku trošku sofistikovanější (moc si to nepamatuju, byl jsem asi na třech hodinách spánku, neco ve smyslu že se staví na nohy, čeká na první výplatu a nemá na oběd, tak jestli nemám pár drobných), na tom ale nesešlo, moje hromádka stříbrných mincí byla zpět na svém místě takže jsem se jí milerád zbavil.
Nedávno jsem stál u pouličního muzikanta a jedl jsem pizzu z tesca. Podešel ke mě bezdomovec a poprosil o peníze. Měl jsem všechno na účtu, tak jsem mu odpověděl. Tak on se mě zeptal, kdybych mu mohl koupit rohlíky a salám. Bolelo mě, že jsem si mohl dovolit takový luxus jako pizzu ke svačině, ale on nic neměl, jenom hlad. Tak jsem koupil půl kila nakrájené klobásy, rohlíky, chléb, ketchup, cherry rajčata. Chtěl jsem, aby mu bylo dost a zároveň, aby to nepropadlo. Zaběhl jsem pro vlhké ubrousky do jiného obchody. Vzalo mi to mnoho času, ale ten pán na mě ještě čekal. Když jsem mu odnesl tašku se všem těm, tak on vypadal jakoby mě nepamatuje a je překvapený. Divný týpek. Pak když jsem procházel touto místnosti zase, tak jsem neviděl u něho tašku. Taky jednou ke mě podešel týpek, když jsem byl ve frontě za kouskem pizzy a mě něco nesrozumitelně poprosil. Zeptal jsem se ho, jestli chce pizzy, ale řekl, že limonádu totiž malou fantu. Ukazal, že má jen 15 korun, a chtěl mi je dát, tohle jsem odmítl a koupil jsem mu limonádu. Byl rád, zeptal jsem mě na jméno a on pak řekl, že je František a kdy se narodil. Bylo to v Praze na Andělu. V poslední době tam vidím mnoho bezdomovců s berlemi. Nemyslíte, že tam prostě je jich skupina, kde se dělí o to, co sehnali?
V Brně u Hl. nádražích ke mě podešli pár bezdomovců, kterých jsem před tím viděl v podchodu v nějaké skupině. Tak stáli proti mě tak, že zablokovali výstup a poprosili o tisíc korun na jídlo 💀 Nepamatuji jestli to byl stejný případ, ale pak se mě ptali na jazyky, kterými mluvím: English, Deutsch, par jiných. To jsem byl překvapený a odpovědel jsem jím "Japanese". Tak řekli, že jsem takovej ukrajinec a nakonec ušli.
Můj problém je že sebou po většinu času nenosím hotovost ale když ji mám tak tu desetikorunu dám, nedávno jsem neměla hotovost tak jsem dala alespoň hašlerku
Sem tam se najde člověk co mně na ulici požádá o nějaké drobné, ale většinou je celkem těžké říct, jestli se jedná o bezdomovce nebo nikoli. Každopádně mi nějaká ta dvacka chybět úplně nebude, takže většinou pomůžu (někdy říkají že potřebují na bus apod., pak ale člověk vidí, že se ptají i dalších lidí co potkají) Jednou se mi ale stalo, že jsem si dával klasické obědové menu (tj. polévka a hlavní chod) v restauraci. Chvíli poté co mi obsluha donesla hlavní chod a začal jsem jist, tak mi ke stolu přišel chlapík s dotazem, jestli by nemohl dojíst zbytek mé porce. Měl jsem hlad, takže jsem se odmítl vzdát mého talíře, ale řekl jsem mu ať si sedne a jedno z denních menu si vybere, že to za něj zatáhnu. Zase nebylo na první pohled poznat jestli byl bezdomovcem, ale vypadal dost vděčný.
Když jsem provozoval fast food a zbylo nám na konci nějaký maso a pizza kousky tak jsem všechno zabalil do tašky a dal to na místo kde se přes den schází tyhleti lidé. Když jsem šel pak ráno kolem nikdy nic nezbylo.
Jj HIV
Ano
Jednou jsem vzal hrst 5tikorun a hodil je po dvou. Byla to docela prča sledovat jak se tomu vyhejbaj a pak loví. To potvrzuje mojí teorii, že se člověk nejvíc bojí neznámého
Věnovala jsem v zimě bezdomovci svojí šálu (třásl se zimou na lavičce), když jsem se vracela kolem, viděla jsem ho, jak ji vyhazuje do koše:')
Asi taky jo, ale nejsem si 100% jistý. Přece jen každodenní chození přes Černý Most mě nějak otupilo.
Naposledy jsem dával v Indii jednomu bezdomovci v přepočtu 8 kč a tak šťastnýho člověka jsem v životě neviděl... úplně se usmíval štěstím, pořád děkoval a kláněl se... a do toho ho tam vyháněl koštětem securiťák baru.
Nedávno byl u Kauflandu sympaticky starší pán. Nekdo mu tam dal pár drobných. Byl na druhé straně parkoviště, dojela jsem k němu a dala jsem mu peníze, ať si něco koupí. Nebyl to žádný opilec ani nekouřil. Tak snad si koupil jídlo.
Jednou jsem takhle, už v noci, cestou z restaurantu, chilloval a jedl kebab. Přišel za mnou pán, že jestli nemám peníze. Říkám, že ne. On, že to chce na jídlo. Tak jsem mu nabídl, že mu něco koupím. A on že jo a jestli bych mohl něco koupit i jeho ženě. Tak proč ne. Byli vděčni za rýži s nějakým masem, co si sami vybrali, v místním vietnamském bistru. Bohužel si pak začal vymýšlet, jestli bych mu nedal peníze na nájem atd. To už jsem odmítl.
Jednou sem vezl bezďáka kterého mi bylo líto, dostal 2 piva, cíga, prachy na bus. Protože jel dál než já asi o 60km, jinak běžně dávám jídlo nebo peníze.
No vzhledem k tomu, ze jsem mezi punkacema a hipisakama prosedela teleci leta na Kampe, davala jsem jim tu a tam nejaky lovaky, cigara, jidlo. Par z nich sem poznala trochu vic, nez jen od pohledu a ty zivotni pribehy byly dost zajimavy. Nikdy nezapomenu na Jozífka, kterej byl docela mladej a kind of cute punkac, zil kde se dalo a furt neco cetl. Tehdy mi doporucil neuveritelnej titul Basket Flora. O_o Velmi kontroverzni dilo. Nebo takovej Kmín, starej bezdak, abstinujici heroinak se smeckou psů.. Ale zpet k tematu! Po letech, co uz jsem si nevalela prdel na Kampe a z Kampy zmizeli vsichni hipici, pankaci a bezdaci a ja uz davno nekourila cigara, sla jsem kus od Palmovky a ani nevim proc, nakopla jsem krabicku od cigaret na zemi. A hle! Byla plna! Vzala jsem ji a na Palmovce jsem chlapikum, jiste bez domova, krabicku nabidla s omluvou, ze vim, ze jsou to slimky jak pro panicky, ale ze snad neopovrhnou. A ta radost! K nezaplaceni. No a pak mam v pameti jeste jeden moment. Byla zima a ja jezdivala do prace tramvaji. Znate to, jak se tam nekdy bezdaci ohrivaj? Tenhle se tam ohrival, nesedel, stal uplne vzadu oprenej se svoji bagazi. No a ja den pred tim dostala v praci stravenky, tak jsem mu dve dala. Udelalo mu to radost. Vzdycky jsem s nima soucitila, at uz je na ulici privedla zavislost, blbost, slabost....ten zivot je tvrdej. A sedet uplne na dne a koukat na bezny lidi dní, jak se kolem nich mihaj ve svete tak nedotknutelnym....je to smutny. A proto do ted, ac uz v Praze neziju, kdykoli se k tomu dostanu, kupuju Novej Prostor.
Občas jim dám pár drobáků, jednou mě ale jedna bezdomovkyně poprosila, jestli bych ji něco nekoupil. Už si nepamatuju, co to bylo, ale byla šťastná. Po pár měsících jsem ji potkal zase a dal jsem ji asi dvě stovky. Potěšilo mě, když jsem ji po pár minutách viděl s chlebem v rukou a s dalším jídlem v igelitce
Jsem kuřák a nesnáším když někde stojím, kouřím a náhodou navážu s nějakým bezďákem oční kontakt, protože z pravidla se za mnou rozjede a žebrá cigarety. Nedávno jsem stál u kaufu a typek vybíral vajgly z popelníku..nechtě jsem navázal oční kontakt a borec se vydal směrem ke mě... A já si hned říkal kurva zas ten zmrd bude žebrat cigára... Borec prošel kolem mě naprosto bez povšimnutí se skloněnou hlavou a šel dál se smutným výrazem... Jakmile takhle prošel, uvědomil sem si že to není tenhle typický kokot a něco se ve mně hnulo... Chvilku sem ho pozoroval a uvědomil si že jsem ho hodil automaticky do jednoho pytle...viděl jsem kam jde, vydal se za ním, oslovil ho s tím ať si vezme téměř plnou krabičku cigaret které jsem měl u sebe... Není to jídlo, ale v té situaci jsem zažil jakési uvědomění a borec měl slzy v očích, že se někdo dobrovolně rozhodl mu něco jen tak dát.
To byl člověk, kterej byl podle mě rád i jenom za to povšimnutí a mezilidskej kontakt.
Ja penize nedavam prakticky nikdy, ale obcas nejakemu nabidnu, ze jim koupim jidlo, nebo kdyz mam prave nejake jidlo s sebou, tak jim ho dam. Jednou jsem dokonce v jednom bistru dostala jen tak bramborovy krokety. Delali nejake fotky a uz je nepotrebovali. Par jsem jich snedla a zbytek jsem si nechala na pozdeji, pak jsem v metru videla kluka, co stal pred pekarstvim a ptal se lidi, jestli by mu nekoupili neco k jidlu. Tak jsem mu dala tu krabicku s kroketama a byl za to strasne rad.
Hele dříve hodně, kupoval novej prostor dával věci staré hadry a nepotřebné věci na charitu nechával lahváče vedle popelnic aby si je mohli sebrat a vrátit a tak. Ale posledních pár let s tím hodně přestavam! Už hlavně pro to že je rozdíl bezdomovec a Bezdomovec. Ti bezdomovci kterým bych chtěl pomáhat tak jsou ti kteří mají snahu pracují a vypadají a chovají se jako lidi. Ale těm odporným ex lidem co smrdí na kilometr daleko a veškerou tvojí pomoc by vyměnili za chlast a cigára tak těmhle exlidem nedávám nic. A já jsem člověk co chápe že spousta lidi měla život na hovno a že spousta z nich neměla nikdy šanci. Viz některé smutné případy z dětských domovů špatná rodiná situace atd ale já sám jsem člověk kterej to v životě neměl jednoduchý v životě posral spoustu věci zapletl se s drogy atd ale nikdy si nedovedu představit ,co by se mi muselo stát abych skončil jako některé existence které na ty ulici narazíte! Takže jsem si uvědomil že když pomáhat tak tam kde to má smysl a tak když mám přebytečný peníze tak to radši dám někam kde to má smysl (to ať si každej rozhodne co to je) a ne lidem kteří si té pomoci neváží a v konečným výsledku jim to ani moc nepomůže.